Článek
Čas od času dostávám zprávu od čtenářů mých článků a některé se mě hluboce dotknou. Nedávno mi napsal jeden muž, jak těžké pro něj bylo najít vlastní místo mezi německou a českou rodinnou historií. V dětství byl svět jednoduchý „Oni“, Němci, byli ti zlí, „my“ Češi ti dobří. Tak to vysvětlovaly soudružky učitelky, tak to platilo v sousedství, tak to mlčky přijala rodina. Jenže existovali lidé, kteří se do tohoto černobílého obrazu nevešli, milovaná teta z Frankfurtu, bratranec z Bavorska. Patřili do rodiny, byli srdečně vítáni, a přesto se nikdy nemluvilo o tom, kde se vlastně vzali.
Mlčení a potlačení
Mlčení pokračovalo. Nikdy se nezmiňoval český strýc, který padl jako voják Wehrmachtu na východní frontě. Stejně tak se nemluvilo o mladším bratrovi dědečka, který se v roce 1939 v Paříži dobrovolně přihlásil do československé armády. Oba stáli, podle úhlu pohledu tehdejší doby „na špatné straně“. Jeden bojoval za Třetí říši, druhý na straně spojenců, bohužel ne na straně Sovětského svazu. V poválečném komunistickém prostředí byli oba stejně nežádoucí, příliš složití, příliš rozporní, těžko zařaditelní.
Tak vzniklo vakuum nevědomí. V rodině se o tom nemluvilo a dítě vyrůstalo ve světě, kde sice německý jazyk existoval, ale byl potlačen. U dítěte se vytvořila jakási „rezistence“ sice rozumělo, ale mluvit neumělo. Slova prarodičů sice pronikala ušima do vědomí, ale nebyla skutečně přijata. Dítě odmítalo němčinu používat, snad ze vzdoru, snad z pocitu, že minulost je i tak příliš těžká.
Namísto toho profesní dráhu mladého muže formovala angličtina. Desítky let pracoval v mezinárodních firmách, často dokonce v německých nebo rakouských podnicích, ale vždy v angličtině. Němčina zůstala v pozadí, za zavřenými dveřmi minulosti.
Návrat ve stáří
Nyní, v důchodu, se karta obrátila. Muž se vrátil do kraje svého dětství, do pohraničí Čech, do oblasti, která se nazývá Sudety. Jen pár kilometrů od rakouské hranice náhle pocítil, že mu něco chybí. Angličtina tu nepomůže a příbuzní v Bavorsku a Rakousku už nežijí. Pak však do jeho života vstoupil nový člověk, partner jeho dcery, mladý muž z Německa. S ním se němčina vrací do rodiny a s ní i možnost znovu navázat na přerušené kořeny.
Když jsem tyto řádky jako reakci na můj článek četl, cítil jsem hlubokou vděčnost. Jsem šťastný, že mé texty nacházejí takovou odezvu. Nejsou to jen akademické úvahy, ale zrcadlo zkušeností, které v mnoha rodinách přetrvávají. Příběhy jako tento ukazují, že jazyk a identita nezmizí. Mohou být celé dekády zasypány a potlačeny, a přesto znovu vyvstanou, někdy nečekaně, někdy náhodou, někdy díky další generaci.
Jazyk jako dědictví
Ve svém výzkumu mluvím o „heritage language“ (BENMAMOUN 2013, CARREIRA 2018, KAGAN 2017, VALDÉS 2000), tedy o dědictví rodinného jazyka, který sice už nedominuje každodennosti, ale zůstává jako skrytá vrstva paměti. Neurobiologicky platí, že spoje v mozku, jednou vytvořené prostřednictvím jazyka, nikdy zcela nezmizí. Kdo jako dítě slyšel tóny, slova, melodii vět, ten je v sobě nese. Když se později v životě k jazyku „vrátí“, nejde o učení se novému, ale spíše o znovuoživení, o rozpomínání se. Některé synapse jako by jen čekaly, až budou znovu aktivovány.
