Článek
I když název hrad je trochu nadnesený, ve skutečnosti jde spíše o velmi dobře zachovalou zříceninu, ležící v údolí řeky Argeș, v blízkosti pohoří Făgăraș. Koneckonců Vlad III. Napichovač alias Dracula ho už jako zříceninu našel. Za jeho vlády vyrostl znovu do bývalé krásy a poskytl mu útočiště. Nejspíš by si ho ale ani nevšiml, kdy neměl tak vojensky výhodné místo v horách nad údolím řeky Argeş.
Bran? Ne, Poenari. Opravdu
Přesto vás legendy, množící se okolo tohoto příběhu jako houby po dešti, budou chtít směřovat spíše na mnohem honosněji vyhlížející hrad Bran. Právě ten inspiroval Brama Stokera k napsání jeho Draculy, o skutečném místě, kde Vlad žil, tak mnoho lidí neví.
A to je dobře, protože díky tomu není hrad Poenari v neustálém obležení turistů. Jen vycházka sem je o něco náročnější – budete muset překonat mimo jiné přes 1 480 schodů, vedoucích od řeky až k jeho bráně! Nedávno byl navíc částečně opraven, takže vypadá prostě perfektně.
Hrad Bran
Hrad Bran jako turistická past
Možná si řeknete, že je přece historie jako historie – jenže Bran těží ze zájmu o Draculu možná až moc. Stal se z něj svým způsobem vlastně takový Disneyland. Čeká vás samozřejmě krásná prohlídka interiéru hradu, při níž mají návštěvníci možnost projít historické pokoje, sbírku nábytku, zbraní a také si prohlédnou několik kolekcí hradní výbavy z 14.–19. století (celá expozice je pak spojena s královnou Marií a s historickým vývojem hradu).
Jenže pak jsou tu i různé doplňkové zážitky, které toho nemají s klasickým kulturním zážitkem mnoho společného. Mám na mysli například „Time Tunnel“, díky němuž přijdete až do místností s tematikou mučení všeho druhu. A samozřejmě tu nechybí ani hojně zásobený obchod se suvenýry (kde se na Draculu také hojně odkazuje) a trošku předražený „Tea House“. Ale kdo chce kam… znáte to.
Hrad Poenari
Mimochodem, možná by ještě nebylo od věci se na chvíli vrátit ke zmíněné královně Marii, která byla také velmi zajímavou historickou postavou. Celým titulem to byla královna Marie Rumunská (Marie z Edinburghu, 1875–1938).
Narodila se jako vnučka britské královny Viktorie a ruského cara Alexandra II. Už to samo o sobě z ní dělá výjimečnou postavu evropské historie. A aby toho nebylo málo, v osmnácti letech se provdala za korunního prince Ferdinanda Rumunského a po jeho nástupu na trůn se stala královnou Rumunska. A nejen tak ledajakou!
Na rozdíl od mnoha jiných aristokratek si totiž rychle získala srdce lidí – mluvila rumunsky, cestovala po venkově a všemi možnými způsoby podporovala místní kulturu i umění. Lidé jí přezdívali „královna srdcí“ nebo „Matka Rumunska“ a tahle pověst se jí dodnes drží.
Hrad Poenari
Za první světové války se projevila jako skutečná hrdinka. Ona totiž odmítla odjet někam do bezpečí, ale zůstala v Bukurešti, kde osobně pomáhala raněným vojákům jako zdravotnice. Není divu, že na ni v Rumunsku dodnes vzpomínají. A protože právě na Branu dlouho žila a přetvořila si ho k obrazu svému, není divu, že jí tu věnovali i expozici.
Poenari – místo, kde žil a byl poražen Vlad Dracula
ale pojdme se ješt ěna chvíli vrátit k hradu Poenrati.O nedobytnosti tohoto místa kolovaly legendy, právě proto se sem Vlad v roce 1462 ukryl i se svou manželkou, a to před janičářskými oddíly (tureckými vojsky) vedenými jeho bratrem.
Vlad III. Napichovač alias Dracula
Jeho manželka se jmenovala Elisabetta a kromě toho o ní víme jen to, že prý ze zoufalství ukončila svůj život skokem do příkopu za hradbami (to proto, aby neskončila v zajetí Turků). Její duch tu prý v Poenari dodnes obchází. Řeka, která kolem hradu obtéká, tak prý prvá díky tomu získala svou přezdívku „Râul Doamnei“ („Řeka paní“).
Zda tu zemřel i Vlad, není jasné. Nicméně k tomu došlo až o čtrnáct let později a dodnes se neví, zda za to mohli právě Turci, nebo spíše nespokojení valašští vojvodové. Pohřben byl v klášteře v Comaně, ovšem bez hlavy. Ta prý odcestovala do Istanbulu, aby potěšila sultána.
Zdroje informací. Autorský text
Rumunsko turistický průvodce, JOTA, 2020
