Článek
Podle školského zákona se maturitní zkouška skládá ze dvou částí – z profilové (školní) části, kterou si určí každá škola sama, a z části společné (státní), kterou pro všechny školy určí ministerstvo školství.
Státní maturita je podle zákona povinná z českého jazyka a literatury. Druhý předmět si studenti vybírají mezi matematikou a cizím jazykem.
Před dvaceti lety si každá škola organizovala vlastní maturity. Existovaly i takové, které po studentech mnoho nechtěly a maturitní vysvědčení rozdávaly jako by na potkání. Proto se zavedly jednotné státní maturity pro všechny střední školy. Jenže tohle řešení má spoustu nedostatků.
Byly letošní didaktické testy z matematiky opravdu těžší než v jiných letech?
Moje kamarátka, učitelka matematiky a informatiky na gymnaziu říka, že v něčem mají pravdu ti, kteří říkají, že některé příklady by spočítali žáci devátého ročníku základní školy. Na druhou stranu tam byla řada příkladů, které vyžadovaly větší zamyšlení, opakované čtení zadání, neobvyklou úvahu a pár kroků navíc oproti běžnému výpočtu. To za běžných okolností nelze považovat za špatné, kdyby těch příkladů nebylo zbytečně mnoho. Všech podúloh bylo dohromady 33 a studující na ně měli 135 minut. To vychází na zhruba čtyři minuty na jeden příklad.
Podle ní je zásadním problémem i neprůhlednost přípravy maturitních testů (a koneckonců i přijímaček). Nikdo neví, kolik lidí s jakou kvalifikací testové položky připravuje, ani kolik je potom pilotuje, než se dostanou do ostrého zadání.
Navíc náročnost testů je nevyrovnaná napříč ročníky. To, že Cermat má problém s udržením laťky v meziročním srovnání, bylo podle ní patrné i z přijímaček nanečisto koncem ledna.
Po loňských testech, kde žactvo získávalo vyšší počty bodů než jindy, přišla studená sprcha. Letošní maturity skončily pro 12,3 procenta maturantů neúspěchem, oproti loňsku jde o dvojnásobek.
Ministr školství prohlásil, že nechá prověřit celé zadání i jednotlivé položky
Odborníci musí posoudit, zda nebyl letos maturitní test z matematiky moc náročný, uvedl na síti ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
To je samozřejmě chvályhodné, ale neměly by příklady být řádně prověřené a pilotované už před tím, než se vůbec do zadání dostanou? Proč Cermat nebo rovnou ministerstvo školství nechápou, jak pak amatérsky jejich počínání působí?
Podle toho, jak je systém státní maturity od počátku nastaven, a že je zřejmě nastaven špatně včetně způsobu, jakým je zkouška připravovaná, jak vznikají úlohy a testy, jak je nekontrolovaný a nepredikovatelný, pak je studentská petice jedním z důsledků toho všeho.
Odborníci doporučují využívat mechanismy, které zajistí, aby k výkyvům obtížnosti docházelo co nejméně
Co je pro to třeba udělat, jde toho vůbec dosáhnout?
Ministr školství se vyjádřil, že u maturity existuje jakási nepodkročitelná úroveň. Proto je potřeba vážné debaty s detailní analýzou. Ale nejde měnit nic nárazově, vše musí jít ruku v ruce s dalšími rozsáhlými změnami ve středoškolském studiu. Sám by hledal cestu tak, že bychom mohli rozlišovat jakési středoškolské minimum, které by se mohlo skládat i opakovaně. A vlastní maturitu, která by měla být více v péči samotných škol.
Doplatí na to slabší?
Obhájci standardizace říkají, že státní maturita zaručí úroveň vzdělání středoškoláků, vyřadí nekvalitní střední školy (na ty se už nebude nikdo hlásit) a možná za pár let nahradí přijímací zkoušky na univerzity.
Kritici naopak tvrdí, že nežli se zlepší úroveň středního školství, doplatí na státní maturity studenti slabších gymnázií či učňovek. Školy si sice budou moci vybrat ze dvou úrovní státní maturity, pokud si ale zvolí slabší, ztratí význam pro vysoké školy.
Anketa
Zdroje:
KLÍMOVÁ, Jarmila. Historie maturitní zkoušky (zkoušky dospělosti) v našich zemích do konce 80. let minulého století:https://web.archive.org/web/20200702175424/,
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., Praha Portál, 2009, ISBN 978-80-7367-647-6
