Článek
Kdo byl svatý Mikuláš
Mikulášská legenda se opírá o skutečnou žijící osobu, kterou byl svatý Mikuláš. Uvádí se, že se narodil kolem roku 280 v likyjském městě Patara. Tento muž byl biskupem v maloasijské Myře v Lykii, což je území dnešního Turecka. Podle všeho se biskupem stal již ve velmi útlém věku.
Historicky doložená fakta uvádějí, že poté, kdy se k moci dostal římský císař Gaius Galerius Valerius Maximinus, započalo pronásledování křesťanů. I biskup tak upadl do zajetí. Stalo se tak kolem roku 310. Mimo to dostupné zdroje zmiňují jeho vystoupení na prvním nikajském koncilu, jenž byl vůbec prvním ekumenickým koncilem, tedy prvním shromážděním biskupů celé křesťanské církve.
O datu úmrtí tohoto světce naproti tomu vyloženě jasno nemáme. Uvádí se datum 6. prosince v rozmezí let 345 a 351. Nicméně ani přesný den úmrtí nelze potvrdit s určitostí, neboť podle některých pramenů bylo toto datum stanoveno účelově, aby svátek nahradil jiný obyčej. V tento den se totiž původně slavilo pohanské zrození Diany, římské bohyně lovu.
Svatý Mikuláš proslul již za svého života mimořádnou štědrostí a stal se patronem námořníků, rybářů, obchodníků, lékárníků, právníků, studentů, vězňů a především dětí. Na jeho přímluvu se odehrály četné zázraky, patřil proto k uctívaným světcům.
Co říkají legendy
Jedna z legend dokládající štědrost svatého Mikuláše je ta, která se však příliš nepojí s dnešním pojetím svátku určeného hlavně dětem.
Hovoří totiž o jistém zchudlém šlechtici, který byl nucen své tři dcery nucen poslat do veřejného domu, aby si vydělaly na věno. Dívky však Mikuláš nakonec zaopatřil, aby se vyhnuly provozování pochybného „řemesla“.
I další z legend o tomto světci se traduje v podobné souvislosti. Příběh totiž vypráví, že měl napomoci jisté zadlužené rodině. Otce tak uchránil od vězení a dcery od nutnosti opět provozovat prodejnou lásku. Proto bývá svatý Mikuláš poněkud neromanticky považován i za patrona prostitutek.
Mikulášských legend však koluje vícero. Společné mají především to, že hovoří o symbolice čísla tři. Tedy nejen o třech dcerách, ale také o třech námořnících a třech vojácích.
V případě námořníků zachránil trojici svatý Mikuláš na rozbouřeném moři. Vyslyšel tak modlitby nešťastníků, které hrozila o život připravit bouře. Po nečekané záchraně se však nedal poznat a námořníci jej tak poznali až na obraze v kostele.
V případě trojice vojáků měli být tito popraveni za to, že se stali svědky záchrany nevinných před popravou. Oním zachráncem byl opět právě svatý Mikuláš. A lidské životy pomohl zachovat i podruhé, když se zjevil císaři a pohrozil mu, že vojáky musí pustit.
Mimo to se uvádí, že Mikuláš též ochránil tři žáky před zlovolným hostinským, který je chtěl zavraždit a naložit do soli.
Jak vznikla tradice slavení svátku sv. Mikuláše
Svátek sv. Mikuláše se začal slavit původně v Holandsku nebo podle některých pramenů také v Německu.
Co se týče vzniku tradice, jedná se dle jednoho vysvětlení původně o lidové obřadní průvody, které se se jménem světce spojily až pod vlivem křesťanství.
Někteří autoři tak poukazují na to, že se v klášterních školách 13. až 15. století postupem času zformovala postava v biskupském oděvu, jejíž vystoupení bylo doprovázeno zkoušením dětí, modlením a nakonec obdarováním těchto dětí. Takzvané chlapecké biskupské hry jsou doloženy na našem území konkrétně v klášteře v Břevnově či v chrámu sv. Víta.
Další autoři však v postavě Mikuláše spatřují vtělení pohanského boha Wodana. V této souvislosti upomínají na postavu Ruprechta spojeného rovněž s mikulášskou tradicí. Ten vystupuje v úloze trestající figury podobně jako čert. V katolických zemích Mikuláše doprovází, na severu Německa a v části Holandska, což jsou státy protestantské, však chodí Ruprecht sám.
Lze tak říci, že celá tradice skutečně s největší pravděpodobností je směsí křesťanských a pohanských prvků, v čemž se svátek sv. Mikuláše ostatně podobá i jiným doposud dodržovaným zvyklostem, jako je například slavení Velikonoc, ve kterých se mísí symbolika jara i z křesťanského pohledu zásadní idea zmrtvýchvstání Krista.
V českých zemích má zřetelný nejvýraznější vliv tradice křesťanská, která se sem, podobně jako do dalších středoevropských a východoevropských zemí, rozšířila ze severofrancouzského území.
Jak se rozvíjela mikulášská tradice až do doby moderní
Prvotní projevy této tradice lze vysledovat již ve 14. století. Průvod však tehdy netvořila tříčlenná družina Mikuláše, čerta a anděla, ale většího počtu postav. Spíše tak obchůzka sv. Mikuláše evokovala masopustní veselí.
Už kolem poloviny 19. století k období adventu patřila více či méně zdařilá personifikace štědrého biskupa a jeho andělských i ďábelských pomocníků. Někteří církevní představitelé přitom vůči tomuto pojetí měli výhrady, nicméně již v polovině století byla tato tradice v zásadě přijata a etablována.
Poněkud konzumní vyznění mikulášské tradice taktéž není výsadou doby moderní. Přestože advent býval obdobím klidu a rozjímání, výlučně o záležitost duchovní se nejednalo. Což dokládá především už tehdy oblíbená tradice mikulášských trhů, kde bylo možno nakoupit nejen zboží potřebné, ale také to pouze pro radost. To bylo určeno již především dětem. K nejčastěji prodávaným výrobkům tak náleželo pečivo, perník, marcipán a drobné hračky.
Tento obyčej se více rozšířil s rozmachem mikulášské nadílky během v 18. a 19. století. Počátek zvyku pořádat trhy však není znám. K zániku došlo kolem 50. let 20. století. Způsobeno to bylo primárně tím, že tehdejší režim se snažil postavu Mikuláše nahradit Dědou Mrázem.
Nicméně zlikvidovat postavu světce se nakonec nepodařilo a zlobivým dětem tak hrozí nadělit brambory a uhlí tradičně rok co rok i v současnosti. Příbytky navštěvuje v důstojné podobě muže s bílými vousy a oděn bývá do tradičního biskupského oděvu.
Těšit se nejmenší mohou na nadílku v podobě ovoce, oříšků, ale také řady moderních cukrovinek. Je zvykem, že se mikulášská trojice chodí přesvědčit, že děti byly celý rok hodné, konkrétně 5. prosince, tedy již v předvečer svátku sv. Mikuláše.
To je dáno skutečností, že naši předkové za počátek nového dne pokládali okamžik západu slunce dne předchozího. Tím se vysvětluje časový posun v příchodu mikulášské sestavy, která by podle kalendáře domácnosti měla obcházet až 6. prosince.
1) Folklórní význam svátku sv. Mikuláše
2) Mikulášská tradice
3) Nový Mikuláš
