Článek
- V rámci evropského srovnání se umisťujeme pravidelně v první pětce nejtlustších národů. Přesto se setkáváme se šíleným gulášem tvrzení spojujících například obezitu u dětí s globálním oteplováním.
- Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) se celosvětově výskyt obezity u dospělých od roku 1990 více než zdvojnásobil, u dětí a dospívajících (ve věku 5 až 19 let) se zvýšil čtyřnásobně.
Co je nadváha
Muž by měl mít do 20 % tuku v těle, žena do 30 %. Pro určení nadváhy nebo obezity je důležitý BMI (body mass index). Spočítáte ho vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Takže pokud vážíte 70 kg a měříte 1,7 m, pak se vaše BMI spočítá takto: 70 : (1,7×1,7) = 70 : 2,89 = 24,22.
- BMI 25–29,9 = nadváha
- BMI nad 30 = obezita
Češi jsou tlustí. Tři ze čtyř mužů trpí nadváhou. Nadváha se týká zhruba šedesáti procent žen
Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že výrazně nad zdravou mírou se pohybuje více než 60 % Čechů.
Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku 96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %.
Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze.
Pro moderní názor na obezitu je typické, že nehledá pravou podstatu problému tam, kde jej spatřuje lékařská veřejnost, totiž u lidí samotných. Dozvídáme se čím dál víc pofiderních argumentů, jak za tlusté lidi může někdo jiný.
Diabetiků každý rok v Česku přibývá až třicet tisíc
Lékaři navíc očekávají další zhoršování, a to zejména kvůli zmíněnému nezdravému životnímu stylu mladé generace.
Vyšší výskyt cukrovky mezi mladými lidmi navíc zadělává na zcela zásadní problém. Společně s dalšími rizikovými faktory kardiovaskulárního systému, jako je hypertenze, vysoký cholesterol, obezita a další, povede k časnějšímu výskytu infarktu myokardu, k mozkovým příhodám, k poškození ledvin, ale i k poruchám kognitivních funkcí a demenci, které nás do budoucna mohou velmi trápit.
Dá se očekávat zdravotní a ekonomické zatížení. Proto je nesmírně důležitá prevence.
Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob
Nejčastěji takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.
Celkově lze stále dramatičtěji stoupající riziko civilizačních onemocnění označit za pomyslnou časovanou bombu, a to nejen z hlediska poškození zdraví mnoha lidí, ale i v otázce nákladů na preventivní i léčebnou péči státu.
Podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně dosahují roční náklady na léčbu nemocí souvisejících s obezitou přibližně třiceti miliard korun.
To jsou ale jen výdaje, jež lze přibližně vyčíslit. Další náklady systému přicházejí v důsledku nižší ekonomické aktivity jedinců postižených nemocemi způsobenými obezitou, nižšími odvody daní, vyšší pracovní neschopností a nakonec i invalidními důchody.
I přes tato alarmující čísla se však čím dál častěji potkáváme se smířlivým pohledem na obezitu, jehož zastánci argumentují především duševním zdravím a pohodou obézních lidí, jichž se dotýká společenská stigmatizace.
Nemoc poškozuje organismus více než kouření
Z pasti obezity se dá vykročit nejen kontrolovanou konzumací potravin, ale především pohybem a cvičením.
Řešení je neustálý rozvoj primární prevence, kombinace aktivního životního stylu s racionálním přístupem ke stravování, pro pacienty s nadváhou a obezitou plný respekt k tomu, že oba problémy jsou reálnou diagnózou.
Doporučení WHO k pohybovým aktivitám.
Podpora úvah o zdanění slazených nápojů
Obezita je rostoucí problém, který omezuje naše děti ve všech aspektech jejich života, od účasti na sportovních aktivitách, po zájem o trávení času venku.
Stává se to břemenem, které nesou do dospělosti, spolu s nezdravými návyky, které mohou mít dlouhodobé důsledky pro jejich zdraví. Jako společnost musíme tento trend obrátit. Nabízí se celá řada rozumných kroků, jedním z nich by měla být debata o možném zdanění slazených nápojů, podobně jako to činí již 50 zemí včetně 12 evropských.
Dobře nastavené zdanění slazených nápojů může pomoci snížit množství přírodních i umělých sladidel v nápojích, a tak pomoci lepšímu zdravotnímu stavu celé populace. Opozici se ale nelíbí, že by slazené nápoje kvůli nové spotřební dani po letošním zvýšení DPH velmi pravděpodobně znovu podražily.
O hormonální poruchu jde jen v méně než jednom procentu případů
Jde o kombinaci genetických predispozicí a životního stylu, velkou spotřebu vysoce energetických jídel, alkoholu. Důležitou roli hraje také stres. Téměř vždycky se jedná o vyšší energetický příjem než výdej.
U obezity jsou rozhodující přejaté stravovací návyky a vzory v rodině. Velkou roli hraje genetika (více než 50 procent). Pokud jsou oba rodiče obézní, je osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že bude obézní i jejich potomek.
Hubnutí je běh na dlouhou trať. Nejde ani tak o rychlost, ale spíš o vytrvalost a trpělivost.
Anketa
Anketa
Zdroje:
Hana Málková, Iva Málková: Obezita, Nakladatelství Forsapi 2014
