Článek
Stovky tenkých řezů zachytily vše od povrchu realistické masky až po dřeň kostí. Z dat pak software OsiriX složil trojrozměrný model a vědci začali virtuálně „loupat“ vrstvu po vrstvě: masku, obinadla, amulety, tělo. Výsledky publikované ve Frontiers in Medicine v prosinci 2021 ukázaly, co se pod obaly skrývalo, a proč nikdo z moderních badatelů nechtěl mumii rozbalit ručně.
Proč zůstala zabalená 3 000 let
Amenhotepovu mumii objevili v roce 1881 v královské skrýši v Dér el-Bahrí spolu s desítkami dalších panovnických těl. Zatímco většinu z nich egyptologové postupně rozbalili, Gaston Maspero nechal právě tuto nedotčenou. Důvod nebyla kletba ani pověra. Mumie měla neporušené obaly, květinové girlandy a mimořádně realistickou masku, kombinaci, která ji mezi královskými mumiemi činila unikátem. Rozbalit ji by znamenalo zničit právě to, co ji odlišovalo.
Naposledy s ní manipulovali kněží 21. dynastie někdy v 11. století př. n. l. Po vykradení hrobky tělo opravili, znovu zabalili a uložili do skrýše. Od té doby zůstalo pod plátnem nedotčené, až do onoho květnového dne v muzejní zahradě.
Mumie Amenhotepa I. - nálezový stav
Co CT odhalilo pod obinadly
Virtuální rozbalení přineslo překvapivě podrobný portrét faraona. Amenhotep I. zemřel ve věku kolem 35 let, měřil přibližně 168,5 centimetru a měl kompletní, relativně zdravý chrup bez kazů. Vědci popsali úzkou bradu, malý nos, kudrnaté vlasy a lehce vystupující horní řezáky, rysy, v nichž spatřují podobnost s jeho otcem Ahmosem I.
Mezi obinadly a na těle napočítali 30 amuletů a šperků:
- 11 kovových kusů, pravděpodobně ze zlata
- 13 kusů z křemene nebo fajánse
- 5 z pálené hlíny a jeden kamenný
- pás z 34 zlatých korálků na spodní části zad
- srdeční amulet v hrudníku a dva amulety v oblasti břicha
Mumifikace odpovídala rané 18. dynastii: vnitřnosti byly odstraněny vertikálním řezem v levém boku, ale srdce zůstalo v hrudníku a mozek nebyl vyjmut. Právě neodstraněný mozek odlišuje Amenhotepa I. od pozdějších panovníků téže dynastie, u nichž se excerebrování stalo standardem.
Opravy starověkých restaurátorů
CT odhalilo i rozsáhlá posmrtná poškození: zlomeniny krční páteře vedoucí až k oddělení hlavy, vykloubenou levou paži, poškozenou pravou ruku a pravé chodidlo upevněné na dřevěné destičce. Všechna tato zranění autoři studie připisují buď balzamovačům nebo vykradačům hrobů, nikoli násilné smrti.
Kněží 21. dynastie provedli pečlivou opravu: hlavu a krk fixovali pryskyřicí ošetřeným plátnem, zakryli defekt břišní stěny, oddělenou levou paži uložili podél těla a nohu zajistili destičkou. Navíc zachovali, nebo doplnili, bohatou výbavu amuletů. Právě tento nález koriguje starší podezření, že „přepohřbívací“ akce 21. dynastie sloužily hlavně k druhotnému získání cenných pohřebních předmětů. Ovšem minimálně v případě Amenhotepa I. šlo o skutečnou restaurátorskou péči.
Příčina smrti zůstává otevřená
Studie nenašla průkazné kostní ani jiné CT známky smrtelného traumatu či choroby. Formulace o „přirozené smrti“, která se objevila v médiích, je spíš opatrná interpretace z nepřítomnosti jiného vysvětlení než jistý závěr. CT zkrátka nevidí všechno: měkké tkáně degradují, infekce nezanechávají vždy stopu na kostech. Starší rentgenový odhad věku kolem 25 let nicméně nová data opravila na přibližně 35 let, a to na základě uzavření epifýz dlouhých kostí a morfologie stydké spony.
Podobný výzkum probíhá i v Česku. Český egyptologický ústav a Náprstkovo muzeum od roku 2009 systematicky mapují egyptské mumie v českých sbírkách pomocí CT, přičemž využívají spolupráci s medicínskými pracovišti. Zájemcům doporučuji náhlednou na stránky. Atlas of Egyptian Mummies in the Czech Collections, kde se dozví víc.
Zdroj: Autorský text
https://www.frontiersin.org/journals/medicine/articles/10.3389/fmed.2021.778498/full
https://publikace.nm.cz/en/non-periodical-publications/atlas-of-egyptian-mummies-in-the-czech-collections-ii-non-adult-human-mummies
https://discovery.ucl.ac.uk/id/eprint/10177853/7/Gibson_Medical imaging applied to heritage_VoR.pdf
Mumie: Odhalte tajemství egyptských hrobek, Joyce Tyldesley, Domino 2003