Proto lidé v takových situacích často prožívají překvapivé momenty, slovní zásoba se vrací rychleji, než čekali, gramatické struktury působí povědomě, poslech zní „známě“. Jeden z respondentů mé studie mi jednou řekl „Henry, krev není voda.“ Mínil tím, že původ a jazyk nás formují způsobem, který nelze popřít.
Samozřejmě to neznamená, že je to snadné. Desítky let mlčení a potlačování zanechávají stopy. Je třeba odvahy vydat se ve stáří ještě jednou na cestu a znovu otevřít zapomenutou jazykovou skříňku. Zkušenost ukazuje, že to možné je. Kdo se vědomě odhodlá, může během několika měsíců dosáhnout překvapivých pokroků.
Síla sdíleného příběhu
Pro mě je příběh tohoto čtenáře víc než osobní vyznání. Je symbolem toho, jak hluboce jsou jazyk a identita zakořeněny v rodinách. I když politické dějiny rozdělují, i když mlčení přikrývá minulost, i když se zdá, že nit je dávno přetržená, přesto může být znovu navázána.
Jsem vděčný za tuto zpětnou vazbu. Povzbuzuje mě, abych psal dál. Protože každý příběh, který se sdílí, je i formou léčení. Ukazuje, že paměť není strnulá, může se proměnit a uzdravit. Že zlomy nemusí znamenat konec, ale začátek nové kapitoly.
Je to velký dar, když se jazyk díky mladší generaci znovu vrací, tentokrát ne jako povinnost, ne z donucení, ale z lásky, jako most mezi lidmi, jako možnost porozumění, jako žitá přítomnost. Takové příběhy v nás žijí dál, navzdory všemu.
Deutsch https://www.henryertner.com/zwischen-deutsch-und-tschechisch-wenn-familiengeschichten-zurueckkehren/
English https://medium.com/@henryertner/between-german-and-czech-when-family-stories-return-8b928d71e633
Zdroje
ARBURG, VON, Adrian a STANEK, Tomáš, 2010. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Praha: Zdeněk Susa. ISBN ISBN 978-80-86057-66-8.
BADENHEUER, Konrad, 2007. Die Sudetendeutschen: Eine Volksgruppe in Europa. Erste Auflage. München: Sudetendeutscher Rat. ISBN 3945127335.
BAHLCKE, Joachim, 2014. Geschichte Tschechiens: Vom Mittelalter bis zur Gegenwart. München: C.H. Beck oHG. ISBN 9783406661792.
BACHMANN, Harald, 1984. Franz Jesser: Volkstumskampf und Ausgleich im Herzen Europas. Erinnerungen eines sudetendeutschen Politikers. Aufgezeichnet von Dr. Arthur Herr. Bohemia: Zeitschrift für Geschichte und Kultur der böhmischen Länder. Band 1984, Nr. 25, S. 424-427. https://doi.org/https://doi.org/10.18447/BoZ-1984-1322.
BELLAMY, John, 2012. Language Attitudes in England and Austria: A Sociolinguistic Investigation into Perceptions of High and Low-Prestige Varieties in Manchester and Vienna. Erste Auflage. Stuttgart: Franz Steiner Verlag. ISBN 9 783515 102728.
BENEŠ, Edvard, OLIVOVÁ, Věra (ed.), 2011. Odsun Němců z Československa a dokumenty. 3., (zkrác.) vyd. Knižnice Společnosti Edvarda Beneše. Praha: Společnost Edvarda Beneše. ISBN 978-80-86107-51-6.
BENMAMOUN, Elabbas; MONTRUL, Silvina a POLINSKY, Maria, 2013. Heritage languages and their speakers: Opportunities and challenges for linguistics.Theoretical Linguistics. 2013. Band 2013, Nr. 39, s. 129-181. ISBN 1613-4060.
BEREND, Nina, 1998. Sprachliche Anpassung: Eine soziolinguistisch-dialektologische Untersuchung zum Rußlanddeutschen. Erste Auflage. Tübingen: Gunter Narr Verlag. ISBN 3-8233-5144-3.
