Článek
Je to jen těžko uvěřitelné, ale od poloviny března do začátku dubna 2026 tu vyplavilo moře už šest mrtvých velryb šedých. Rozhodně to není běžný jev. Naopak to naznačuje, že s našimi oceány není něco v pořádku.
Šest smutných zářezů na pažbě sanfranciského zálivu
Nejdřív vám obry, o kterých je řeč, představím. Plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus), zvaný též velryba šedá nebo plejtvák šedý, totiž vážně není žádné ořezávátko. Může vážit klidně přes čtyřicet tun a dorůstá délky kolem patnácti metrů. Představte si ho jako takový živý autobus, který má namířeno z teplých vod Mexika až nahoru do ledové Arktidy.
Ještě v minulém století se v San Franciscu jen tak „na otočku“ nezastavovaly, ale v posledních letech je tu vídáme čím dál častěji. A bohužel, pro mnohé z nich je to zastávka poslední. A to je průšvih, protože populace těchto kytovců v severovýchodním Pacifiku se podle dostupných údajů od roku 2016 smrskla o více než polovinu. To už není jen statistická odchylka, to je regulérní boj o přežití.
Když hlad vyžene obry na městskou dálnici
Proč se ale tihle mořští poutníci pletou do cesty trajektům a nákladním lodím v jednom z nejrušnějších přístavů světa? Odpověď je prostá a krutá: mají hlad. V Arktidě, kde si běžně cpou pupky korýši, na ně totiž kvůli tajícímu ledu a oteplování vody čeká každý rok potravy čím dál méně. Velryby jsou pak nuceny hledat „něco k snědku“ i tam, kde by je to jindy ani nenapadlo.
Nu a právě sanfranciský záliv je pro ně sice riskantní, ale bohužel také zatraceně lákavý bufet. Bohužel je to ale pro ně stejné, jako kdybyste se vy chtěli v klidu najíst uprostřed dálnice D1. Jinými slovy – pro pomalé velryby je tahle vodní magistrála plná rychlých člunů a obřích kontejnerových lodí smrtelnou pastí.
Jizvy, které vyprávějí spoustu příběhů o srážkách
Není divu, že se do celé „záležitosti“ vložili i vědci. Fotili si jejich unikátní skvrny na kůži a jizvy, což je pro ně něco jako otisky prstů. A to, co zjistili, není vůbec dobré. Podle nedávno zveřejněné studie navštívilo v letech 2018 až 2025 záliv více než 100 unikátních jedinců, ale málokdo se vrátil příští rok. Skoro pětina z nich tu totiž zahynula. A analýzy mluví jasně – ze sedmdesáti uhynulých kusů jich skoro polovina měla na těle jasné stopy po srážce s lodí. A to jsou jen ty, které se podařilo prozkoumat. Spousta dalších zmizí v hlubinách nebo je proud prostě odnesl někam, kde je nikdo nenašel.
Existuje světlo na konci tunelu pro tyto mořské poutníky? Dost možná ano
Co s tím? Nabízí se jednoduché řešení: zpomalit. Když lodě stáhnou rychlost pod deset uzlů (což je pro představu takové pohodové tempo na kole), šance na přežití velryby se radikálně zvyšuje. Kapitán má čas zareagovat a velryba má zase šanci uhnout. Jenže háček je v tom, že zatím je to víceméně na dobrovolné bázi.
Přístav v Oaklandu sice kapitány prosí, aby „sundali nohu z plynu“, ale dokud to nebude nařízené zákonem, pořád se najdou tací, co budou pospíchat – a nějaké velryby je jim budou u zadele, tedy vlastně u zádi.
Zdroje info:
https://www.youtube.com/watch?v=5ITltsTPRyo
https://www.sfexaminer.com/more-gray-whales-are-visiting-san-francisco-bay-and-many-die-there/article_6c463167-1ff6-5962-9bce-9331549b5f36.html
https://theconversation.com/gray-whales-are-dying-in-san-francisco-bay-at-an-alarming-rate-this-isnt-normal-280151
