Článek
Pokud se chystáte na akci, kde předpokládáte konzumaci alkoholu, myslete na to už předem. Je potřeba se důkladně najíst. Najezte se nejen před večírkem, ale i v průběhu akce. Prázdný žaludek totiž vstřebává alkohol mnohem více. V konečném důsledku si „koledujete“ nejen o rychlejší nástup opilosti, ale i horší kocovinu.
Vyhnout byste se měli cukrům. Ty jednoduché se mění na glukózu a putují do krve, kde se vyplaví inzulin, který způsobí okamžité vstřebání cukru do buněk. K tomu dochází velmi rychle a spolu s tím tak nastává i velmi rychlý přechod alkoholu do krve.
Naopak důležitý je podíl tuku v pokrmech, protože tyto složky výše uvedený proces brzdí. Podobně by vaše strava měla obsahovat bílkoviny, které vstřebávání alkoholu zpožďují až o 25 %. Sůl dále omezuje typické močopudné účinky alkoholických nápojů.
Kombinujte alkohol s nealkoholickými nápoji
Nealkoholickému pití se rozhodně ani na večírku nevyhýbejte. Pokud ale nechcete být za toho, kdo v poněkud veselejší společnosti zůstává beznadějně střízlivý a už se eskapádami přítomných přestává bavit, dopřejte si s mírou také. Jednoduše alkohol míchejte.
Vybírejte si drinky, v nichž je naředěný jinými přísadami, jako jsou různé džusy a ovocné šťávy, soda, tonik nebo Coca Cola. Ideální je také prokládat především tvrdý alkohol obyčejnou vodou bez bublinek.
Tělu navíc tímto způsobem „vrátíte“ potřebné tekutiny. Jak už bylo řečeno, alkohol působí močopudně. Dehydratace se následně projevuje pocitem suchosti v ústech, motáním hlavy a úpornou žízní. Stejně tak tělo přichází o minerály a vitamíny.
Nemíchejte různé druhy alkoholu
Kombinace různých druhů destilátů tak úplně cestou k rychlé zkáze v průběhu zábavy být nemusí. Spojit sladké drinky, likéry a šumivá vína už ale problém představovat může. Rozhodně tak platí, že míchat alkohol je potřeba s velkou rozvahou.
Hlídejte si ovšem nejen to, co pijete, ale také v jakém množství. Platí zkrátka obligátní heslo pít s mírou, tedy nikoli s Mírou. Pijte pomaleji, jinak se vám může konzumace vymknout z rukou a po večírku vás čeká výraznější kocovina. Ideální je asi jedna sklenka za hodinku.
Platí také, že sycení urychluje vstřebávání alkoholu do krve. To znamená, že následky nikterak umírnění konzumace sektu a dalších nápojů s bublinkami mohou být druhý den ráno také mimořádně nepříjemné. Za asi nejhorší kombinaci, kterou si můžete na večírku „pořídit“ proto lze považovat spojení destilátů a šumivých vín. Hrozí vám bolesti hlavy a také žaludeční nevolnost.
Dejte přednost pivu
Pokud si můžete vybírat, co budete pít, jednoznačně se vám vyplatí na večírku upřednostnit pivo. Potvrdil to průzkum provedený na Friedrich Schiller University.
Zkoumanými subjekty byly myši, přičemž jedna skupina dostávala pivo bez chmele, druhá naopak s jeho vysokým obsahem. Dalším pokusným hlodavcům výzkumníci podali víno a pro porovnání také čistý alkohol a destiláty.
Ze studie vyplynulo, že myší skupina, která dostávala pivo s vysokým podílem chmele, vykazovala znatelně nižší hladinu toxinů a škodlivých tuků v játrech. Na myších byly patrny menší zánětlivé změny v játrech a nižší hladina molekul, které vyvolávají bolesti hlavy.
Z toho vyplývá, že pití kvašených alkoholických nápojů, jako je pivo je méně škodlivé než pití tvrdých lihovin. Kdo tak chce po vydatně „propařené“ noci mít znatelně menší kocovinu, jednoznačně by měl sáhnout po pivu.
Nepijte levná vína
Holdujete vínu a po jeho konzumaci vás bolí hlava? Nemusí to být zrovna neblahý následek vyššího množství požitého alkoholu. Spíše to vypovídá o kvalitě podávaného nápoje. Pít byste neměli levná vína.
Ta se totiž vyrábějí z moštů více cukřených. A prodělávat mohou výraznější kvašení, při němž vzniká vyšší obsah biogenních aminů, zejména histaminu, což následně může konzumentům přivodit právě onen „bolehlav“.
Někteří lidé navíc mohou být ve zvýšené míře citliví na siřičitany. To jsou složky, které jsou v lahvi vína prakticky nezbytné. Vinaři jimi regulují proces kvašení, fungují také jako konzervanty a stabilizátory a mají antibakteriální efekt. Právě v levných vínech se přitom může objevovat i nežádoucí množství této látky.
Nepijte červené víno
Následek v podobě bolesti hlavy vás může postihnout také z konzumace červených vín. V tomto případě však neplatí, že vyšší cenovka vypité lahve napomůže zmírnit dopady poněkud rozvernějšího večera. Právě naopak. Co za tím je?
Podle BBC výzkumníci v Kalifornii dospěli k závěru, že je za to zodpovědný antioxidant kvercetin. Ten se v organismu zpracovává na různé látky. A jedna z nich blokuje enzymy, jež dovedou přeměňovat acetaldehydy na acetáty, což jsou sloučeniny, na které se v lidském těle alkohol štěpí. Tento proces řídí specifické enzymy v játrech. A právě nahromaděný acetaldehyd způsobuje ony bolesti hlavy, ale i nevolnost, zčervenání obličeje a pocení.
Vysoké množství kvercetinu se vyskytuje především v hroznech, které dozrávají při dostatečném množství slunečního záření. Kvalitní hrozny pocházejí z menších keřů s menším počtem listů, jsou tedy slunečnímu záření vystaveny mnohem více. Ve výsledku vás tak hlava může bolet právě po „lepším“ červeném víně.
Odborníci upozorňují na to, že obdobně mohou někteří lidé vykazovat i vyšší citlivost na třísloviny. Ty se ve zvýšené míře vyskytují opět právě v červeném víně.
Zdroje