BEREND, Nina, 2014. Im Spannungsfeld zwischen Herkunftssprache, Dialekt und Standardsprache: Migration und Remigration am Beispiel russlanddeutscher und russischsprachiger Zuwanderer aus der ehemaligen Sowjetunion. In: Deutsche Sprache. 42. Berlin: Schmidt, s. 218-237. ISBN 0340-9341. ISSN 0340-9341. https://doi.org/https://doi.org/10.37307/j.1868-775X.2014.03.03.
BERGNER, Christoph a ZEHETMAIR, Hans, 2014. Deutsch als Identitätssprache der Deutschen Minderheiten. Erste Auflage. München: Hanns-Seidel-Stiftung e.V. ISBN 978-3-88795-438-3.
BIALYSTOK, Ellen, 2001.Bilingualism in development: language, literacy, and cognition. New York: Cambridge University Press. ISBN 978-0521635073.
BIALYSTOK, Ellen; CRAIK, Fergus I.M. a LUK, Gigi, 2012. Bilingualism: consequences for mind and brain. Online. Trends in Cognitive Sciences. Band 16, Nr. 4, s. 240-250. ISSN 13646613. https://doi.org/10.1016/j.tics.2012.03.001. [ 2023-07-03].
BICKERTON, Derek, 1981. Roots of Language. US: Karoma Press. ISBN 978-3946234104.
BICKERTON, Derek, 1992. Language and Species. US: University of Chicago Press. ISBN 978-0226046112.
BICKERTON, Derek, 2001. Lingua ex Machina: Reconciling Darwin and Chomsky with the Human Brain. US: A Bradford Book. ISBN 978-0262531986.
CARREIRA, Maria a KAGAN, Olga, 2018. Heritage language education: A proposal for the next 50 years. In: Foreign Language Annals 51. USA: American Council on the Teaching of Foreign Languages, S. 152-168. ISBN 0015-718X. ISSN 0015-718X. https://doi.org/10.1111/flan.12331.
CATFORD, J.C., 1974. A Linguistic Theory of Translation: An Essay in Applied Linguistics. Fourth. London: Oxford University Press. ISBN 0 19 437018 6.
CHOMSKY, Noam, 1978. Language and Responsibility. USA: Pantheon. ISBN 978-0394736198.
CHOMSKY, Noam, 1986. Knowledge of language. Westport: Greenwood Publishing Group. ISBN 0275900258.
COSERIU, Eugenio, 1988. Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Erste. Tübingen: A. Francke Verlag. ISBN 3-7720-1723-1.
CUMMINS, Jim, 2000. Language, power, and pedagogy: bilingual children in the crossfire. Buffalo: Multilingual Matters. ISBN 978-1853594731.
DEACON, Terrence W., 1998. The Symbolic Species: The Co-evolution of Language and the Brain. US: W. W. Norton & Company. ISBN 978-0393317541.
DE FLORIO-HANSEN, Inez, 2003.Plurilingualität und Identität: Zur Selbst- und Fremdwahrnehmung mehrsprachiger Menschen. Tübingen: Stauffenburg Verlag Brigitte Narr. ISBN 3-86057-780-8.
DESNIZZA, Wolfgang, 2001. Neurowissenschaftliche Theorie des Sprachwandels: Ein interdisziplinärer Beitrag zur Theorie des Sprachwandels. Erste Auflage. Frankfurt am Main: Europäischer Verlag der Wissenschaften. ISBN 3-631-37273-6.
DÜCK, Katharina, 2014. Zum Zusammenhang von Sprache und ethnischer Identität der zweiten Generation der Deutschen aus der ehemaligen Sowjetunion. In: Deutsche Sprache. 42. Berlin: Schmidt, s. 261-274. ISBN 1868-775X. ISSN 1868-775X. https://doi.org/https://doi.org/10.37307/j.1868-775X.2014.03.06.
DÜRINGER, Hermann, 2010. Neurowissenschaft und Evolutionsbiologie vor der Frage, wie aus dem Körperorgan „Gehirn“ ein ICH-Bewusstsein entstehen konnte. Hanau: HAAG + HERCHE Verlag. ISBN 978-3-89846-603-5.
EICHINGER, Ludwig M.; PLEWNIA, Albrecht a RIEHL, Claudia Maria (ed.), 2008.Handbuch der deutschen Sprachminderheiten in Mittel- und Osteuropa. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH+ Co. ISBN 978-3-8233-6298-2.
