Hlavní obsah
Názory a úvahy

Daň z masa namísto dotací prospěje nejen státnímu rozpočtu

Foto: José Ignacio Pompé - Unsplash

Maso, odporný přežitek minulosti. Kdyby museli jeho konzumenti sami usmrtit zvíře, jeho konzumace by se radikálně snížila.

Ačkoliv vegetariánů přibývá, masný průmysl stále hraje v našem potravinovém systému klíčovou roli. Jeho dopady na životní prostředí a lidské zdraví jsou ale čím dál tím více znepokojivé.

Článek

Již dlouhou dobu velmi dobře víme, že produkce potravin je zodpovědná za třetinu všech emisí skleníkových plynů, které lidstvo do ovzduší vypouští. Platí přitom, že chov zvířat k výrobě masa produkuje dvakrát více emisí než produkce potravin rostlinného původu.

Klimatické modely také poměrně jasně naznačují, že omezení produkce masa by bylo významným krokem k omezení celkových emisí skleníkových plynů. Je to pravda až do té míry, že by bylo tímto způsobem pravděpodobně možné změnit trajektorii probíhající klimatické změny.

Není ale příliš velkým překvapením, že hledání řešení toho, jak produkci masa omezit, není vůbec snadné, ba právě naopak. Není možné zakázat konzumaci masa ani jeho produkci. Přesto samozřejmě existují způsoby, jakými lze omezovat rozličné negativní vlivy či naopak podporovat ty pozitivní. Touto cestou je zdanění na straně jedné a dotace na straně druhé.

Produkce masa a její působení na životní prostředí

Předtím, než se začneme zajímat o to, jakým způsobem by bylo možné produkci masa omezit, je na místě uvést konkrétní důvody k tomu, proč to dělat. Celou řadu negativních jevů souvisejících s produkcí masa lze přímo kvantifikovat.

Celý systém výroby potravin zahrnující používání zemědělských strojů, postřiků a hnojiv, stejně jako přepravu produktů k zákazníkovi, produkuje 17,3 miliard tun skleníkových plynů ročně. Toto obrovské množství emisí, které je hlavním hnacím motorem klimatické krize, je více než dvojnásobkem všech emisí produkovaných ve Spojených státech a představuje plných 35 % všech globálních emisí.

Chov zvířat pro maso se na tomto množství podílí plnými 57 procenty, na pěstování rostlin pro potravu připadá 29 % a zbytek na plodiny typu bavlny. Z produkce masa je potom nejhorší chov skotu, který životní prostředí zatěžuje nejvíce. Situace se navíc zhoršuje s růstem počtu obyvatel Země. Je potřeba více masa, to znamená více zvířat a více biomasy pro jejich krmení. To vše vede k ještě vyšším emisím.

Existuje řešení?

Řada odborníků se shoduje na tom, že důsledky produkce masa jsou pro životní prostředí tak závažné, že svět de-facto nemůže splnit své klimatické cíle a zachovat současné ekosystémy alespoň v takovém stavu, v jakém jsou dnes, pokud bohaté země nesníží spotřebu hovězího, vepřového a kuřecího masa.

Rostoucí trh s alternativami masa, jako jsou třeba burgery na rostlinné bázi, sice usnadňuje přechod od masa k rostlinné stravě. Stále je však v celkovém objemu velmi malý a ve vyspělých zemích spotřeba masa neklesá dostatečně rychle na to, aby se tento pokles projevil v poklesu emisí ze zemědělství.

Ceny masa a dalších živočišných produktů budou proto muset dříve či později začít odrážet všechny škody, které jejich produkce působí. Nejpravděpodobnějším vyústěním této situace pak bude přímé zdanění masa a živočišných produktů.

V nedávné minulosti se myšlenkou zavedení daně z masa vážně zabývali ministři zemědělství řady západních zemí, jako je např. Německo a Nizozemsko. Po prudkém nárůstu cen potravin v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu byly tyto úvahy logicky odsunuty stranou. Je ale více než pravděpodobné, že se v blízké budoucnosti opět objeví na scéně.

Konkrétní podoba zdanění masa a dalších živočišných produktů zatím samozřejmě není známá ani u nás, ani jinde ve světě. V některých navrhovaných konceptech by byla část příjmů z této daně přímo určena pro podporu udržitelného zemědělství, jiné přidávají i návrh na to, že v rámci ročního zúčtování daně by byla její část vracena, speciálně nízkopříjmovým domácnostem. To je ale otázka budoucnosti a celospolečenské i politické diskuse v následujících letech.

Jakýkoliv systém zdanění by však měl mít jasné parametry: stejně jako je motivací zdražit maso a další živočišné produkty, měly by se naopak stát dostupnějšími zdravé a udržitelné potraviny rostlinného původu. Využití výnosů z daně z masa ke snížení daně z přidané hodnoty například u ovoce, zeleniny a obilovin by v takovém případě mohlo i chudším domácnostem poskytnout možnost snížit příjem živočišných produktů, a naopak volit v supermarketech udržitelnější (a také zdravější) alternativy.

Závěr

Ačkoliv není daň z masa a živočišných produktů věcí, která bude zavedena hned zítra, je pravděpodobné, že se na scéně opět objeví. Není ale na místě přistupovat k ní bez rozmyslu negativně. Pokud by byla daň z masa implementována správně, mohla by skutečně významně pomáhat při ochraně životního prostředí, stejně jako by zároveň mohla pomáhat zajistit udržitelnou budoucnost pro chovatele hospodářských zvířat a v neposlední řadě cenově dostupné a udržitelné potraviny i pro nízkopříjmové domácnosti.

Zdroje

1) Meat accounts for nearly 60 % of all greenhouse gases from food production, study finds

2) Global elimination of meat production could save the planet

3) A meat tax is probably inevitable – here’s how it could work

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz