Článek
Píše se rok 1972 a v klidném městečku v Idahu se dvě rodiny seznámí díky setkání v místním kostele. Robert Berchtold, přezdívaný „B“, je přátelský, ochotný, nosí dětem dárky, půjčuje auto, pomáhá v domě. Prostě ideální soused. Vše se navíc odehrává v komunitě mormonů, kde jsou na podobné věci zvyklí.
Ten „dokonalý soused“
Kdyby něco podobného začal „předvádět“ váš soused, dost možná byste zpozorněli a začali „čout“ něco divného. Ale žádné podobné varovné světýlko tenkrát nikomu v hlavě nebliklo. „Byl to typ člověka, který všem pomáhal,“ vzpomíná Jan Broberg, která tehdy ještě nevěděla, že se strýček „B“ zaměřil právě na ni. „Každý ho měl rád.“
Brzy se obě rodiny stanou nerozlučnými. B se navíc sblíží i s rodiči dívky – a nejen duševně. Získá jejich důvěru, ovládne jejich city a pomalu, krok za krokem, začne připravovat půdu pro to, co si už před několika měsíci tak pečlivě naplánoval.
Jan Broberg bylo v době prvního únosu 12 let
První únos: „Jsi napůl mimozemšťanka“
Je rok 1974 a Jan má dvanáct let. B ji pozve na projížďku na koni. Její rodiče nemají důvod ji s ním nepustit. Koneckonců, vždyť to není poprvé. Dívka od něj dostane „pilulku proti alergii“, v autě usne… a probudí se přivázaná k posteli v přívěsu. To mimochodem zjistila až později. A ozval jí tajemný hlas (netušila, že ho někdo nahrál na pásku a teď jí ho pouští).
„Jan, jsi napůl z našeho světa. Naší rase hrozí zánik. Musíš splnit úkol – mít dítě s vybraným mužem, jinak tvoji rodiče zemřou.“
Tím „vybraným mužem“ byl samozřejmě B. Jan byla pryč celý měsíc, než ji FBI, kterou zburcovali její rodiče poté, co u běžné policie nepochodili, našla v Mexiku. Tam ji B držel a opakovaně zneužíval. Když ji agenti přivedli domů, její rodiče byli v šoku – ale to nejhorší teprve mělo přijít.
Když se oběť stane rukojmím vlastní rodiny
Berchtold totiž rodiče vydíral. Měl na ně intimní materiál – s oběma se vyspal, abychom to řekli na rovinu. Navzájem o tom nevěděli, nicméně B měl o obojím záznamy a důkazy. A průkazné. A aby B zabránil trestnímu stíhání své osoby, donutil je podepsat falešné prohlášení, že s odjezdem dcery do Mexika souhlasili.
Podruhé ji stejný únosce unesl o dva roky později
FBI tak přišla o klíčový důkaz. Navíc se později při vyšetřování ukázalo, že policistům nebylo zrovna příjemné zasahovat v komunitě mormonů a tak úplně nechápali, co to má Jan pořád s těmi mimozemšťany. Bylo to pro ně tak podivné, že od toho raději dali ruce pryč, jakmile to jen trochu šlo. A únosce dostal za svůj čin jen deset dní vězení. Deset dní, čtete správně!
Druhý únos: dívka stále věřila na „misi“
O dva roky později B unesl Jan znovu. Tehdy jí bylo čtrnáct. Předstíral, že je její skutečný otec a agent CIA. Teď už si ale nepočínal tak drasticky, zavezl ji do Kalifornie a zapsal do katolické školy. Ale ke zneužívání samozřejmě docházelo i tady. Jan byla přesvědčená, že musí splnit „mimozemskou misi“, jinak její rodina zemře.
V té době už byl filmový svět plný UFO a science fiction, a B tu posedlost dovedně využil. Už v mormonské komunitě bral děti na vesmírné filmy, rodičům Jan ukazoval novinové výstřižky o létajících talířích a bavil se s nimi o „životech z hvězd“.
