Před potopou světa byl poslední svého druhu: Vědci popsali Nagatitana, thajského vládce druhohor

Místní obyvatel šel ke společnému rybníku v obci Ban Pha Nang Sua v provincii Chaiyaphum. Suchá sezóna stáhla hladinu níž než obvykle a na obnažené břehové straně se objevilo něco, co nepatřilo k běžným kamenům. Kosti. Hodně kostí. Trvalo deset let terénních prací, preparace a srovnávací anatomie, než se z náhodného nálezu stal vědecký fakt: nový druh obřího sauropodního dinosaura, pojmenovaný Nagatitan chaiyaphumensis. Studie vyšla 14. května 2026 v časopise Scientific Reports a z thajského vnitrozemí udělala paleontologickou mapu, kterou svět dosud přehlížel.

Nebylo to celé tělo vynořené z vody jako v dobrodružném filmu. Paleontologové postupně odkryli částečný postkraniální skelet, tedy obratle, žebra, pánevní kosti, pažní i stehenní kost. Kostní lože leželo v sedimentech khokkruatského souvrství, nejmladší thajské druhohorní vrstvy, která nese pozůstatky dinosaurů. Stáří hornin odpovídá stupni apt až alb, tedy pozdní rané křídě, zhruba před 100 až 120 miliony let.

Výkopy probíhaly ve třech vlnách: 2016–2019, pak přestávka, a na začátku roku 2024 se tým vrátil dokončit terén. Následovalo 3D skenování, srovnání s desítkami příbuzných druhů a standardní recenzní řízení. Článek přijali 31. března 2026, publikovali o šest týdnů později. Deset let od prvního pohledu na obnažený břeh.

Odhady říkají 27 metrů délky a přibližně 27 tun hmotnosti. Pro představu: slavný londýnský Dippy, odlitek diplodoka vystavený v Natural History Museum, měří 24 až 26 metrů a váží kolem 15 tun. Nagatitan byl tedy o jeden až tři metry delší a zhruba o 12 tun těžší. Hlavní autor studie Paul Upchurch z UCL to v tiskové zprávě shrnul prostě: nejméně o deset tun víc než Dippy.

Důležitá je ale přesnost superlativu. Nagatitan je největší dosud známý dinosaurus jihovýchodní Asie. Ne celé Asie. Samotná studie upozorňuje, že čínský Ruyangosaurus mohl vážit přes 50 tun. Thajský obr je tedy regionální rekordman, a právě to z něj dělá vědecky cenný kousek. Řadí se mezi euhelopodidy, skupinu sauropodů známou výhradně z Asie, a je teprve čtrnáctým dinosaurem formálně pojmenovaným z Thajska. Navíc jde o první diagnostický sauropod z khokkruatského souvrství, což znamená, že vědci konečně mají pevný bod, od kterého mohou mapovat poslední kapitolu dinosauřího osídlení regionu.

Jméno Nagatitan spojuje dvě mytologie. Nága je hadovitý vodní tvor hluboce zakořeněný v buddhismu a kultuře severovýchodního Thajska, titan odkazuje na řecké obry. Přípona chaiyaphumensis připomíná provincii nálezu. Ale nejpůsobivější je přídomek, který mu autoři dali v tiskové zprávě: „poslední titán.“

Khokkruatské souvrství je totiž nejmladší thajská druhohorní jednotka, v níž se dinosauři vyskytují. Mladší horniny v regionu už souvisejí s postupem mělkého moře, které zalilo pevninu. Nagatitan tak s vysokou pravděpodobností patří k posledním velkým suchozemským sauropodům, kteří v jihovýchodní Asii žili, než je nahradily vlny a sedimenty. Formulace „poslední obr“ je oprávněná jako odborná hypotéza, stoprocentně uzavřený fakt to zatím není, ale geologický kontext ji silně podporuje.

Thajský příběh není ojedinělý. V texaském Dinosaur Valley State Park nízká letní hladina řeky Paluxy pravidelně odkrývá dinosauří stopy staré 113 milionů let, a správa parku zároveň dokumentuje, jak rychle je eroze zase ničí. V Patagonii ústup ledovce odhalil fosilie ichtyosaurů, které podle NASA okamžitě začaly podléhat mrazovým cyklům a větru.

Paradox je zřejmý: klimatické extrémy (sucha, tání ledovců, povodně) mohou krátkodobě odhalit to, co bylo miliony let v bezpečí pod vodou nebo ledem. Jenže ve stejném okamžiku spouštějí hodiny zkázy. Odkrytá kost bez rychlého zásahu paleontologů podlehne erozi během několika sezón. V Ban Pha Nang Sua měli štěstí: místní nálezce věděl, komu zavolat, a thajský tým stihl kostní lože zajistit dřív, než ho další deště spláchly.

Replika Nagatitana v životní velikosti stojí v bangkokském Thainosaur Museum v komplexu Asiatique The Riverfront Destination, v prvním patře budovy SkyFlyer. Otevřeno je denně od 11 do 22 hodin, vstupenky se prodávají na místě i online. Kdo míří do Bangkoku, může si udělat zastávku na večer, muzeum leží přímo u řeky Chao Phraya, kde se stejně koncentruje noční život a pouliční jídlo.

A co Česko? Obřího sauropoda pod hladinou Máchova jezera nečekejte. České území bylo v druhohorách z velké části ostrovní a mořské, takže místní fosilní příběh stojí na jiných postavách. Národní muzeum pracuje s tím, že Burianosaurus augustai je „jediný český dinosaurus,“ tedy myšleno jediný zatím nalezený. Pokles vody v českých nádržích může teoreticky odkrýt zajímavé výchozy, ale spíš prvohorní nebo mořské druhohorní fosilie než sauropodního obra. Během druhohor zaplavovalo totiž naše území mělké moře, protkané mnoha malými ostrůvky. A v takovém prostředí se dinosaurům právě moc nedařilo.

Zdroje: Autorský text, odkazy v textu