Článek
V každém ozbrojeném konfliktu hraje zásadní roli schopnost válčící strany utajit svou komunikaci před nepřítelem. Němci vstupovali do druhé světové války s pevným přesvědčením, že to umí naprosto dokonale. Měli naprostou víru ve svůj šifrovací systém nazývaný Enigma a pevně věřili v jeho neprolomitelnost. To se jim nakonec stalo osudným. Vraťme se ale na úplný začátek.
Krátce po skončení první světové války sestrojil německý elektromechanik Arthur Scherbius sofistikovaný šifrovací přístroj založený na kódování zpráv pomocí vzájemně propojených a různě nastavitelných rotorů. V zásadě šlo o to, že každé písmeno bylo převedeno na písmeno jiné otáčením několika rotorů za sebou. K dešifrování takto zakódované zprávy bylo nutné znát jednu jedinou věc: počáteční nastavení přístroje a polohu jeho rotorů.
Přístroj Enigma se stal nesmírně populárním a pořizovali si jej velké světové firmy. Co je ale důležitější, jako svůj šifrovací systém si jej zvolila německá armáda. Ta samozřejmě nepoužívala běžnou komerční verzi, ale provedla na ní celou řadu úprav. Především přidala další rotor a změnila některé další prvky. Současně měla každá složka ozbrojených sil svojí vlastní verzi. Byla tak Enigma pro námořnictvo, letectvo i armádu.
Ostatní státy o systému Enigma samozřejmě věděli, Francie měla dokonce k dispozici manuál k armádní verzi přístroje, který jí prodal pracovník německého ministerstva obrany Hans-Thilo Schmidt. Proto, aby získal peníze na vydržování několika svých milenek. Samo o sobě to k prolomení Enigmy nestačilo, ale přesto se tento okamžik nezadržitelně blížil.
Polské úspěchy
Exemplář vojenské verze Enigmy získali v roce 1929 také Poláci. Snahy o dešifrování systému vedl tým geniálního matematika Mariana Rejewského. I díky zmíněnému manuálu Poláci Enigmu skutečně prolomili. Postavili si k tomu zařízení nazývané „bomba“, které tvořilo několik exemplářů Enigmy zapojených do série.
Přišel ale rok 1938 a Němci znovu významným způsobem Enigmu zdokonalili a změnili její nastavení. Polský systém tak přestal fungovat. Ve chvíli, kdy již bylo jasné, že je válka na spadnutí, Poláci prozradili Britům a Francouzům, že se jim podařilo Enigmu prolomit a předali jim veškerou dokumentaci.
Alan Turing nastupuje
Snahy o dešifrování nové verze Enigmy se soustředily na dvou místech. Zámek Vignolles u Paríže si vybrali polští matematici, kteří tam uprchli po napadení Polska Německem, a v britském Bletchley Parku zase pracovala skupina Alana Turinga. Mimochodem, pracoval zde i Ian Fleming, který se později proslavil jako tvůrce postavy Jamese Bonda. První významný krok k prolomení nové Enigmy učinil Turing již v roce 1939, když zkonstruoval vylepšenou verzi polské „bomby“.
Alan Turing (1930)
V únoru roku 1940 se Britům povedlo ukořistit ze zajaté ponorky rotory aktuální verze Enigmy a dva měsíce později podobným způsobem získali i právě platné šifrovací tabulky. To samo o sobě samozřejmě neumožňovalo číst všechny zprávy, neboť tabulky se měnily každých několik dní. Byl to však další z mnoha kroků, které pomáhaly kryptologům v cestě ke kompletnímu prolomení šifry. K tomu došlo zanedlouho a Britové najednou mohli číst v německých zprávách jako v běžné knize.
Tento stav ale trval pouze do února 1942, kdy Němci Enigmu znovu zdokonalili a přidali do ní další rotor. Bylo proto potřeba získat další dokumenty týkajících se nastavení šifrovacího stroje. Příležitost se naskytla v říjnu roku 1942, kdy ve Středozemním moři spojenci dokázali těžce poškodit německou ponorku U-559.
