Článek
Pozdní doba bronzová (1400 až 1200 před Kristem) byla časem mohutných změn a konfliktů. Velké říše starověkého Blízkého východu soupeřily o území a obchodní stezky a netušily, že se blíží jejich nezastavitelný konec. A právě v tomto období se má odehrávat jeden z nejslavnějších příběhů světové literatury. O tom, jak princ města Trója unesl řeckou královnu, a celá moc Řeků dopadla na jeho milované město. Kolik je pravdy za Trojskou válkou? Co nám mohou říct archeologické a historické záznamy? A co opravdu stálo za zničením tohoto starodávného města?
Trója Homérova a Trója historická
Tradičně je zásluha za zachování vzpomínky na město Trója udělována Homérovi, který měl žít kolem roku 800 před Kristem. Ilias a Odysseia jsou díla, která se nám od autora měla zachovat a původně jím měli být převzaty z orálních tradic. Zda opravdu Homér existoval je diskuze na samostatný článek už kvůli všemožným teoriím, které se kolem něj točí. Autor ve svém dílu popisuje Tróju, kterou v textu nazývá Ilios, měla být velkým a mocným městem na dnešním tureckém pobřeží, které platilo za regionálního hegemona a mohlo povolat na pomoc velké množství spojenců. Uctívalo řecké bohy a jeho králem měl být moudrý Priamos, jehož syn Paris spustil únosem krásné Heleny poslední ničivou válku, která město zničila.
Do roku 1871 byla Trója považována za jeden z mnoha plně fiktivních řeckých mýtů a široká vědecká komunita nepovažovala její existenci za možnou. To změnil amatérský archeolog a nadšenec Heinrich Schliemann, který město objevil na pobřeží tehdejší Osmanské říše. Schliemann byl amatér ve vědě, která se sotva zrodila. Používal extrémně špatné metody včetně volného nasazování dynamitu a způsobil řadu nenapravitelných škod. Musí však být uznáno, že město objevil. Přesněji objevil měst devět, která v po sobě jdoucích érách existovala na místě Homérovy Tróji. Schliemann se zaměřil na druhou nejstarší vrstvu, ze které také vylovil šperky, které přisoudil královi Priamovi. Ve skutečnosti se o 1000 let spletl a druhá nejhlubší Trója existovala kolem roku 2100 před Kristem, v době, kdy se předkové Řeků ještě ani neusadili v Řecku.
Pozdější výzkum ukázal, že historie Tróji byla extrémně dlouhá. Jednotlivá města na tomto místě existovala od roku 3000 před Kristem, což se přibližně shoduje s prvním sjednocením Egypta, s přestávkami až do roku 500 po Kristu. Několik století před prvním městem navíc v oblastech budoucího města existovala lidská osídlení. Kdy v její extrémně dlouhé existenci máme hledat Homérovo město? Tím bude buď Trója VI (1800 až 1300 před Kristem), nebo Trója VII ( 1300 až 950 před Kristem). A zde se nemusíme spokojit pouze s archeologickými nálezy. Naši staří známí Chetité (více v článku zde) jsou zde velmi nápomocni se svými zachovalými texty. Naprostá většina vědců dnes souhlasí, že Chetity zmíněné město Willusa je Homérův Ilios.
Chetité nám také dávají zajímavé nápovědy k možné opravdové trojské válce. Trója je řazena mezi města místní široké konfederace Assuwa, která se stavila proti chetitské expanzi a později se vzbouřila proti jejich nadvládě. Důležitá je zde role mykénských Řeků (v chetitských záznamech Ahhiyawa), kteří měli vzbouřence aktivně podporovat a posílat jim zbraně. Dodnes není zcela jasné, zda bylo mykénské Řecko jednou volnou federací městských států pod městem Mykény nebo rozdrobeno na několik menších konfederací, ale existovala přinejmenším částečná vojenská spolupráce více městských států, která dovolila vést kampaně proti velké říši Chetitů. Oba národy se střetly v dnešní západním Turecku a Řekové měli dle zachovalých zdrojů podporovat jistého Piyama-Radu v boji proti chetitské moci. Piyama-Radu někteří vědci spojují s trójským Priamem, ale to je velmi nejisté spojení.
Pravda za mýty a střet civilizací
Kdo vůbec byli Trójané jako lidé a civilizace? Homér je vykresluje jako velmi řecké a to obzvlášť v uctívání bohů, ale to je poměrně standardní trik řeckých a později římských autorů. Trójané patřili s největší pravděpodobností k luwijským národům, které mluvili indo-evropskými jazyky a uctívaly kompletně vlastní skupinu bohů, kteří pravděpodobně sdíleli určité rysy s mykénskými verzemi starých řeckých bohů a to především kvůli geografické blízkosti a častým obchodním stykům. Zajímavým faktem jsou původní mínění dvou již zmíněných jmen, Priamos a Paris. Obě jména pocházejí z luwijského jazyka. Co znamenal Paris (Pari-zitis), je ztraceno v píscích času, ale Priamos (Pariya-muwa), se dá přeložit jako obzvlášť statečný.