ELLER-WILDFEUER, Nicole, 2017. Sprecherbiographien und Mehrsprachigkeit: Deutschbasierte Minderheitensprachen in Osteuropa und Übersee. Tübingen: Stauffenburg Verlag. ISBN 978-3-95809-517-5.
EOWYN, 2013. Heritage languages: Fighting a losing battle? Online. In: Onraisingbilingualchildren.com. Oxford: Oxford. https://onraisingbilingualchildren.com/2013/03/25/heritage-languages-fighting-a-losing-battle/. [ 2023-07-03].
ESSER, Paul, 1983. Dialekt und Identität: Diglottale Sozialisation und Identitätsbildung. Frankfurt am Main: Verlag Peter Lang. ISBN 3-8204-5832-8.
EVERETT, Daniel, 2017. How Language Began: The Story of Humanity’s Greatest Invention. US: Profile Books. ISBN 978-1781253922.
FISHMAN, Joshua A., 1975. Soziologie der Sprache: Eine interdisziplinäre sozialwissenschaftliehe Betrachtung der Sprache in der Gesellschaft. München: Max Hueber Verlag. ISBN 3-19-00.6752-X.
FRANK, Ernst, 1942. Sudetenland – Deutsches Land. Görlitz: Jungland-Verlag Görlitz. ISBN
FRANZ, Sebastian, 2021. Mehrsprachigkeit und Identität: Die alpindeutsche Siedlung Sappada/ Pladen/Plodn. Stuttgart: Franz Steiner Verlag. ISBN 978-3-515-12971-8.
GARCÍA, Ofelia, 2014. Translanguaging: Language, Bilingualism and Education. London: Palgrave Pivot. ISBN 978-1-137-38576-5.
GILES, Howard, 2016.Communication Accommodation Theory: Negotiating Personal Relationships and Social Identities Across Contexts. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 978-1-107-10582-9.
GREULE, Albrecht, 2003. Deutsche und tschechische Dialekte im Kontakt. Regensburg: Edition Praesens Verlag für Literatur- und Sprachwissenschaft. ISBN 3-7069-0200-1.
GREULE, Albrecht (ed.), 2007. Franz Kafka im sprachnationalen Kontext seiner Zeit: Sprache und nationale Identität in öffentlichen Institutionen der böhmischen Länder. Köln: Böhlau. ISBN 978-3412120061.
GREULE, Albrecht, 2015. Sprachbrücken: Aktuelle Forschungen zur deutschen Sprache und Literatur in der Slowakei: (Studien zur deutsch-slowakischen Kulturgeschichte). Berlin: Weidler Buchverlag Berlin. ISBN 978-3896936363.
GROSJEAN, François, 2010. Bilingual: Life and Reality. Harvard: Harvard University Press. ISBN 978-0-674-05645-9.
GROSJEAN, François, 2013. The Psycholinguistics of Bilingualism. UK: Wiley Blackwell. ISBN 978-1444332797.
HOENSCH, Jörg K., 2013. Geschichte Böhmens. 3. Auf. München: C.H. Beck oHG. ISBN 9783406650154.
HO, Jennifer, 2011. Cultural Heritage Language in Third Generation Chinese-Americans. Online. Explorations: The UC Davis Undergraduate Research Journal. Band 14, Nr. 14, s. 1-18. https://doi.org/https://explorations.ucdavis.edu/docs/2011/ho.pdf. [ 2023-05-17].
HUFEISEN, Britta, 2003. Zeitschrift für Interkulturellen Fremdsprachenunterricht: L1, L2, L3, L4, Lx – alle gleich? Linguistische, lernerinterne und lernerexterne Faktoren in Modellen zum multiplen Spracherwerb. Online. Band 8, Nr. 2/3. http://www.ualberta.ca/~german/ejournal/Hufeisen.pdf. [2023-05-17].
JAKOBSON, Roman, 1980. Child Language aphasia and phonological universals. Third. Hague: Mounton Publishers. ISBN 9027921032.
JANICH, Nina, 2003. Spracheidentität – Identität durch Sprache. Tübingen: Gunter Narr Verlag. ISBN 3-8233-5761-1. ISSN 0564-7959.
