Článek
Adolf Hitler měl totiž jasnou představu o tom, jak mají „správné“ německé Vánoce vypadat. To by tak hrálo, aby se při tak důležitých svátcích mohli obyvatelé spolehnout jen na svou fantazii a zvyky! Naopak. Všechno bylo sepsané černé na bílém, krok za krokem.
Jak vypadal vánoční manuál z dílny nacistů
Na první pohled to byla nenápadná knížečka. Na ten druhý obsahoval Nacistický průvodce Vánocemi až příliš mnoho vykřičníků na to, aby ho bylo možné ignorovat. Tahle brožurka z roku 1937 měla dvacet stran a vznikla pod hlavičkou organizace Heimatwerk, saské pobočky nacistické strany – a každý vykřičník znamenal jeden povinný úkon. Hlavním úkolem celého textíku bylo šířit „pravou germánskou kulturu“. Funkcionáři NSDAP dostali jasné instrukce: tenhle návod se má dostat do všech domácností a bude samozřejmě také třeba dohlédnout na jeho dodržování, a basta.
Uvnitř se řešilo všechno. Vánoční stromeček měl přesně daný vzhled i počet ozdob. Špička byla zakázána, místo toho bylo potřeba pověsit na jeho vrchol ozdobu s hákovým křížem (šlo o jedno z povinných doporučení s vykřičníkem).
Tady si dovolím osobní poznámku – dvě takové ozdoby doma také máme. A to po tetě, která žila celý život v Čechách. Hákovému kříži říkala hakenkrajc a na dotaz, zda je někdy měla na stromečku, odpovídala dost vyhýbavě. Byl to vlastně důvod, který mě k napsání tohohle článku přivedl. Ale vyfotit jsem je nesměla. Děda je někde dobře zašil a nechce je vydat neb „kdo ví, co by z toho bylo.“ A já se mu vlastně ani nedivím.
Ale zpět k oné knížečce. Dobrovolně povinné bylo i doporučení, jaké koledy zpívat a které už raději vynechat. Vánoce byly zkrátka a dobře prohlášeny za ryze německý svátek a podle toho se s nimi mělo zacházet.
Křesťanství stranou, pohanství vpřed
Nacisté se netajili tím, že organizované náboženství berou jako konkurenci. A Vánoce? To by tak hrálo, aby se během nich oslavoval nějaký Ježíš Kristus. Naopak – průvodce brnkal na city a staré germánské mýty. V brožuře se dokonce tvrdilo, že Vánoce nejsou křesťanského původu a všechna ta omáčka okolo vznikla jen a výhradně kvůli zlé církvi. Betlémy se zakazovaly – školní i domácí.
A místo toho měly jejich místo nahradit právě germánské relikvie. Dokonce existoval i „správný“ text modlitby, v níž byl jako ten „vždy přítomný“ oslavován vůdce. „Jeden je vždy s námi, stále s námi, vzdáváme mu hold,“ tak nějak by zněl volný překlad. Na dnešní dobu bizarní, tehdy se však nikdo příliš odporovat neodvážil.
Dárky, hry a vůdce místo Boha
Ani rozdávání dárků nezůstalo bez dozoru. Nudný večer pod stromečkem? Zapomeňte. Rodiče měli dárky schovávat a nechat děti, aby si je našly. Všechno mělo mít formu her, symbolizujících oslavu plodnosti a síly národa. Školní i domácí betlémy se měly nahradit pohádkami s germánskými motivy a o nějakém Ježíškovi neměla padnout ani zmínka. Vánoce se tak změnily v další nástroj propagandy.
Naštěstí se našlo mnoho rodin, které se zastrašit nenechaly a dál doma slavily Vánoce tradičně a ve jménu lásky a rodinné pohody. Ale raději za zataženými závěsy – co kdyby se náhodou někdo rozhodl podívat oknem…
Zdroje info: Autorský text
Hitlerovo Německo, Matthew Hughes a Chris Mann, Columbus, 2002