Zatím to tedy vypadá poměrně nadějně. Víme s jistotou, že Trója existovala a to přesně v oblasti, kterou určil Homér. Víme, že hlavní mocnosti v regionu spolu vedly konflikty, a že se Trója těchto sporů účastnila. Také máme určité důkazy, že některé Homérovy postavy a koncepty pocházejí z opravdových základů. Takže je možné, že se trojská válka opravdu uskutečnila? Ano a ne. Tím myslím, že konflikt kolem města Trója se pravděpodobně uskutečnil, ale extrémně odlišně od Homérových představ. Hlavním bodem je fakt, že Trója dle chetitských záznamů byla s Mykéňany spojená a společně bojovali proti chetitským králům. A z konfliktu nakonec vyšli vítězně Chetité, kteří nad oblastí znovu získali kontrolu. A je otázka, jak moc ve skutečnosti Řekové zasáhli. Mykéňané byli v nejlepším případě volná koalice a v nejhorším rozdrobené městské státy. Dlouhá válka daleko od domova se nejeví jako udržitelná.
A pak je tu problém osudu samotné Tróji. Ta byla dvakrát v tomto období podrobena zničení, ale ani jedno pravděpodobně nemělo nic společného s Řeky. Po Schliemannově bombové expedici se naštěstí k vykopávkám postupně dostali profesionálové, kteří se pustili do opatrných vykopávek v daleko pravděpodobnějších kandidátech než byla Trója II. Wilhelm Dörpfield ve 30. letech 20. století dlouhou dobu činil výzkum na Tróje VI a překvapil veřejnost, když její zničení roku 1300 před Kristem připsal záplavám. To byl poměrně velký šok, protože se právě tato vrstva považovala za nejpravděpodobnějšího kandidáta pro vojenské zničení a paralelu s mýtickou válkou. Mnozí odborníci začali přemýšlet, zda nemělo být zničení Tróje alegorií pro přírodní katastrofu či jestli nebylo přece jen nalezeno špatné město.
Naštěstí pro naděje mnoha studentů klasik se brzy ukázalo, že Trója VII by mohla být daleko lepším kandidátem už kvůli jejímu členění. Trója VII by se teoreticky dala rozdělit na tři města. První bylo zničeno kolem roku 1180 před Kristem a nálezy vyprávějí brutální příběh. V této vrstvě byla nalezena velká koncentrace zbraní a hlavně šípů. Domy mocných museli být děleny, aby v nich mohlo přežít více lidí. A celá vrstva nese stopy násilné destrukce. Z ní se město později vzpamatovalo než ho o několik století později dorazilo zemětřesení, ale stopy po plném konfliktu jsou zde. Problém je, že se objevují v době kdy mykénská civilizace již prakticky kompletně zkolabovala. Do oblasti totiž mezitím dorazily Mořské národy.
Pád světa a města
Pro lepší vysvětlení Mořských národů a jejich příchodu vás odkážu sem. Stručně se jednalo o skupinu migrujících etnických skupin, které na začátku 12. století před Kristem zahájily útok na civilizace východního Středomoří. Jejich první obětí se stalo mykénské Řecko, které v té době již pravděpodobně procházelo vnitřním sociálním kolapsem. Mořské národy zaútočily také na většinu přímořských měst dnešního Turecka z nichž jedno byla právě Trója. A zde vyvstává zajímavá varianta. Pelesetové, kteří se později stali biblickými Filištíny, pocházeli téměř určitě z mykénského Řecka a patřili mezi čím dál víc narůstající migrační vlnu. Je možné, že si Homér vybavoval matné kulturní vzpomínky na velkou migraci, která směřovala na východ?
Trója se po svém pádu po konci bronzového věku rozhodně neztratila. Fungovala jako regionální centrum dalších 1000 let a často byla navštěvována procházejícími Řeky. Několikrát byla dějištěm střetů mezi řeckými městskými státy a Persií a později skrz ní prošel sám Alexandr veliký, který městu udělil permanentní daňové úlevy. Středem zájmu mocných byla i v raném římském období, kdy se postupně prosadila představa Římanů jako potomků přeživších Trójanů a městu se dostalo přízně od samotného císaře Augusta. Městu nakonec nejvíc uškodilo založení nedaleké Konstantinopole ve 4. století, která svou existencí přiměla více a více občanů Tróji k přestěhování. Město nakonec upadlo do opuštění a zapomenutí kolem šestého století.
Co tedy můžeme s jistotou říct? Mnoho bohužel ne. Příběh války o Helenu je výbornou fikcí, ale v reálných dějinách silně pokulhává. Umístění a alespoň některé rysy rozhodně smysl dávají, ale idea velké a vítězné mykénské invaze se s jistotou potvrdit nedá. Za to může i velmi otravný mykénský trend nepoužívat svůj existující písemný systém k zaznamenávání historie. Nejpravděpodobnější variantou je, že Homérův příběh vzešel z mnoha polozapomenutých událostí, které byly spojeny dohromady v jeden narativ. Pro Řeky, kteří se v Homérově době právě vynořovali z období temnoty to byl příběh potvrzující jejich dějinnou sílu, což bylo v době velkých změn rozhodně potřeba. Jak je bohužel často realitou, úplnou pravdu se asi nedozvíme nikdy.
Zdroje a další četba:
CLINE, Eric H. 1177 př. Kr.: zhroucení civilizace a invaze mořských národů. Překlad Ruth J. Weiniger a Kateřina Zerzánová. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2019. 299 stran. ISBN 978-80-7429-805-9.
VILLING, Alexandra et al. Troy myth and reality: the BP exhibition. First published in the United Kingdom. London: Thames & Hudson, 2019. 312 stran. ISBN 978-0-500-48058-8.
COLLINS, Billie Jean. The Hittites and their world. Atlanta: Society of Biblical Literature, ©2007. Archaeology and biblical studies; no. 7 ISBN 978-1589832961
