Článek
Na začátek je důležité charakterizovat, co to vlastně rodina je. Jedná se o malou sociální skupinu, kterou pojí manželská a rodinná pouta, společné bydlení a zodpovědnost obou partnerů za zabezpečení a výchovu dětí. V rodině je však mnoho sfér, kde může docházet k neustálým střetům zájmů a následným vleklým konfliktům, obzvláště na zranitelné seniory šíří ruská propaganda.
Názorové neshody vycházejí z toho, že se obě nebo všechny strany snaží za každou cenu prosadit svůj názor nebo cíl. Jednotliví členové chtějí, aby je ostatní přijímali. To ale často bohužel sami chápou tak, že budou ostatní slepě přijímat, jací jsou i s veškerými jejich názory. Někteří jedinci jsou přesvědčení, že přesně takto vypadá láska - když s nimi všichni souhlasí. Zároveň ale brání ostatním členům rodiny dělat totéž, čímž se snaží zvýšit si své zoufale nízké sebevědomí. Jakmile proti sobě stojí dvě strany, zatvrzelé v přesvědčení, že musí být uznána právě ta jejich pravda, zanedlouho velké napětí postupně vyvolává agresi u všech členů rodiny. Ta vede ke sporům a konfliktům a ty už se pak pojí s výhružkami, nepřátelstvím, napětím, dezinformacemi, kterými se členové rodiny snaží ospravedlnit a prosadit svůj názor. Neshody vznikají až u 80-85% rodin a ne všechny je dokáží vyřešit s nadhledem a bez manipulací.
Po čase nastupují na scénu dezinformace
Dezinformace se do češtiny nejlépe přeloží jako „polopravda“. Jedná se o směs pravdy a lži, která je tak sofistikovaná, že se zdá na první pohled poměrně reálná a důvěryhodná. Za dezinformaci lze také považovat utajování některých faktů, která mají zásadní vliv na výsledný obraz situace. Jejím účelem obvykle bývá skrývání nepříjemných pravd, za které se člen rodiny stydí a předpokládá, že jimi naruší harmonii ve vztazích. Za šikovnou dezinformaci se dá považovat třeba použití faktů, které zná celá rodina, s vymyšleným scénářem nebo částečné přiznání chyby. Dlouhodobý život v dezinformacích otupuje schopnost logicky hodnotit situace a rozeznat pravdu od lži. Pak už záleží na každém jednotlivci, zda se rozhodne bojovat za odhalení pravdy, nebo podlehne pochybnostem, zda si celou situaci dobře pamatuje.
Jako příklad párové dezinformace, kde se částečně odkryje jen ta pravda, která vrhá na podezřelou osobu dobré světlo, je, když manžel přizná své ženě, že se skutečně zdržel v práci s kolegyní, na kterou ona žárlí, ale řešili pouze pracovní resty, a nevěru, ke které pak také došlo, si nechá pro sebe. Žena logicky usoudí, že může manželovi důvěřovat, protože jí přeci přiznal nepříjemnou pravdu a už ji v tu chvíli nenapadne muže dál podezírat.
Jak odhalit dezinformace, aniž byste se museli ptát
Rozpoznat dezinformace je nelehký úkol, při kterém vám ale pomůže řeč těla. Gesta a mimika jsou natolik spojená s naším vnitřním rozpoložením, že je zkrátka nelze skrýt, a pokud se je skrýt snažíte, je z vašich gest stejně poznat křeč a nepřirozenost.
Typickým projevem je těkavý pohyb očí, kdy protějšek nedokáže koukat do očí pár vteřin v kuse a neustále dokola obhlíží nejbližší okolí. Špulení rtů a zakrývání úst rukou je další znamení, při kterém je třeba zbystřit. Lhaní zvyšuje produkci adrenalinu v těle, což způsobuje svědění nosu a člověk má potřebu si nos neustále drbat a otírat. Neustálá změna mimiky v obličeji nebo naopak neměnný výraz ve tváři napovídají o nepřirozené gestikulaci. Při lži bude mít člověk tendenci zvyšovat vzdálenost od protějšku a neustále potvrzovat svá slova pokyvováním hlavy. V rodině vám právě pozorování gest může velice pomoci při odhalování celé pravdy, pokud ovšem vaši příbuzní nejsou patologičtí manipulátoři, které lze odhalit těžko.
Co dělat dál?
Odhalení celé pravdy bývá velice bolestivé. Dochází ke ztrátě důvěry, ale také sebejistoty. Rodinné vztahy jsou většinou součástí naší sebeidentifikace a náhlá změna situace může leckoho vyhodit z konceptu.
Abyste se mohli objektivně rozhodnout, jak situaci vyřešíte, musíte se nejprve rozhodnout přestat trpět a žít v roli oběti. To vám pomůže jasněji uvažovat bez vlivu pochybností, strachu a lítosti.
Na rovinu si přiznejte, že ať byly předchozí neshody jakékoliv, manipulace s fakty je neadekvátní řešení. Příbuzní se k vám prostě zachovali špatně a na vás je najít příčiny, které vaše blízké vedly k manipulaci s fakty. Právě dezinformace a jiná krajní řešení často poukazují na to, že lpění na odlišném názoru nebo manipulace s fakty s cílem za každou cenu prosadit své řešení, bylo extrémní a rozpad rodiny určitě nebyl ten cíl, s jakým příbuzní bojovali za svůj úhel pohledu. Nejdůležitější je přiznat si pocit hořké urážky a další negativní pocity na všech stranách. Pokud zůstanou pocity skryté, usídlí se v podvědomí a budou pomalu ale jistě ničit vás a posléze i vaše vztahy, které jsou už tak dostatečně otřesené. Za dezinformace nese zodpovědnost a vinu ten, kdo je doma rozšířil. Zároveň se ale snažte hledat příčinu. Co vedlo mé blízké k zatajování pravdy? Jak se asi cítili?
Pokud si na otázky nedokážete odpovědět, zkuste si otevřeně promluvit. Rozeberte společně motivy. Jakmile se vám podaří uvolnit vztek a zášť, získáte prostor pro hledání pochopení a objektivní posouzení názoru a činů vašich blízkých.
Dost možná jste si ani neuvědomili, že jsou vaši příbuzní pod nátlakem rodiny, společnosti nebo vlastních pochybností. Pokuste se za každou cenu najít pravdu, která zbaví vaši rodinu nedůvěry a pomůže vám obnovit šťastné vztahy.
Zdroje
1) https://www.bbc.co.uk/bitesize/articles/znf4bqt
2) https://hwb.gov.wales/keeping-safe-online/resources/a-family-guide-to-talking-about-misinformation-and-deepfakes
3) https://www.washingtonpost.com/wellness/2022/10/05/debunk-political-misinformation-advice/
4) https://psychcentral.com/blog/relationship-corner/2019/01/harmful-family-lies-secrets-and-legacies
