Článek
Další díl seriálu fotek z archivu negativů mého dědy, Jaromíra Průši, přináší dva výlety do Tater. Děda tam jezdil od malička a neustále se tam vracel. V tomto článku přináším jeho vůbec první návštěvu Tater v roce 1936 a následně výlet z července 1973, kterým začneme.
Jako řada obyvatel Československa vlastnil vůz Trabant combi, který je také zachycen na fotce ze Ždiaru. Dále jsou tu obrázky z Malé studené doliny a pohled na nejvýše položenou chatu ve Vysokých Tatrách (2015 m), na Téryho chatu.
Černobílé fotografie z roku 1936 jsou z rodinného výletu do Nového Smokovce, do Vily Sibír. Jde o nádhernou budovu, kterou své manželce nechal v roce 1907 postavit Alexander Teleki. V roce 1920 byla vila prodána Bance Československých legií a tehdy také dostala své jméno na přání Charlotte Garrigue Masarykové. Jméno Sibír mělo odkazovat na památku našich vojáků, kteří za 1. světové války bojovali v Rusku.
Po druhé světové válce byla vila transformována v zotavovnu ROH a od roku 1952 v ní sídlí mateřská školka.
No a v roce 1936 tam vyrazil děda, jako malý jedenáctiletý kluk, s celou širší rodinou. Alespoň to je poznat z dalších, zde nezveřejněných osobních fotek. My se tady můžeme podívat na několik fotek vily Sibír, malého dědu a jeho maminku, mou prababičku.
A na závěr jen zopakuji, že se negativů po dědovi zachovaly dvě velké bedny a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Ale už to byly třeba fotky z osvobození v roce 1945, řada snímků z táborů Jaroslava Foglara (tady a tady), obrázky z Loun (tady a tady), odkud pocházela dědova rodina, poměrně unikátní snímky z tábora organizace YMCA v Hvězdově u Mimoně, nebo fotky z Prahy (z roku 1966 a z roku 1967).
V každém případě se brzy můžete těšit na další pokračování článků se snímky amatérského fotografa Jaromíra Průši. V anketě na konci článku si můžete vybrat, jaké budou ty následující.
Informace o Vile Sibír jsem čerpal z článku Andreje Zajačeka z webu pomehore.sk.