Článek
Doomscrolling lze stručně definovat jako trávení nadměrného množství času čtením velkého množství zpráv online. Také bývá vysvětlován jako sledování krátkých videí po dlouhou dobu, aniž bychom věděli, kolik času již uplynulo. To může vyústit v pocity únavy nebo neproduktivity. Tento jev tak lze považovat za jeden z typů závislosti na internetu.
V užším slova smyslu se pak jedná o vyhledávání zpráv negativních, ať už na sociálních sítích, nebo zpravodajských webech. V tomto pojetí se začal jev manifestovat v roce 2020, kdy svět začala svírat koronavirová pandemie. Zpravodajství pak opanoval covid-19 a o katastrofické zprávy, které líčily počty nakažených i statistiky úmrtnosti, rozhodně nebyla nouze.
Reálně je ale podstata doomscrollingu starší. Nutkavá potřeba hledat negativní zprávy je do značné míry biologicky přirozená. Člověk zkrátka potřebuje být připraven na nebezpečí.
Navíc se dá doomscrolling přirovnat do značné míry i k tzv. mean world syndrome, který je znám už od 70. let, kdy jej popsal sociolog George Gerbner. Česky se označuje jako „syndrom zlého světa“. Gerbner ve svých experimentech došel k závěru, že lidé, kteří se dlouhodobě vystavovali mediálnímu obsahu zobrazujícímu násilí, začali pohlížet na svět jako na nepřátelské místo. Což se následně promítlo i do jejich postojů.
Kdo je k doomscrollingu náchylný
Současná situace tomu, aby se lidé mohli doomscrollingu vyhnout, příliš nepomáhá. Každodenně nás zahlcují naturalistické snímky z Ukrajiny doprovázené barvitým popisem válečného běsnění. Propadnout nutkání číst stále negativní zprávy je v těchto podmínkách velmi snadné.
Obecně jsou však k tomuto projevu náchylnější osoby trpící vyšší mírou neuroticismu. Tedy se jedná o osobnosti vykazující vyšší míru emoční lability a větší pravděpodobnost prožívání nebo reagování na psychickou zátěž. Takoví jedinci více reagují na pocity jako smutek nebo úzkost. Podobně vykazují vyšší sklony lidé trpící OCD, která se sama o sobě vyznačuje vtíravými myšlenkami a nutkavým jednáním.
Ve velké míře také doomscrolling zasahuje děti a dospívající, zcela imunní však nejsou ani vyšší věkové kategorie. Mohou jím trpět dokonce i senioři. Pro starší jedince může být život obecně již poměrně náročný. Často se tak cítí osamělí, neproduktivní, přehlížení a zbyteční. Trpí obavami ze ztráty soběstačnosti, z bolesti, ale i ze smrti. Vzhledem k této zátěži je pro ně proto konzumování dalších špatných zpráv riskantní.
Více náchylní jsou k tomuto negativnímu projevu také muži. Studie realizovaná na University of Florida a publikovaná v American Psychological Association’s Technology, Mind, and Behavior journal došla také k závěru, že neexistují žádné ideologické rozdíly; lidé, kteří vykazují tendence k doomscrollingu jsou levicově i pravicově orientovaní
Intenzivní potřebu neustále scrollovat tlačítkem myši a číst další a další negativní zprávy podporují také algoritmy sociálních sítí a webových stránek. Ty nám neustále předkládají obsah, který je relevantní k tomu již prohlíženému. Pomyslný kruh se tak uzavírá.
Jaké dopady může doomscrolling vykazovat na lidskou psychiku
Doomscrolling je novodobý fenomén, který zatím není příliš zmapován. Věnuje se mu doposud jen omezené množství studií, které by mohly přinést relevantní závěry. Nicméně toho, jak negativní následky má, jsme si už poměrně dobře vědomi.
Sledování špatných zpráv má negativní vliv na chování i náladu příjemce. Vede totiž k zatížení stresem včetně jeho chronické formy, pocitům nejistoty, ale i rozvoji depresí, úzkostí a potřeby izolace. Stejně tak může dokonce vyprovokovat nepřátelské až agresivní chování. Patrná je celková podrážděnost a snížená produktivita.
Postižený pak obecně ztrácí motivaci k tomu, aby se věnoval věcem, které ho dříve těšily. Cítí se být značně psychicky i fyzicky vyčerpán. Prakticky tak doomscrolling může být poměrně rychlou cestou vedoucí až k vyhoření.
Také může podle odborníků docházet ke kognitivním poruchám, jako je snížená pozornost, problémy s pamětí a uvažováním. Čímž se ale původní problém prohlubuje, jelikož ztrácíme flexibilitu a z toku špatných myšlenek se jednoduše neumíme vymanit.
V případě lidí, kteří již trpí duševními obtížemi, jako je úzkostná porucha nebo deprese, může doomscrolling vyvolat novou epizodu onemocnění anebo zhoršit existující symptomy.
Doomscrolling se však promítá i do fyzického zdraví. Jednak má negativní vliv na náš spánek. K typickým projevům se dále řadí ztráta chuti k jídlu, ale celkově snížený zájem o péči o sebe sama. To vede k tomu, že máme tendence jíst nezdravá jídla a omezovat cvičení. Fyzická kondice a zdravotní stav jako takový se pak nevyhnutelně zhoršují. To současně předznamenává zvýšené riziko autoimunitních onemocnění, cukrovky a vysokého krevního tlaku.
Jak se doomscrollingu bránit
Klíčovou obranou proti doomscrollingu a jeho následkům je především omezení doby, po kterou na nás mohou negativně laděné informace působit. Jednoduše je tak na místě limitovat čas, který strávíme na sociálních sítích nebo sledováním zpráv.
Vhodné je si dobu vymezit předem a nastavit si upozornění, které nás varuje, že už jsme limit překročili. Ideální je nebrat si telefon do ložnice a dokázat ho odložit nejméně dvě hodiny před usnutím.
Stejně tak bychom měli racionálně vyhodnotit, jaký obsah budeme konzumovat. Máte pocit, že určité účty na sociálních sítích jsou pro vás příliš stresující? Zvažte, že je nebudete sledovat vůbec. Pamatujte, že jen ve svých rukou máte, jak čas na internetu strávíte. Můžete začít cíleně vyhledávat informace pozitivního ražení.
Pokud se navíc cítíte smutní, vystresovaní nebo rozrušení, neměli byste do virtuálního světa vůbec vstupovat. Vaše negativní pocity se mohou prohloubit. V takovém případě je lepší se věnovat koníčkům „offline“, trávit čas s rodinou a přáteli a také se zaměřit na cvičení.
Zdroje
1) Doomscrolling
2) Co je to doomscrolling?
3) Zdraví a doomscrolling
