Článek
Globální změna klimatu představuje zdaleka největší výzvu, které lidstvo čelí a v následujících dekádách čelit bude. Platí to bez ohledu na to, zda se budeme skutečně snažit aktivně bojovat za zpomalení či zvrácení jejích trendů nebo budeme jen „hasit“ důsledky a přizpůsobovat se tomu, co přinese.
Celý proces klimatické změny je nesmírně komplexní a bylo by nesprávné tvrdit, že detailně rozumíme všem aspektům probíhající změny, mnoho z nich ale věda umí popsat poměrně dobře. Bohužel, právě nesmírná složitost vzájemných vztahů v životním prostředí a časté nepochopení vědecké metodiky ze strany veřejnosti vede k malému zájmu o výsledky vědeckého výzkumu. I toto tvrzení se naštěstí začíná měnit.
Jedním z aspektů klimatické změny, který si rozhodně zaslouží naši pozornost, je její vliv na odstartování nových velkých epidemií infekčních chorob, anebo na jejich zhoršení. Jak je to možné? Proč by zrovna klimatická změna měla podporovat šíření infekčních nemocí? Důvodů je hned několik a na této problematice lze dobře demonstrovat, jak provázané jednotlivé prvky a součásti našeho životního prostředí vlastně jsou.
Změna klimatu a infekční choroby
Nedílnou součástí globální klimatické změny je zvýšení průměrné teploty na planetě. O to může znamenat? Dopadů oteplování je celá řada, mimo jiné jde ale o to, že rostoucí teploty mohou vytvářet prostředí příznivé pro šíření některých typů patogenů a jejich přenašečů. Jinými slovy, mnoha virům a bakteriím se bude dařit na větším území než doposud, a to samé se bude týkat např. moskytů nebo klíšťat, kteří je přenášejí. A nejde jen o hmyz, ale i o hlodavce, netopýry a jakékoliv další potenciální nositele infekce.
Nejde přitom jen o teorii, již dnes tyto efekty zcela jasně a zřetelně pozorujeme. Začít můžeme rovnou u nás a to nemluvím o právě probíhající epidemii černého kašle, za který změnou klimatu vynucená migrační krize podle vědců nemůže. Klíšťata jsou dnes rizikem i v těch nadmořských výškách, kde se dříve vůbec nevyskytovala. Míra jejich nakažení původci lymské boreliózy nebo encefalitidy se také zvyšuje.
Můžeme pokračovat: také horečka dengue, resp. její viry, se nyní vyskytuje v jižní Asii, Jižní Americe a Evropě v dříve nezasažených oblastech. Původně nemoc tropických oblastí je dnes objevována i mimo tropy. Jedná se přitom o velmi závažné onemocnění projevující se vysokými horečkami, vyrážkou a v horším případě i nesnesitelnou bolestí, která dala nemoci přezdívku „horečka lámající kosti“. Přesně takovou bolest totiž může pacient prožívat. Mezi další symptomy může patřit i krvácení vnitřní i vnější z tělních otvorů.
V Evropě, i v oblasti severně od Alp, byla již několikrát zaznamenána i tzv. západonilská horečka. I v tomto případě jde o virus přenášený hmyzem, který způsobuje horečnaté stavy, průjmy, bolesti břicha, malátnost, bolest svalů a řadu dalších příznaků. Nejvážnější průběhy nemoci mohou končit i smrtí.
Další problém představuje stál častější extrémní počasí. I to přispívá k rychlejšímu šíření nemocí. Příkladem mohou být roky 2022 a 2023, kdy africké Malawi postihlo hned několik tropických bouří po sobě. Ty způsobily rozsáhlé záplavy, díky kterým došlo k rychlému šíření cholery.
Zapomenout nesmíme ani na mor, který rozséval smrt od starověku po novověk (v tomto případě mluvíme o dýmějovém moru způsobovaném bakterií Yersinia pesti). Řada odborníků se obává, že klimatická změna může vytvořit podmínky vhodné pro opětovné masivní šíření této nemoci. V případě moru je ale třeba říci, že některé studie poukazují i na to, že v kombinaci s lokálními podmínkami může v některých oblastech změna klimatu šíření moru spíše zpomalovat.
Další nepřímé působení klimatické změny
Kromě záplav mohou být ale velkým problémem i sucha. Ta totiž nutí v některých oblastech lidi i zvířata k tomu, aby používali vodu z nespolehlivých zdrojů, které jsou často kontaminovány původci nemocí. Typickým příkladem je Hepatitis E.
Dramatické lokální změny podmínek potom odstartují migrační vlny (lidské i zvířecí), které povedou mimo jiné i k častějšímu kontaktu lidí s divokými zvířaty. I to zvýší pravděpodobnost přenosu patogenů a následně vzniku epidemie.
V dnešním globalizovaném světě se nemoci šíří extrémně rychle a jakmile jednou jejich šíření započne, již nelze zastavit. Všichni máme v čerstvé paměti chaos, do kterého se prakticky celý svět propadl v době pandemie covidu-19. Ony dva roky plné lockdownů, zavřených škol, restaurací i obchodů, zákazů překračování hranic kraje (natož pak zemí) nebo prakticky každodenního testování i celosvětově sedmi milionů mrtvých by si asi jen málokdo rád zopakoval.
Přesto ale vědci mluví o tom, že není otázka, zda se objeví další pandemie, ale kdy. Není přitom vyloučené, že půjde o onemocnění, které bude ještě nemilosrdnější než covid. I to je důsledek naší přezíravosti vůči klimatickým změnám. Naše nezodpovědnost se nám může vrátit třeba v podobě další, a ještě horší, pandemie.
Zdroje
1) Climate change risks triggering a spike in infectious disease outbreaks: three reasons why
2) Climate Change May Affect Plague Distribution and Incidence
3) Plague and Climate: Scales Matter
4) Uprchlíci za epidemii černého kašle nemohou
