Článek
Už mě tyhle články nebaví, milí mileniálové, neboť je mi zcela jasné, proč to děláte. Vám o nás seniory vůbec nejde, v podstatě nás nevnímáte, ale zato víte, že je nás hodně, na sociálních sítích jsme aktivní a navíc jsme tak „mile“ naivní, že vás čteme, komentujeme, upozorňujeme s rozhořčením na vaše články další seniory a tím samozřejmě výrazně zvyšujeme vaše ego a především finanční benefity, které čtenost přináší.
Nemyslím si, že bychom vám až tolik vadili, v podstatě jsme vám ukradení a nezaregistrovala jsem, že byste si nás všímali. Dokonce bych si troufla tvrdit, že jsme pro vás neviditelní. Aspoň v dopravních prostředcích nás nevidíte, stejně jako nevidíte nic kolem sebe, protože takřka neodtrhnete oči od displejů svých telefonů, tabletů nebo počítačů.
Nevidíte nás, neslyšíte a nevnímáte ani v supermarketech, byť právě o způsobech našeho nakupování a hlavně překážení rádi píšete. Jsme prý nesnesitelně pomalí u pokladen, když nekonečně dlouho vytahujeme z kabel platební karty nebo „nedejbože“ dokonce platíme opravdovými penězi! Začala jsem sledovat, jak se při nakupování chováme a nemohu s vámi souhlasit. Občas zazmatkuje jak mladý, tak starý, navíc dost často používáte samoobslužné pokladny, kde platíte telefonem nebo čipem voperovaným do zápěstí, a tam my tak často nechodíme.
Rádi píšete o našich důchodech, podle vás jsou dostatečně vysoké. Vím, že tohle si nemyslíte zcela určitě, protože vy sami byste za ty naše „senzační“ důchody ani z postele nevstali. Ne, tuhle větu nemám z vlastní hlavy, řekl mi jeden můj žák, který mi tak dlouho tvrdil, že nemůže sehnat práci, až jsem mu ji sehnala sama. Plat byl právě zhruba ve výši mého důchodu a on mi to řekl přesně to, co jsem tu napsala.
Ani si nemyslím, že si vážně přejete, abychom vypadli ze svých nadměrečných bytů a z velkých měst. Určitě víte, jak jste vedle s tvrzením, že důchodce bez vlastního bytu musel být v aktivních letech lempl, protože všichni si přece mohli po revoluci koupit byty za hubičku. Samozřejmě je to blud. Stačí se jen podívat, kolik bytových domů bylo vráceno restituentům. A neznám žádného, který by řekl: „Milí nájemníci, já vám ty vaše byty daruji nebo prodám za symbolickou cenu.“ Těch, co měli možnost si byt výhodně koupit, bylo dost, ale zdaleka ne každý.
A mohla bych pokračovat dál a dál, jenomže vím, že vás moje „kecy“ nezajímají, nebudete mi přece zvyšovat čtenost. Ale ani s tou mojí už nepočítejte, vaše články o nás důchodcích nečtu.