Britům bylo jasné, že uvnitř ponorky, kterou posádka opustila se nejspíš nachází extrémně důležité dokumenty. Ponorka se však držela na hladině jen silou vůle a mohla se každým okamžikem potopit. Přesto se našli dva odvážlivci, kteří do německé ponorky vstoupili a část dokumentů z ní vynesli. Věděli ale, že na poprvé nenašli všechno, a proto se rozhodli pro další sestup do ponorky. Ten se jim však stal osudným, neboť se poškozená ponorka potopila a oba námořníci v ní zahynuli.
Jména těchto mužů jsou Tony Fasson a Colin Grazier. Bez nadsázky lze říct, že jejich oběť zkrátila válku až o dva roky. I dokumenty, které vynesli z ponorky napoprvé, totiž umožnily Turingovi a jeho týmu dešifrovat i novou verzi Enigmy. Spojenci tak opět získali možnost odposlouchávat německou komunikaci a nepřišli o ní až do konce války. Ačkoliv v roce 1944 měli Němci podezření, že Enigma není úplně bezpečná a znovu se jí pokusili zdokonalit, Turingův systém už byl natolik efektivní, že na to dokázal ihned prakticky zareagovat.
S německým podezřením úzce souvisí jedna z nejzajímavějších částí příběhu o dešifrování Enigmy. Ve chvíli, kdy Britové Enigmu četli, stáli před obrovským dilematem. Pokud by totiž využívali informace o německých plánech příliš často, Němcům by brzy došlo, že je Enigma prolomená a nahradili by jí. To by znamenalo, že Spojenci budou muset začít znovu od začátku. I proto museli Britové nechat Němce provést například nálet na město Coventry, který jej prakticky srovnal ze zemí, i přesto, že o něm věděli. Tajemství rozluštěné Enigmy bylo však důležitější. Jak již bylo zmíněno, historici dnes odhadují, že spojenecká schopnost číst německý kód zkrátila válku alespoň o dva roky a zachránila tisíce životů.
Německá víra v Enigmu byla tak silná, že je vůbec nenapadlo nahradit tento systém jiným. I to umožnilo, aby se Alan Turing a jeho tým stali zkázou Hitlerovy válečné mašinérie.
Osud Alana Turinga
Příběh britského prolomení Kódu Enigma nemůže být kompletní bez alespoň stručného shrnutí osudů Alana Turinga. Práce, kterou vykonával za války byla samozřejmě přísně tajná a jen málokdo věděl, že jde o člověka, který tak významně přispěl k britskému vítězství. Na tom by však nebylo nic tak zvláštního. Jeho poválečný osud je však zmiňován z jiného důvodu.
Alan Turing byl homosexuál, což bylo v 50. letech ve Velké Británii trestné. Soud dal Turingovi na vybranou, buď nastoupí do vězení, anebo na něj bude aplikována tzv. hormonální léčba. Turing se rozhodl pro druhou možnost, aby mohl zůstat na svobodě. Rok a půl mu byly, z dnešního pohledu naprosto nesmyslně, aplikovány nejrůznější hormony a další léky, které jej měly zbavit jeho sexuální orientace. Turing tento proces nevydržel a v roce 1954 spáchal sebevraždu.
Člověk, který se zcela zásadním způsobem podílel na porážce nacismu, tak byl dohnán k sebevraždě jen kvůli své odlišné sexuální orientaci. V roce 2009 se britská vláda Alanu Turingovi oficiálně omluvila a v roce 2013 mu královna Alžběta II. oficiálně zrušila trest. V roce 2021 šla potom do oběhu bankovka s portrétem Alana Turinga. Nic z toho mu však již nemohlo pomoci.
Zdroje
1) How did the Enigma machine work?
2) The Enigma of Alan Turing
