Článek
Po obědě ale pospávají také dělníci v Japonsku, kde je siesta nazývána slovem hirune. Power napping neboli krátký regenerující spánek si dopřávají i zaměstnanci Google, Facebooku nebo Samsungu. Akorát k nám do České republiky ještě tento zvyk nedorazil. O co se vlastně jedná?
Práce bez odpočinku
Pracovat bez přestávky osm a půl hodiny je vysilující. Ani ta půlhodina volna moc nepomůže k tomu, abyste nabrali dostatek sil. Zpravidla po obědě se u pracujících nejen v tuzemsku dostavuje únava. Určitě jste se s tím již také setkali, kdy po jídle máte co dělat, abyste udrželi oči otevřené. Vaše pracovní výkonnost klesá, nejraději byste se někam schovali a aspoň na pár minut se prospali. Pochopitelně spát v práci není našich luzích a hájích žádoucí, přestože krátký spánek má blahodárný účinek na lidský organismus, jak ukazují nejmodernější vědecké poznatky.
K čemu přispívá odpolední zdřímnutí
Vědci z University College London a University of the Republic Uruguayi v roce 2023 provedli výzkum ohledně krátkého odpolední spánku. Analyzovali na 35 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let dle údajů Britské biobanky. A došli k poměrně zajímavému zjištění. Lidé, kteří si přes den zdřímli několikrát za týden, měli mozky o něco větší než lidé, kteří si zdřímnutí nedopřáli. Větší mozek přitom znamená pomalejší stárnutí. Mozek se s věkem přirozeně zmenšuje. Menší mozek bohužel vede ke vzniku řady nemocí – spánková apnoe, kardiovaskulární choroby, vyšší hladině stresového hormonu kortizolu. I u lidí s Alzheimerovou chorobou je podstatné zmenšení mozku.
Například malá miminka potřebují hodně spánku, aby si byla schopna zapamatovat všechny nové úkoly, které se naučila. A podobné je to i u dospělých osob. Fyzický i kognitivní výkon může být mnohem lepší, když si člověk mezi odpoledne na 15 minut zdřímne. Spánek podporuje upevnit vzpomínky. Důležitá je tu ale jedna podmínka – odpolední zdřímnutí by nemělo být náhradou za noční spánek. Takže ne, že si dáte v 15:00 hodin dvacetiminutového šlofíka a pak budete v noci ponocovat do půl druhé.
20 minut a ani minutu navíc
Odpolední spánek by neměl být delší než 20 minut. Pokud by delší byl, upadnou lidé do hlubokého spánku, ze kterého je těžké se rychle vzbudit. Většinou nastává tzv. spánková setrvačnost, kdy je člověk jakoby omámený a rozespalý. Ideální čas pro krátké odpolední zdřímnutí je mezi 14. a 16. hodinou. Tehdy tělesná teplota v rámci cirkadiánního rytmu klesá. Krátký spánek pomáhá obnovovat tkáně, buduje svaly, posiluje imunitní systém a je důležitý pro zpracování nově získaných informací v paměti.
V našich končinách se pravidelné odpolední siesty asi hned tak nedočkáme. Běžná je v zemích okolo Středozemního moře, kde je to ale dáno jejich životním stylem. Přes den bývá venku příliš horko a lidé zde žijí hlavně v noci, kdy konečně přichází příjemnější chládek.
V tuzemsku se sice letní teploty kolikrát také šplhají k těm středozemním hodnotám, ale zkuste přijít za svým šéfem, že si potřebujete dát dvacet. Se zlou se potážete. Vedení firmy vám tak maximálně zajistí pitný režim a někde ani to ne.
A jaký máte na odpolední spánek názor vy? Líbila by se vám siesta po obědě?
Zdroj: bbc.com
