Článek
Už tomu bude 75 let, co padly osudné výstřely v Babicích na Třebíčsku. Ve školní budově hned vedle fary byli 2. 7. 1951 zastřeleni Tomáš Kuchtík, Josef Roupec a Bohumír Netolička. Čtvrtý přítomný František Bláha střelbu přežil. Už dalšího dne byli pachatelé obklíčeni v žitném poli a eliminováni. Antonín Mityska se vzdal, Antonín Plichta byl zastřelen, jeho bratr Stanislav vážně zraněn a strůjce všeho, psychopatický zahraniční agent Ladislav Malý, pohybující se jednoznačně v intencích StB, měl mít konce rovnou dva. Podle jednoho na místě také padl, podle druhé možnosti z pole odešel k autu a ještě po létech byl živý potkáván.
Není smyslem tohoto článku záhady rozplétat, to už činili jiní a také já zde zveřejnil už tři příspěvky, které babické události rozebíraly. Dnes chci připomenout okolnosti, které pokřivily vnímání událostí a dodnes mnohé čtenáře a diváky ovlivňují. Připomeňme si tedy stručně, o co tehdy šlo.
Narůstal odpor proti zemědělské politice komunistického vedení a od války zůstalo v kraji mezi lidmi dosti zbraní. V pravou chvíli se objevuje Ladislav Malý, alkoholik a nezvládnutelný psychopat. Verbuje lidi do odboje, vymýšlí si legendy (třeba o únosu kardinála Berana), lže a krade! U obyvatel ztrácí kredit, lidé jej mají za provokatéra. V partě s ním zůstává už jen několik nezkušených mladíků. Na pochybách je i respektovaný hospodář Antonín Plichta st. Ještě trochu váhá, ale jiní už plánují Malého likvidaci. Než tak stačí učinit, dojde k vraždám v Babicích a k dopadení skupiny u sousedních Bolíkovic.
Pachatelé jsou tedy dopadeni už druhý den a zatčeno je i několik nešťastníků, kteří se s Malým stýkali. V čele se sedlákem Plichtou. Nic nebrání případ důkladně prošetřit a vynést spravedlivé rozsudky. Stane se však pravý opak! Žádné kriminalistické vyšetřování na místech vražd i dopadení neproběhne. Jsou pouze vyfocena nainscenovaná těla v babické škole. Okamžitě jsou zatýkány desítky a desítky osob podle jakýchsi záhadných seznamů. Tito lidé nemají s vraždami nic společného, Jen se kolem nich mihnul Malý, u některých ani to ne. Přesto jsou biti, mučeni a nuceni k předepsaným doznáním! Soud s hlavními postavami spěchá. Už týden po vraždách je hotová obžaloba a 12. července se soudí. Nic se pořádně neprošetřuje, na vyléčení postřeleného Stanislava Plichty se nečeká, o trestech předem rozhodne komunistické ústředí.
Už 14. července je vyneseno 7 rozsudků smrti pro Antonína Mitysku, Antonína Plichtu, Drahoslava Němce, Františka Kopuletého, Antonína Škrdlu, Václava Drbolu a Františka Pařila. Časně ráno 3. srpna jsou odsouzení na nádvoří Krajské soudní věznice v Jihlavě popraveni. Téhož dne byla těla zpopelněna.
Doživotí dostali Alois Roupec a Karel Němec, 25 let Ladislav Brabenec, 20 let Božena Kopuletá a Ludvík Stehlík, 23 let Jindřich Nahodil a 22 let Josef Vorlíček. V dalších procesech byl v listopadu 1951 odsouzen na smrt ještě farář Jan Bula a v květnu 1952 také Gustav Smetana a Jaroslav Melkus. V celé řadě procesů pak bylo odsouzeno 107 lidí. Jedenáctkrát byl vynesen trest smrti, jako poslední byl na Pankráci popraven 23. 5. 1953 Stanislav Plichta. K šibenici jej donesli na nosítkách…
Čtyřikrát padlo doživotí, 69 odsouzených inkasovalo úhrnem 1 048 roků vězení a u 16 odsouzených se délky trestů nepodařilo zjistit. Tři odsouzení, František Šváb, Karel Suchna a Bohumil Krátký ve vězení zemřeli. Jeden byl utlučen po zatčení.
Fara v Babicích dnes
Jak známo, mučitelé z řad Gestapa a Státní bezpečnosti se lišili v jedné věci. Gestapo se snažilo všemi prostředky odhalit pravdu o svých protivnících. Estébáci naopak nutili obviněné všemi prostředky k podepsání scénářů, které sami vymysleli. V případu Babic je to jednoznačné. Mučili, zlomili, donutili podepsat a odsoudili. Plno nevinných, vrahy přece dopadli už druhého dne. Teď zlikvidovali hlavně velké sedláky, věřící a jejich kněze. Vždyť páter Bula byl zavřený dva měsíce před vraždami. Páter Drbola dva týdny před přepadem školy. Jak se tedy mohli podílet na vraždách? Už brzy bude završen proces blahořečení obou dvou. Slavnost proběhne 6. června na brněnském Výstavišti.
I v Babicích se po procesu a zastrašování konečně podařilo založit JZD. Na návsi vztyčili památník od Miloše Axmana a u něj každoročně přísahaly věrnost komunistickým idejím jednotky Lidových milicí. Komunisté nejenže zfalšovali soudní proces, ale ve lžích a manipulacích vydrželi celých 38 let. A jejich pohrobci kalí vodu dodnes. Hned v roce 1951 vydali soudruzi unikát s názvem Babice – materiál o procesu se záškodníky v Babicích. Dílko je přes svůj tragicky zmanipulovaný obsah trochu i k smíchu a bystrého čtenáře nechtěně na mnohé manipulace upozorňuje. Komunistická propaganda pak zneužívala babických událostí v denním tisku, ve stupidní televizní verzi o majoru Zemanovi i ve vylhané publikaci Oty Holuba Vlčí komando. Holub vydal v roce 1981 knihu bez záměru hledat pravdu, je plná rozporů a nepravd, proto také mohla vyjít. Podává příběh jednoznačně: zlí vrazi postříleli obětavé funkcionáře a byli statečnou Bezpečností dopadeni a po právu potrestáni.