JOHANNESSEN, Janne Bondi, 2015.Germanic Heritage Languages in North America. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. ISBN 978 90 272 3498 8.
KAGAN, Olga a CARREIRA, Maria, 2017. The Routledge Handbook of Heritage Language Education: From Innovation to Program Building. New York: Routledge. ISBN 978-1-138-84578-7.
KEIJZER, Merel, 2010. The regression hypothesis as a framework for first language attrition. Bilingualism: Language and Cognition. Band 13, Nr. 1, s. 9-18. ISSN 1366728909990356. https://doi.org/https://doi.org/10.1017/S1366728909990356.
KNIPF-KOMLÓSI, Elisabeth a RIEHL, Claudia Maria, 2012.KONTAKTVARIETÄTEN DES DEUTSCHEN SYNCHRON UND DIACHRON. Wien: Praesens Verlag. ISBN 978-3-7069-0681-4. ISSN 978-3-7069-0681-4.
KOCH, Günter, 2013. Sprachminderheit, Identität und Sprachbiographie. Regensburg: vulpes e. K. ISBN 918-3-9 3 9112-89-1. ISSN 918-3-9 3 9112-89-1.
KOVAŘÍK, David, 2015. Sudety ztráta a odsun. 20. Brno: Extra Historie. ISBN 9788075250018.
KOVAŘÍK, David, 2018. Neklidné Sudety: Co se dělo roku 1938 v Československu? Online. 20. Brno: Extra Historie. ISBN 9788075250018. https://www.stoplusjednicka.cz/neklidne-sudety-co-se-delo-roku-1938-v-ceskoslovensku. [2024-02-12].
KREISSLOVA, Sandra, 2011. Konstrukce kolektivní identity a kolektivní paměti v biografických vyprávěních českých Němců. Disertační práce, vedoucí PhDr. Jan Pargač, CSc. Praha: Univerzita Karlova.
KRESIC, Marijana, 2006. Sprache, Sprechen und Identität. München: IUDICIUM Verlag. ISBN 3-89129-589-8.
KROHN, Claus-Dieter, 2009. Exil, Entwurzelung, Hybridität. München: Richard Boorberg Verlag GmbH & Co. ISBN 978-3-86916-036-8. ISSN 978-3-86916-036-8.
KUPISCH, Tanja a POLINSKY, Maria, 2022. Language history on fast forward: Innovations in heritage languages and diachronic change. Bilingualism: Language and Cognition. Band 2022, Nr. 25, s. 1-12. https://doi.org/https://doi.org/10.1017/S1366728921000997.
LACHAUER, Ulla, 2007. Als die Deutschen weg waren. Was nach der Vertreibung geschah: Ostpreußen, Schlesien, Sudetenland. 6. Aufl. Reinbek: Rowohlt Taschenbuch Verlag. ISBN 978-3-499-62204-5.
LENZ, Alexandra N., 2016. German Abroad: Perspektiven der Variationslinguistik, Sprachkontakt- und Mehrsprachigkeitsforschung. Göttingen: V&R unipress. ISBN 978-3-8471-0597-8. ISSN 2365-7731.
LO BIANCO, Joseph, 2022. Dominant Language Constellations. Online. Dominant Language Constellations. Online: DLC. https://www.dominant-language-constellations.com/. [2023-07-03].
LO BIANCO, Joseph a ARONIN, Larissa, 2020. Dominant Language Constellations. Cham: Springer. ISBN 978-3-030-52338. ISSN 1572-029.
LOCKE, John, 1690. An Essay Concerning Human Understanding: Ein Versuch über den menschlichen Verstand. Reclam, Philipp, jun. GmbH, Verlag. DE: Reclam, Philipp, jun. GmbH, Verlag. ISBN 978-3150195017.
LÖFFLER, Heinrich, 2005. Germanistische Soziolinguistik. 3. Auf. Berlin: Erich Schmidt Verlag GmbH & Co. ISBN 3-503-07935-1.
MAURER, Friedemann, 1981. Lebensgeschichte und Identität: Beiträge zu einer biographischen. Frankfurt am Main: Fischer Taschenbuch Verlag. ISBN 3-596-26626-2.
