Článek
V prohlášení různých firem, zaměstnavatelských svazů či asociací se pravidelně objevuje postesk po nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Třeba Asociace malých a středních podniků a živnostníků vydala prohlášení, ve kterém upozorňuje na narůstající trend nedostatku zaměstnanců, který se prohlubuje od roku 2009. Podobně zmiňuje problém malého počtu absolventů technických oborů Svaz podnikatelů ve stavebnictví a nejinak tomu je i v případě stanoviska Agrární komory ČR. Nejsou to však pouze řemeslné pozice, evidován je také nedostatek lékařů či učitelů, tedy vysokoškolských pozic.
Vzhledem k těmto skutečnostem není možné cílit podporu ve vzdělávání pouze jedním směrem. Některé kraje v minulosti vynakládaly desítky milionů do podpory učebního školství formou poskytování stipendií žáků, kteří se rozhodnou pro toto studium a zvládají ho. Z jednotlivých průzkumů a zpětných vazeb vyplynulo, že tento systém podpory však neřeší problém nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců, kteří navíc v současnosti chybí napříč všemi odvětvími. Proto přistoupil třeba Kraji Vysočina v červnu 2022 k přehodnocení stávajícího systému a podpora začala být nově poskytována všem středoškolákům napříč obory (vč. gymnázií).
Odborné školství v Česku je doprovázeno řadou problémů. Jedním z nich je velmi brzká povinná profilace žáků ještě před 15. rokem života spočívající v tom, že by se měli již v této době rozhodnout o své budoucí studijní a profesní dráze. Proto je záměrem ministerstva školství snížit počet oborů, sloučit je do obecnějších celků a podpořit podíl všeobecného vzdělávání. To má za cíl přispět k vyšší připravenosti absolventů na občanský i profesní život.
Dalším problémem je pak vysoká neshoda mezi absolvovaným vzděláním a uplatněním absolventů konkrétních oborů. Téměř 40 % z nich nepracuje ve stejném ani obdobném oboru, který vystudovali. Třeba polovina vyučených ve skupině oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus (kam spadá velmi početný učební obor Kuchař-číšník) pracuje zcela mimo tato odvětví. Naopak v případě maturitních zdravotnických oborů (Praktická sestra) je shoda vystudovaného oboru s uplatněním v něm až 90 %.
Tyto problémy jsou řešitelné aktivním zapojením firemních partnerů a přiblížením se k duálnímu systému vzdělávání. V první řadě je nutné deváťákům a veřejnosti vysvětlit, proč je vhodné studovat určitý obor, jaké to přináší výhody a příležitosti do budoucna. Samotné středoškolské vzdělávání v odborných oborech by mělo být založeno na aktivní participaci firem na jeho zajištění - poskytování praxí, zapojení odborníků do výuky, nabídka stáží ve firmách pro učitele a další. Některé společnosti již takto velmi aktivně spolupracují se školami a poskytují jim také sponzorské dary. Na Střední průmyslové škole stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě tak byla letos otevřena zmodernizovaná učebna, na jejíž rekonstrukci a vybavení poskytla spolupracující stavební firma přes 100 tisíc korun.
Příkladů úspěšných spoluprací škol a firem je více, také na Střední průmyslové škole Třebíč je možné nalézt relaxační místnosti v korporátních barvách společností, které školu a její žáky dlouhodobě podporují. Nejinak tomu je jistě v desítkách dalších středních odborných škol napříč republikou.
Ve vyspělých zemích je běžné, že se firmy dokonce pyšní, která více investuje do vzdělávání. Někteří by řekli, že školství má být financováno státem. Ano, školství v podobě veřejné služby zajisté ano. Pro shánění pracovních sil do firem je však nezbytné se na podpoře vzdělávacího systému aktivně podílet a podporovat ho.
