Článek
Úspěšnost státu se dá měřit i podle toho, jak je schopen pomoci lidem za obtížných situací. Ten náš to neumí. Sociální systém je v rozkladu. Lidé marně hledají místo v domovech pro seniory, osobní asistenci nebo přístup k lékaři. Pokud máte tu smůlu, že nevyděláváte dost peněz na uhrazení svých potřeb, od státu mnoho nečekejte. Pokud pomoc přijde, bude malá a pozdě. Chyba je v nezvládnuté transformaci Úřadu práce i chyby přímo na MPSV.
Ambice však ministru nechybí. Druhý zákon který silně ovlivňuje postavení sociálně potřebných je zákon o příspěvku na péči. Ten pro jistotu podal pouze jako poslanecký návrh, vyhnul se tak celému připomínkovému řízení.
Třetím ranou pro sociální systém je dění na Úřadu práce. Na jaře odvolaný ředitel, s tím vlna odchodu vysokých úředníků, v létě první představení nápadu o tom, že o sociální dávky se bude žádat na poště, na podzim propuštění 400 úředníků a s tím související prodlužování doby potřebné k vyřízení dávek… Protože se to lidem nelíbilo, vedení UP smazalo kontakty na jednotlivé úředníky, s odůvodněním, že jim lidé volali. Prozatímně završeno nápadem vzniku tzv. superúřadu práce.
Výsledek vidíme právě na těchto superúřadech. Dávky se nevyplácí včas. Lidé jsou frustrovaní, podání žádosti o sociální dávky je záležitost několika hodin. Referentky nestíhají, lidé si na nich vybíjejí svou frustraci. Tak jich část odchází, a ta druhá nestíhá o to více. Logicky přichází chyby.
Co dělá ministr pro to, aby tyto problémy řešil? V lepším případě nic, v tom horším to ještě více zkomplikuje.
Možná, že je pan Jurečka dobrý sedlák, přeji mu to. Ministrování na MPSV mu však nejde.
