Anglicismy v češtině: obohacení, nebo komunikační bariéra?

Doba, věda a technika jdou neustále kupředu. Mění se trendy, životní styl, potřeby a hodnoty. Krok s dobou drží i jazyk, který se přizpůsobuje potřebám moderní společnosti. Starší generace nemá problém se zaváděním anglických výrazů do češtiny, vadí jim ale jejich nadužívání. V osobním rozhovoru, ale i při poslechu médií, může takové vyjadřování působit na staršího posluchače natolik nepříjemně a rušivě, že ztrácí chuť dál komunikaci sledovat, jednoduše proto, že této řeči nerozumí.

Pro ilustraci příklad z praxe:

Včera jsem jel vlakem do Prahy a v kupé seděl člověk, který celou cestu vyprávěl o tom, jak si dal quick trip do centra, vyřešil pár work callů a pak řešil deadline. Mluvil o time managementu, mindsetu a o tom, že to bere hodně flexibilně. V půlce jsem přestal poslouchat, protože jsem už vlastně nevěděl, jestli jel na výlet, do práce, nebo jen sdílel svůj vibe.

Generační propast

Generační propast vzniká především tím, že každá generace vidí svět trochu jinak. Starší lidé mají pocit, že mladší generace málo čte, nezajímá se o historii a události, které oni považují za důležité, a více se soustředí na přítomnost a budoucnost. Zároveň ale platí, že rychlé změny v technologiích a způsobu komunikace mohou u starších lidí vyvolávat pocit, že pro ně v dnešní společnosti není místo a že se postupně stávají neviditelnými.

Na obranu starší generace je potřeba vysvětlit, že s přibývajícím věkem se mění způsob, jakým člověk přijímá nové informace. Učení se novým věcem je pomalejší, hlavně pokud jde o technologie, cizí výrazy nebo rychle se měnící způsoby komunikace. Nejde o lenost ani nedostatek inteligence, ale o přirozené zpomalení celého organismu. Zatímco dlouhodobá paměť se s rostoucím věkem výrazně nemění a vzpomínky zůstávají, krátkodobá paměť se postupně zhoršuje, takže nové informace a zážitky se ukládají hůře než dříve. I proto starší lidé často rádi vzpomínají.

Vývoj jazyka a neologismy

Nová slova (neologismy) do jazyka přirozeně patří. Vznikají proto, abychom mohli pojmenovat nové věci a jevy, se kterými jsme se dříve nesetkávali. Čeština tímto procesem procházela vždy. Přejímala slova z latiny, němčiny i dalších jazyků. Problém proto není v samotné existenci nových slov, ale v jejich nadměrném a často zbytečném používání tam, kde už čeština vlastní pojmenování má.

Anglicismy

Vliv angličtiny na češtinu lze pozorovat už v 19. století, výrazněji se však projevil po první světové válce, v šedesátých letech 20. století a zejména po roce 1989.

Anglicismus není jen anglické slovo převzaté do češtiny, ale také sousloví vytvořené doslovným překladem. Patří sem například výrazy jako čárový kód (bar code), fotopast (phototrap), ale i ustálená rčení a úsloví, například nikdy neříkej nikdy (never say never) nebo to není můj šálek čaje (not my cup of tea). Anglicismy pronikají do odborného a hovorového jazyka především prostřednictvím médií. Nejvýrazněji se uplatňují v rychle se rozvíjejících oblastech, jako je výpočetní technika, finančnictví nebo reklama.

Starší generace je jazykově konzervativnější, k rodnému jazyku má osobní vztah a ke změnám přistupuje s rezervou. Anglicismy podle nich nejsou nutné, a to zvlášť v situacích, kdy lze použít český výraz. Mladší generace naopak používá anglicismy přirozeně a automaticky, často si přitom ani neuvědomuje, že tím může vznikat komunikační bariéra.

Názory seniorů na používání anglických slov v běžné řeči:

Jazyk se vyvíjí a pokrok nezastavíme. Zároveň ale platí, že ne každá změna je pro všechny stejně přirozená. To, co mladší generace bere jako běžnou součást života, může starším lidem život komplikovat.

Příště: Mýty o dvojčatech

Zdroje: