Článek
Právě ona sociální nespravedlnost vedla k husitskému povstání. Už samotný Mistr Jan Hus kázal v Betlémské kapli zkaženost katolické církve, to, jak mniši a duchovenstvo nežijí podle Bible, naopak žijí v neskutečném bohatství a přepychu.
Kritizoval vybírání odpustků a desátků od těch nejchudších a hlubokou sociální nerovnost. Nešlo jen o náboženskou reformu, společnost středověku byla rozdělena na elity, které vládly a hromadily bohatství, a chudé, kteří byli utlačováni a využíváni. A byli to právě husité, kteří se těmto nerovnostem postavili, požadovali právo na svobodnou interpretaci Písma a rovnocenný život pro všechny vrstvy obyvatelstva. V tomto ohledu můžeme jejich snahy a hnutí chápat jako snahu o dosažení sociální rovnosti, tedy něco, co je dnes základním kamenem liberálního myšlení.
Rovnost před Bohem a zákonem
Jednou z klíčových myšlenek husitství byla rovnost, rovnost před Bohem, rovnost před zákonem, což lze také považovat za jakousi ranou formu demokracie a liberálního myšlení. Husité věřili, že všichni jsou si rovni před Bohem, chudí i bohatí. Tuto svou myšlenku ale neponechali pouze v oblasti náboženství, nýbrž ji aplikovali i do běžného života. Nebouřili se jen proti katolické církvi, ale také proti feudálním pánům, kteří je utlačovali.
Společná práva, společný majetek
Někteří radikální husité, jako byli například Táborité, šli ve svých myšlenkách ještě dál. Prosazovali společný majetek a rovnostářské rozdělení bohatství. Táborité odmítali soukromé vlastnictví majetku a půdy a vše, co vlastnili dávali do společných kádí, ze kterých byl majetek následně přerozdělován. Jejich snem byla rovnost před Bohem, ale i rovnost v materiálním světě. Z dnešního pohledu lze tento princip chápat jako předchůdce sociálních ideálů.
Právo na zbraň
Husité si později uvědomovali, že pokud mají uspět proti katolíkům i následným křížovým výpravám, budou muset vytvořit silnou armádu. Jelikož ale neměli peníze na pořádné zbraně, vyráběli si je z toho, co dobře znali, z nástrojů určených pro řemesla a zemědělství. Kdo by neznal jejich ušaté sudlice, okované cepy, palcáty, řemdihy či bijáky. Tyto zbraně však pro husity neznamenaly jen nástroje obrany a útoku, byly pro ně i symbolem svobody. Moc dobře si uvědomovali, že je nespravedlivé, aby někdo někomu diktoval, jak má žít, v co věřit nebo komu pravidelně odvádět zbraně. Tato myšlenka je velmi blízká dnešnímu modernímu liberalismu, který klade důraz na individuální svobody a právo.
Odkaz husitství do dnešní doby
Husité byli v prvé řadě náboženským hnutím a jejich snaha o reformu církve a o možnost číst a vykládat Bibli vlastním způsobem byla jejich hlavním cílem. Nicméně mnoho husitských ideálů, jako je rovnost, sociální spravedlnost, právo na sebeobranu a odmítnutí nespravedlivé autority, rezonuje s dnešními liberálními hodnotami. I když by bylo asi dnes přehnané označovat husity za liberály v pravém slova smyslu.
I v dnešní moderní Evropě se před námi objevují otázky sociální spravedlnosti, rovnosti a práv jednotlivců a myšlenky husitství tak mohou být relevantní i dnes. Jejich boj za spravedlivější společnost, kde by si lidé byli rovni nejen před Bohem, ale i v každodenním životě, je výzvou k zamyšlení.
Zdroje:
1) Petr Čornej, kniha Husitství a husité
Čornej, Petr. Husitství a husité, Karolinum, 2019
2) Církev československý husitská mezi liberalismem a konzervatismem
