Co ukryla válka. Vychází nová kniha o partyzánských otaznících

Právě vyšla kniha Milana Kubína, Hynka Jurmana a †Pavla Vomely Partyzánské otazníky aneb Co ukryla válka. Završuje trilogii těchto autorů o problematických činech z konce války. Líčí příběhy partyzánů, jejich pomocníků i členů gestapa. Publikace se soustřeďuje na vyvrcholení partyzánské činnosti v Protektorátu Čechy a Morava během posledních měsíců druhé světové války v Evropě. Ale i těsně po ní. Střípky příběhů dokreslují dříve načrtnuté příběhy, zasazují je do pevnějšího rámce – a to vše na pozadí dramatických posledních měsíců války, kdy partyzánské hnutí dosáhlo co do počtu aktivních skupin i co do počtu jejich bojových střetů s nepřítelem, destrukcí a sabotáží svého vrcholu.

Ovlivnilo Slovenské národní povstání partyzánský odboj v Čechách a na Slovensku, ptají se třeba autoři. A bylo to povstání opravdu národní, když se jej zúčastnila pouhá 3% obyvatelstva? Krok za krokem je znovu odhalena zrada komisaře Picha-Tůmy a doložena výpověďmi několika gestapáků. Ale připomíná se i vražda na objednávku hajného Brkoslava, vražda četnického velitele Jana Dočekala, podivná činnost partyzánské skupiny Olga. Ze zapomnění vystupuje konfident Vošmík, udavač ilegálního vedení KSČ. Autoři upozorňují na Černý deník kápa Charváta z Terezína, řeší se smrt občanů na prahu osvobození v Brně za rabování. Ale i otazníky kolem smrti Augustina Schramma či smutný konec partyzánského lídra Štainera-Veselého. Ten v komunistickém vězení ve svých výpovědích dehonestoval všechny své válečné kamarády. Včetně Josefa Robotky či Cyrila Musila… Uvízli někteří historici v sítích gestapa? Podobných otázek kladou autoři více. Nechybí ani případ ruských partyzánů, kteří se po skončení bojů nechtěli vrátit domů do vlasti, která nezná hranic… To a mnohé jiné najdou čtenáři v této zajímavé knize.

Ta obsahuje odkazy na archivní materiály, bohatou fotografickou dokumentaci (85 fotografií), seznam zkratek, odkazy na použité prameny a literaturu. V knize jsou zaznamenány i autentické výpovědi dnes již zemřelých účastníků mnohých uvedených akcí.

Dílo je volným pokračováním knih Partyzánská odysea a osud Věry Pilařové (2012) a Partyzáni Vysočiny a krvavý konec války ( 2015) a vychází opět v edici Historie na pokračování. Všichni tři autoři patří mezi zapálené badatele v labyrintech novodobé české historie, ale bylo jim odepřeno odborné vzdělání v oboru historie. Jsou pracovití a nadšení v rozplétání záhad novodobé historie a jdou s kůží na trh navzdory nebezpečí, které jim hrozí od těch, kteří historii vystudovat mohli, sami publikují naprosté minimum, ale neúprosně dokáží kritizovat takzvané amatéry, kteří je samotné ovšem často předčí v objemu práce i v závěrech, které z toho plynou. Je tedy jejich práce přínosem, nebo mohou publikovat jen absolventi dějepisných kateder? Na to odpovídá respektovaný historik PhDr. Jan B. Uhlíř, Ph.D., který ke knize napsal úvod i doslov. Nejlépe bude ocitovat důležité pasáže z pera doktora Uhlíře.

„Závěrečný díl trilogie autorů Milana Kubína, Hynka Jurmana a Pavla Vomely Partyzánské otazníky aneb co ukryla válka představuje volné pokračování titulů Partyzánská odysea a osud Věry Pilařové (2012) a Partyzáni Vysočiny a krvavý konec války (2015). Není ani monotematický, ani obsahově tolik sevřený jako publikace předchozí. To ani nebylo cílem. Přináší řadu krátkých, informačně nabitých kapitol, které rámují příběh partyzánských skupin na Moravě v období jejich vrcholné činnosti, tj. od porážky Slovenského národního povstání do českého povstání v květnu 1945. Některé z příběhů nebyly záměrně zařazeny do prvních dílů, některé vykrystalizovaly až na základě studia archivního materiálu poté. V každém případě je jejich zveřejnění přínosem v interpretaci problematiky partyzánského hnutí v protektorátu jako takovém. Toto téma je ostatně – až na drobné výjimky – historiky stále pomíjeno a přehlíženo, stejně jako problematika domácího komunistického odboje. Je to chyba. Byly součástí celku domácího odboje – a měli bychom je znát, chceme-li mu porozumět alespoň v základních obrysech. Autorské trio Milan Kubín, Hynek Jurman a Pavel Vomela se o to snažilo od své první společné publikace. Je třeba ocenit jejich pracovitost, pečlivost a houževnatost, neboť jako soukromí badatelé, neškolení v historické metodě, měli s interpretací poznatků ze studia primárních archivních pramenů jistě větší problémy než profesionální historikové. Přesto je svým zaujetím pro téma předčili. V průběhu 13 let představili svůj pohled na vybraná témata partyzánského hnutí na Moravě. Nebáli se veřejně prezentovat svůj pohled na věc – a ne vždy byly jejich texty přijaty s pochopením. To nic nemění na situaci, že až příliš pohodlné a sebejisté profesionály nechali za sebou…

…Publikace Partyzánské otazníky aneb co ukryla válka se soustřeďuje na vyvrcholení partyzánské činnosti v Protektorátu Čechy a Morava během posledních měsíců druhé světové války v Evropě. V letech 1948–1989 bylo partyzánské hnutí prezentováno výhradně v intencích marxistické historiografie… Marxističtí historikové narýsovali mezi výraz „partyzán“ a „komunista“ rovnítko. Tato zkratka překvapivě rezonuje i v současnosti, tj. 35 let po listopadu 1989. Ideologicky pokřivená interpretace dějin partyzánského hnutí, která nám byla předkládána v letech 1948–1989, nebyla dosud spolehlivě překonána…

Publikaci Partyzánské otazníky aneb co ukryla válka proto vítám, byť nejde o syntézu ani pokus o ni. Předkládá vybraná témata, interpretuje je – a současně klade další otázky. Dává možnost výběru a návazného prohlubujícího studia. Triu autorů proto patří nesporný dík. Pro budoucí historiky partyzánského hnutí se nepochybně jedná o výzvu. “

PhDr. Jan B. Uhlíř, Ph.D.

Kniha právě v těchto dnech zamířila na pulty knihkupectví.

Literatura:

Kubín. M.-Jurman, H.-Vomela, P.: Partyzánské otazníky aneb Co ukryla válka. Dr. Milan Kubín, Praha 2025.

Foto: Hynek Jurman