„Když se mě dnes lidé ptají, jak probíhá vymývání mozku, říkám: trvá to deset vteřin. Jenže předchází mu roky příprav,“ říká Jan.
Připočíst k tomu musíme i to, že Jan vyrůstala v mormonské rodině, kde se poměrně běžně mluvilo o neposkvrněném početí. B tuhle představu zneužil – nahrával na pásky příběhy o „vyvolené dívce“, která porodí dítě, jež zachrání svět. Ty pak vpašoval do Janina pokojíčku a potají jí je pouštěl. „Byla jsem si jistá, že mluvím s anděly,“ řekla Jan.
Alibi o mimozemšťanech si připravoval předem
Rodiče se mimochodem o té mimozemské pohádce, kterou ji krmil, dozvěděli až v roce 1978, když už bylo po všem. Do té doby netušili, že ty rozmluvy s B o mimozemském životě měly i jiný účel.
Dnes Jan říká, že svým rodičům odpustila. „Měla jsem období, kdy jsem byla plná zlosti,“ přiznává. „Ale pochopila jsem, že i oni byli zmanipulovaní. Stejně jako já.“
B nikdy pořádný trest nedostal
Když byla Jan znovu zachráněna a vrátila se k rodině, B se z obvinění vykroutil tvrzením, že trpí duševní poruchou. Soud ho proto poslal do psychiatrické léčebny – na necelých šest měsíců. „Bylo to, jako by spravedlnost dostala pěstí,“ řekla Jan později pro BBC.
Dlouho se bála mluvit o tom, co se stalo. Nakonec přiznala, že byla roky sexuálně zneužívána, ale že manipulace byla ze strany jejího únosce tak silná, že si dlouho myslela, že to všechno dělá „pro vyšší dobro“.
Po zveřejnění jejího příběhu ji kontaktovalo šest žen, které tvrdily, že je Berchtold také obtěžoval, byť podrobnosti neuvedly. V roce 1986 pak byl skutečně odsouzen, ovšem tentokrát pro změnu za znásilnění dítěte – a strávil ve vězení pouhý jeden rok.
B tvrdil Jan, že je vyvolená
Jan se ale rozhodla proti němu a vůbec proti celé té nespravedlnosti bojovat jinak. Spolu s matkou Mary Ann napsala knihu „Ukradená nevinnost“ (Stolen Innocence). A spolu s ní se vydaly na turné po státech, aby upozornily na to, jak snadno se pedofil může vetřít do rodiny. Berchtold je přitom na jejich vystoupeních opakovaně napadal (i když většinou jen slovně) a obviňoval je ze lží.
Konec manipulátora byl neslavný
Nakonec se však na Berchtolda voda přece jen uvařila. V roce 2005 se totiž dostal do sporu s aktivistou z organizace Bikers Against Child Abuse, který protestoval proti jeho přítomnosti na veřejných akcích. Incident skončil potyčkou a B už tak snadno nevyvázl. U soudu si vyslechl obvinění z napadení, výtržnictví a porušení domovní svobody.
Když mu soud oznámil, že půjde znovu do vězení, zhroutil se. Jeho bratr později řekl:
„Řekl: ‚Jeden den ve vězení a já to nepřežiju,‘ vzal si všechny prášky na srdce, zapil je Kahluou (sladký kávový likér z Mexika) a zemřel.“Tak neslavně nakonec skončil muž, který dokázal zmanipulovat celou rodinu, církev i soudní systém.
Soudy Berchtolda příliš nepotrestaly, nakonec to udělal sám
Jan Broberg dnes pracuje jako výkonná producentka. O tom, co se jí stalo, však dál mluví a doufá, že její příběh pomůže ostatním:
„Chci, aby lidé pochopili, že zlo nevypadá jako netvor. Někdy má přátelský úsměv a nabízí dětem čokoládu.“
Zdroj: Autorský text