Protože čtenářů ubývá, ale televizi sleduje každý, dočkali jsme se i takovéhoto zpracování. Jeden díl seriálu Třicet případů majora Zemana (1974–1979) byl věnován právě Babicím, potažmo Plánicím. Tento 10. díl natočený v roce 1975 nese název Vrah se skrývá v poli. Jde zase o propagandistické dílo, které skutečnost vůbec nerespektuje. Babic se týká ještě 25. díl Štvanice, v němž je Zeman vyhozen v roce 1968 od kriminálky, probíhají rehabilitace a dochází i na Plánice. Protože však seriál z babických událostí vychází, bralo obsah mnoho diváků za bernou minci. Zvláště negativně je vykreslena figura faráře, kterého hraje Ota Sklenčka. Do postavy jsou vlastně včleněni oba popravení faráři, Bula i Drbola. Bula tím, že za ním Malý skutečně na faru došel a učinil tak první kontakt a Drbola zase jako soused, k němuž chodí Blanka (Jaroslava Obrmaierová) poklízet. Tvůrci tvrdí, že kněz měl kdysi gestapu vyzradit úkryt jejího otce. Manžel Blanky je jedním ze zastřelených ve škole a vdova se později stane druhou Zemanovou ženou. Se skutečnou Blankou, tedy s paní Roupcovou, jsem hovořil a nikdy nenechala na P. Drbolu nic zlého dopustit. Jen ho chválila.
Člověk by předpokládal, že dnes už nikdo nemůže televizní stupiditě věřit. Ale to se člověk mýlí! Je mezi námi plno těch, které přemýšlení bolí. A televize mu bezbolestně hlavu naplní! Dozvuk této komunistické propagandy se v Babicích projevil ještě v době covidové. Téměř po 70 létech, přesně v říjnu 2020.
Pamatujete si na covid? Začalo to v březnu 2020 a vládní představitelé se hádali o kompetence. Byly prakticky uzavřeny hranice, chodit se smělo jen do práce, k lékaři, na základní nákup a k příbuzným a blízkým. A ještě se psem do parku. Velikonoce proběhly v tichosti bez bohoslužeb. Po zlepšení situace se premiér Babiš v červnu dušoval, že už nikdy plošná opatření nebudou a že opozice jen straší druhou vlnou. Jenže ta přišla. Rezignoval ministr zdravotnictví, jeho nástupce opět omezil shromažďování, sport i otvírací dobu hospod. Dokonce i zpěv! Následovalo uzavření kin, divadel, muzeí a zoologických zahrad a od 14. 10. se zavřely všechny školy, nemocnice odmítaly neakutní zákroky, shromažďovat se mohlo max. 6 osob, s večerem se zavíraly hospody. Od rána 22. 10. se ještě zákazy zpřísnily, prakticky už se mohlo jen do práce a na nákup potravin plus pár výjimek. S počtem nakažených na počet obyvatel jsme se v říjnu stali nejhoršími na světě a vzápětí i v počtu zemřelých na počet obyvatel.
Od 28. října už nastal zákaz nočního vycházení, poprvé od heydrichiády! V neděli byly uzavřeny všechny obchody. Od 29. 10. nastoupil další ministr zdravotnictví. Denní nárůst nakažených se blížil až k 16 000 a počet úmrtí převyšoval i 230 lidí denně. V Ostravě bylo zahlceno krematorium. Ještě než se znovu zavřely hospody, hotely, muzea, galerie, vnitřní sportoviště i školy, objevil se na farní budově v Babicích podivný nápis.
Při nedávné návštěvě Babic mi jeho fotografii věnoval místní farář, R. D. Mgr. Lubomír Řihák. Na konci října 2020 se pod farními okny někdo vydováděl velkými tiskacími písmeny: „ZDE UKRÝVAL FARÁŘ DRBOLA NA JAŘE 1951 VRAHA MALÉHO. DRBOLA ZA VÁLKY TAKÉ UDÁVAL GESTAPU, MÁ NA SVĚDOMÍ 2 POPRAVENÉ. TREST SMRTI DOSTAL PRÁVEM!“
Detail nápisu
Je otázkou, zda se na autorovi projevilo zoufalství z covidových opatření a potřeboval ventilovat svoji frustraci. Ale každopádně žil stále pod vlivem vcelku dávno překonané propagandy. On sám ji však překonat nedokázal. Policie jej nevypátrala, nic se nevyšetřilo. Ale autor hanlivého nápisu určitě není sám, kdo ještě věří normalizačním televizním tvůrcům. Vyloženým lžím!
Jak vidno, babické manipulace nesou své kyselé ovoce do současnosti! A vidíme neustále, jak snadno se občané, voliči nechají přelstít, obelhat, podvést.
Zdroje:
Holub, Ota: Vlčí komando. Práce-Naše vojsko, Praha 1981.
Nebojsa, B.: Zlatá léta padesátá. Zubří země, Štěpánov 2023.
Opavský, J.: Babice- materiál o procesu se záškodníky v Babicích. Praha 1951.
Foto: Hynek Jurman a Farní úřad v Babicích, věnováno H. Jurmanovi
