Článek
Internet je globální médium charakteristické hlavně svou značnou proměnlivostí. Stal se i útočištěm řady svérázných subkultur. Tyto komunity často umožňují lidem vyjádřit se způsobem, který je osvobozuje od toho, co lze považovat za společenské normy. V posledních letech se spolu s popularitou youtuberů a tiktokerů rozšířil i fenomén furries.
Propadají mu děti i dospělí. Jde, zjednodušeně řečeno, o subkulturu lidí, kteří se převlékají za zvířata. Jedná se o antropomorfní zvířecí postavy, jež mají schopnost mluvit, předvádět všemožné výrazy, chodit po dvou a nosit oblečení. Furries mohou být založeny na reálných zvířatech, ale i mytologických postavách nebo animovaných hrdinech.
Každá takováto figura navíc běžně akcentuje i individuální vlastnosti konkrétního člověka, který se ukrývá pod maskou, jako jsou osobnostní rysy, fyzické vlastnosti a předpokládaný věk. Furries ale často kompletní převlek nenosí a mají kupříkladu pouze falešné zvířecí uši nebo ocasy vzhledem k tomu, že plnohodnotný kostým je poměrně finančně náročnou záležitostí. Příznivci tohoto fenoménu se scházejí nejen na internetu, ale i naživo při speciálních srazech. Tato setkání se nazývají furry fandom.
Nošení převleků také doprovází činnosti spojené právě se zvířecí tematikou. To může být například malování oblíbených zvířat, sledování filmů s tematikou antropomorfních zvířat, sbírání zvířecích plyšáků, vytváření hudby na toto téma či roleplay. Ke kreativní formě sebevyjádření lze nakonec připočíst i samotné vyrábění zvířecích kostýmů.
Být furry neznamená mít sexuální fetiš
O tzv. „furíky“ se zajímají jak děti, tak i mladí lidé v dospívání, ale i dospělí. Furries nemají ze své podstaty sexuální povahu, velká část lidí z této komunity se naopak přímo vymezuje proti sexuálním aktivitám v chlupatých oblečcích. Být furry žádným způsobem nedefinuje sexualitu nebo genderovou identitu konkrétní osoby. Anonymita lidí skrytých za kostýmem nebo na internetu sama o sobě nicméně může skýtat určité nebezpečí, pokud se týká těch, jejichž sexuální motivace je riziková.
Uvádí se, že o tento fenomén se zajímají v Česku děti už zhruba od věku 12 let. Je důležité si uvědomit, že u této věkové kategorie je nutné ze strany rodičů zodpovědně kontrolovat, kolik času tráví v online světě, co tam dělá a s kým se stýká. Rodiče by také měli mít přehled, jak a s kým tráví jejich potomek čas mimo počítač. Neplatí to ale jen o furries, nýbrž všeobecně. Samotní furries tak nereprezentují žádné rizikové chování.
Celá komunita je naopak považována za zvláště vstřícnou a její členové se navzájem přijímají bez ohledu na věk, pohlaví, sexuální orientaci nebo etnický původ. Důležité je si také uvědomit, že kostýmy jsou obvykle vyráběny z umělých kožešin a dalších syntetických materiálů. Furries tedy rozhodně nepodporují ani zabíjení zvířat kvůli své zálibě. Snaží se tak primárně prosazovat inkluzivní přístup a přispívají tak k proměně světa k lepšímu.
I tito lidé tak nakonec chodí na setkání s podobně naladěnými jedinci jednoduše proto, aby si zde povídali se svými přáteli. Stejně tak příznivce této komunity nelze považovat za ty, jimž by bylo vlastní chování obtěžující. Neosobují si žádná práva na zvířecí chování ve veřejném prostoru a rozhodně po nikom nepožadují, aby se mohli například v restauracích po psím způsobu napít z misky nebo aby jim byly dostupné kočičí toalety.
Furries nejsou fenoménem současnosti
Nejedná se tedy jednoznačně o prvek woke kultury. Furries nejsou novodobou zábavou. Jejich kořeny sahají dokonce do minulého století. Již v roce 1976 založili kreslíři Ken Fletcher a Reed Waller karikaturistický magazín Vootie, který byl zaměřen na zvířata. Rozšiřoval se prostřednictvím APA čili Amateur Press Association, česky Asociace Amatérského tisku, což je tiskové sdružení, které zprostředkovává distribuci fanzinů neboli fanouškovských časopisů.
Objevila se zde i sexuálně explicitní tematika jako v Omaha The Cat Dancer. Během několika následujících let si Vootie získalo určité menší množství příznivců a jeho přispěvatelé se začali setkávat na sci-fi a komiksových srazech.
Podle historika Freda Pattena vznikl pojem furry na tematickém setkání vyznavačů science fiction v roce 1980, kdy kresba postavy z knihy Albedo Anthropomorphics Steva Gallacciho odstartovala diskusi o antropomorfních postavách ve sci-fi románech. To vedlo ke vzniku diskusní skupiny, která se posléze scházela na sci-fi conech a komiksových srazech.
Termín furry fandom se ve fanzinech začal konkrétně používat již v roce 1983 a v polovině 90. let se stal standardním označením pro tento žánr, který byl definován jako „organizovaná forma zájmu a šíření umění týkající se tzv. furries neboli fiktivních savčích antropomorfních postav“.
Zdroje