MONTRUL, Silvina a POLINSKY, Maria, 2021. The Cambridge handbook of heritage languages and linguistics. New York: Cambridge University Press. ISBN 978-1108487269.
PAUL, Hermann, 1880. Prinzipien der Sprachgeschichte. 10. Auf. Tübingen: Max Niemeyer Verlag. ISBN 3-484-22005-8.
PETRÁŠEK, Zbyněk, 2020. Když se řekne ‚vnitřní Sudety‘. Stát chce podpořit udržení života na periferiích. Online. In: Lidovky.cz. Praha: LN. https://www.lidovky.cz/nazory/petracek-kdyz-se-rekne-vnitrni-sudety-stat-chce-podporit-udrzeni-zivota-na-periferiich.A200209_172516_ln_nazory_rkj. [2023-07-20].
PINKER, Steven, 2007. Language Instinct. New York: Harper Collins Publisher. ISBN 9780061336461.
PLEWNIA, Albrecht a RIEHL, Claudia Maria, 2018.Handbuch der deutschen Sprachminderheiten in Übersee. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH+ Co. ISBN 978-3-8233-6928-8.
POLINSKY, Maria a KAGAN, Olga, 2017. Heritage Languages: In the ‚Wild‘ and in the Classroom. Language and Linguistics Compass. Band 1, Nr. 5, s. 368-395. https://doi.org/10.1111/j.1749-818×.2007.00022.x.
RIEHL, Claudia Maria, 2014. Sprachkontaktforschung. 3. Auf. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH+ Co. ISBN 978-3-8233-6826-7.
ROCHE, Jörg, 2013. Mehrsprachigkeitstheorie: Erwerb – Kognition – Transkulturation – Ökologie. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH+ Co. ISBN 978-3-8233-6697-3.
ROTHENHÖFER, Andreas, 2011. Identität und Umbruch: die sprachliche Konstruktion des Kriegsendes nach 1945. Europäische Hochschulschriften, Bd. 2020. Frankfurt am Main: Peter Lang. ISBN 978-3-631-61829-5.
SCHÄFER, Pavla, 2016. Linguistische Vertrauensforschung. Germanistische Arbeitshefte, 47. Berlin: Walter De Gruyter. ISBN 978-3-11-045176-4.
SCHEURINGER, Herrmann, 2019. Atlas der historischen deutschen Mundarten auf dem Gebiet der Tschechischen Republik (ADT). Online. Https://www.uni-regensburg.de/sprache-literatur-kultur/germanistik-sw-2/projekte/index.html. Regensburg: Uni Regensburg. https://www.uni-regensburg.de/sprache-literatur-kultur/germanistik-sw-2/projekte/index.html. [2023-08-16].
VALDÉS, Guadalupe, 2000. FIPSE Project and its contributions to the profession. In: Teaching Heritage Language Learners: Voices from the Classroom. New York: ACTFL, s. 235-241. ISBN 0970579802.
VELTMAN, Calvin, 1983. Language Shift in the United States. Berlin: Walter de Gruyter & Co. ISBN 9027932204.
WILDFEUER, Alfred, 2009. Mundart und Medien. Beiträge zum 3. Dialektologischen Symposium im Bayerischen Wald. Regensburg: edition vulpes. ISBN 978-3-939112-25-9.
WILDFEUER, Alfred, 2017. Sprachenkontakt, Mehrsprachigkeit und Sprachverlust. Berlin: Walter De Gruyter. ISBN 978-3-11-055089-4.
WILDFEUER, Alfred, 2019. Sprachendidaktik. Eine Ein- und Weiterführung zur Erst- und Zweitsprachdidaktik des Deutschen. Tübingen: Narr Francke Attempto Verlag GmbH+ Co. ISBN 3-8233-8202-0.
YUVAL, Israel Jacov, 1992. Juden, Hussiten und Deutsche nach einer hebräischen Chronik. In: Juden in der christlichen Umwelt während des späten Mittelalters. Berlin: Duncker & Humblot, s. 59-102. ISBN 978-3-428-07268-2.
