Článek
Horkým tématem boje mezi USA a Čínou se v následujícím období stanou především ekonomické vztahy. Právě na tomto bodě si ostatně Donald Trump postavil svou prezidentskou kampaň, což mu napomohlo k vítězství. Podle expertů se sice americké ekonomice daří skvěle, běžní Američané ale mají úplně jiný názor.
Nápravu americké ekonomiky se Donald Trump rozhodl zjednávat zejména prostřednictvím cel. Nově zvolený prezident již podepsal avizované nařízení, které zavádí cla na dovoz z Číny, Kanady a Mexika. Jejich výše by konkrétně měla dosáhnout 25 % na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 % nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Trump pohrozil také brzkým uvalením celních poplatků na dovoz z Evropské unie. Demokraté tento krok kritizují.
Tento mechanismus má podle osob blízkých Donaldu Trumpovi především kompenzovat výhodu, kterou představuje čínský státní hospodářský model. Podle ekonomických expertů ovšem není jeho zavádění není ničím jiným než omezením volného trhu. A tedy v konečném důsledku absolutně zpátečnickým opatřením, které povede k ruinování kapitalismu. Dovozní cla, jednoduše řečeno, omezují konkurenci.
Americký týdeník Newsweek citoval názor nejmenovaného analytika, podle něhož by toto opatření druhou největší světovou ekonomiku mohlo přivést „velmi blízko“ k recesi a zároveň varoval, že tato situace zasáhne i americkou ekonomiku. Odhaduje se konkrétně, že zvýšení cel sníží růst čínského HDP o 0,3 až 0,5 %.
Čínská ekonomika využívá pašované čipy
Politika Donalda Trumpa jednoznačně může zvýraznit četné slabiny čínské ekonomiky. Zatímco Peking loni vykázal 5procentní růst HDP, čímž splnil deklarovaný cíl, mnozí ekonomové oficiálně dostupné údaje zpochybňují. Čínský technologický sektor je podporován vládou, což může vést k nadhodnocení úspěchů. Mocenská pozice Číny se tak brzy může otřásat v základech. Základní problém jednoznačně reprezentuje závislost čínské ekonomiky na levné pracovní síle z vlastního venkova – které ale bude brzo dramaticky ubývat.
Jednou z globálních ambicí Číny je i technologická převaha ve všech klíčových oblastech, čemuž se USA snaží již nějakou dobu usilovně bránit. Jako jeden z posledních kroků v úřadu týden odcházející Bidenova administrativa restrikce na vývoz čipů. Cílem opatření je především omezit export klíčové technologie do zemí považovaných za nepřátelské, včetně Číny.
Toho se ovšem země příliš nezalekla a výrobce SMIC oznámil, že už začal v malém vyrábět první 7nm čipy. Za tím však podle všeho stojí krádež duševního vlastnictví. Navzdory restrikcím také existují důkazy o tom, že čipy AI společnosti Nvidia si stále nacházejí cestu na čínský trh, často navíc paradoxně za nižší ceny než ve Spojených státech. Což lze přičíst také využívání neoficiálních distribučních kanálů a pašování.
Čínu drtí nejen realitní krize
Stejně tak čínskou ekonomiku nemilosrdně drtí krize na trhu s bydlením. Ten je od dosažení vrcholu v roce 2021 v silném útlumu. Navzdory spolupráci vlády a centrální banky se zatím v zemi nedaří zvýšit poptávku ani zastavit prudký propad cen realit. Jen výměra neprodaných bytů v srpnu 2023 činila 648 milionů metrů čtverečních. Peking se navíc snaží stabilizovat druhou největší světovou ekonomiku nejen uprostřed letité krize realitního sektoru, ale i vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a klesající porodnosti spojené s nárůstem důchodců.
Západ považuje čínskou armádu za papírového tygra. Její síla rozhodně není tak velká, jak by se mohlo zdát. Především ji trápí nedostatek vševojskového výcviku, konstatuje studie americké Národní obranné univerzity. Ta sledovala 300 nejvyšších důstojníků Čínské lidové armády napříč všemi odvětvími ozbrojených sil včetně armády, námořnictva a letectva. Zjistilo se, že neměli téměř žádné zkušenosti z provozu jiného odvětví ozbrojených sil.
Čína tak zřejmě nikdy jako Spojené státy silná nebude, vyjádřil svou hypotézu v rozhovoru pro týdeník Ekonom sociální geograf Libor Jelen z Univerzity Karlovy. Už teď má řadu problémů, a to i takové, které v USA neznají. Zásadní je podle tohoto experta kromě nedostatků výše zmíněných také to, že v zemi vládne politická statičnost. Znamená to, že nespokojení občané běžně mohou, pakliže se jí nedaří, aktuální vládnoucí garnituru po volbách jednoduše vyměnit. To ale není v Číně možné, neboť zde vládne autoritářský režim, který monopolizuje moc v rukou úzké politické elity a ta diskusi o svých chybách nepřipouští.
Zdroje
