Článek
Vnímání husitství se v průběhu času proměňovalo a od jednoznačného odmítání po procesu rekatolizace až po nekritickou adoraci. Ta přitom není spojena jen s dobou komunismu, jak se občas prezentuje, má ale kořeny třeba v osobě Františka Palackého, který jej považoval za vrchol českých dějin. Husitství potom Tomáš Garrigue Masaryk využíval pro vytvoření historického kontextu pro vznik samostatného Československa (lze říci, že kladný vztah k husitství je to jediné, v čem se komunisté s Masarykem shodli).
Toto kladné hodnocení husitství v české společnosti stále převažuje, živeno třeba obří jezdeckou sochou Jana Žižky shlížejícího na Prahu nebo filmovou či knižní tvorbou. Současně se ale objevuje i pohled kritický, který zcela v souladu s objektivní realitou upozorňuje na to, že husitství vedlo k ekonomickému a hospodářskému úpadku Českých zemí nebo na krutosti, jichž se husité dopouštěli.
Husité utržení z řetězu
Je třeba říct, že tyto námitky jsou zcela na místě. Pokud si čteme například o chomutovském masakru, při kterém zemřelo přes 2000 lidí včetně žen a dětí (mnoho z nich upálily ve stodole samy husitské ženy), je problém vidět v husitech ušlechtilé bojovníky za lepší svět. Nešlo přitom o nijak ojedinělý exces. Pobořená města, vypálené kláštery… to byla realita českých zemí během husitských bouří.
Leckdo by mohl namítnout, že všechny tyto krutosti patřily ke koloritu doby a protivníci husitů dělali to samé. To je možná pravda, jde ale o to, že s tímto chováním samozřejmě padá představa husitů coby „těch lepších“. A když už jsme u toho, o tom, že by husité v Chomutově nebo jinde třídili lidi podle národnosti nebo třídního původu se opravdu nikde nepíše.
Husitství je zkrátka až příliš zatíženo mýty legendami na to, aby jej Češi, kteří se o něj nezačnou podrobněji, prohlédli skrze nános ahistorických pseudo-faktů. Typickým příkladem mohou být i slavné táborské kádě, kam lidé vhazovali svůj majetek, aby jej dali dobrovolně a s radostí darovali většímu celku. Tyto kádě nebyly ničím jiným než způsobem výběru daní v době, kdy na husitských územích ještě nebyl vytvořen běžný systém daňové správy. To již ale nezní dostatečně romanticky…
Husité a cizina
V jisté fázi husitských válek, konkrétně v letech 1427-1431, kdy byla vojenská síla husitských armád na svém vrcholu, se situace v Čechách stala víceméně stabilní, což husitům umožnilo vyrážet na „spanilé jízdy“ do ciziny. Ty se děly za jediným cílem: drancovat a vylepšovat tak svoji neutěšenou ekonomickou situaci. Vydržování polních armády byla nesmírně náročné a zničená země na to neměla prostředky.
Výpady husitů do Polska, Durynska či Bavorska svůj účel plnily, stejně tak ale zasévaly v myslích místních obyvatel nenávist k husitům. A může se někdo divit? Ani v cizině si husité nebrali servítky a plenění si náležitě užívali. Pověst husitů se proto rozletěla ještě dále do Evropy a ti se stali synonymem krutosti a barbarství. V očích mnoha Evropanů se nelišili od nájezdníků z východu, kteří Evropu sužovali v jiných historických obdobích. Z této doby pochází také jeden nesmírně zajímavý dokument.
Tento dopis je psán jménem samotné Johanky z Arku, proslulé Panny Orleánské. V tomto dopise Johanka vyčítá husitům jejich krutost a kacířství a nebere si rozhodně servítky:
„…stavše se z pravých křesťanů kacíři a podobnými Turkům, pravé náboženství a bohoslužbu, přijali zločinnou a hanebnou pověru a jak ji bráníte a rozšiřujete tak horlivě, že není hnusnosti ani ukrutnosti, abyste se jí neodvážili…vraždíte křesťany proto, že prý nemají vaší víry. Jaká to zběsilost, jaké šílenství a jaká zuřivost vás to posedla?“
V dalším textu potom Johanka tvrdí, že kdyby neměla dost práce s Angličany, neváhala by ani chvíli a proti husitům by vytáhla s vojskem. Ponechme stranou debatu o tom, jestli Johanka o tomto dopise vůbec věděla nebo byl sepsán někým z jejího okolí „na objednávku“ pro zastrašení husitů, podstatné je, že celkem dobře ukazuje, jakou měli husité v Evropě pověst.
Dnes je situace trochu jiná v jednom ohledu: husitství je skutečně považováno za počátek evropské reformace. To ale na výše uvedeném příliš nemění.
Zdroje
1) Panna Orleánská a husité: Co vzkázala Johanka z Arku českým bojovníkům?
2) Žižkův masakr v Chomutově využil i husitské fanatičky. 30 lidí přežilo z jediného důvodu
3) Evropa se k husitství staví pozitivněji, než si myslíme
