Článek
Jak se k panenství přistupovalo v minulosti?
Panenství bylo již od pradávna spojováno s magickou silou a velmi ceněné. V Řecku bylo spojováno s nezávislostí a silou. V Římě zase byly nejvíce uctívány vestálské kněžky, které udržovaly posvátný oheň v chrámu Vesta. Panenství je tak do jisté míry ovlivněno náboženstvím. V západním světě pak konkrétně neposkvrněným početím Panny Marie. Její oddanost bohu se často dávala za vzor i obyčejný ženám, které měly být stejně oddány svým mužům.
Můžeme onen symbol čistoty označovat za posvátný symbol, ovšem pokud se na věc podíváme z ryze praktického hlediska, vysvětlení je mnohem prostší. Panenství bylo jakousi kontrolou mužů nad ženami. Pokud totiž byla dívka až do svatební noci pannou, muž si mohl být jistý, že narozený potomek je jeho krve a pokrevní linie bude nadále pokračovat.
Je proto pochopitelné, že ženy byly velmi často podrobovány zkouškou. Za dostačující se považovalo zašpiněné bílé prostěradlo po svatební noci. Dalším možným způsobem bylo ohledání zkušenými ženami za pomoci dvou prstů. Ty zkoumaly velikost poševního vchodu. Ovšem žádná z těchto metod nepočítala s variantou, že panenskou blánu je možné narušit i jinak. Případně ji ženy mohou mít natolik tenkou, že se může protrhnout i bez konkrétního důvodu.
V případě, kdy se ukázalo, že žena s největší pravděpodobností už není pannou, čekal jí nelidský trest. Velmi často se jednalo o veřejné zostuzení, kdy dívce byly zkráceny vlasy a na hlavu jí byl nasazen čepec. Tamní zvyky na Ukrajině byly k těmto nešťastnicím zvláště kruté, musely po kolenou přelézt štěrk smíchaný s pohankou. Na Slovensku byla zase rodičům dívky zaslána láhev obalená peřím s hlavou slepice.
Tradiční bílá barva a panenka Marie jako symbol neposkvrněného početí si zachovaly význam i do dneška.
Panenství jako vstupenka za lepší budoucností
V minulosti bylo panenství ženy přisuzováno až příliš mnoho pozornosti. Pokud žena toužila po jistotě vdavek a životě v blahobytu s manželem z dobře situované rodiny, bylo zapotřebí, aby si svou počestnost udržela až do svatební noci. Je pochopitelné, že ne každé se to podařilo. Ženy se proto mnohdy uchylovaly k neuvěřitelným praktikám, které zaručovaly, že žena bude během první svatební noci krvácet.
U některých dohodnutých manželství byl status čistoty naprostou nutností. Jednou z metod bylo vkládání pijavic do pochvy, otoky způsobovaly zúžení poševního vchodu a následné krvácení. Nebylo novinkou ani sebepoškozování vkládáním střepů do pochvy. Netradiční metodou, jak ošálit při svatební noci muže bylo pomocí rybího měchýře naplněného krví z holuba, který se následně vložil do pochvy. Ještě bizardnější byla metoda, kdy se podráždila sliznice pochvy za pomoci ještěrčího tuku, který se smíchal s pryskyřicí, solí a rtutí. To způsobilo při samotném pohlavním aktu krvácení, ale zároveň i neuvěřitelnou bolest, kterou musela dívka přetrpět. Poměrně běžně se pak ženám způsobovaly vlivem bizardních praktik zdravotní komplikace, které mohly v konečném důsledku ženu ohrozit na životě. Pokud by tak ale neučinily, mohly by celý život prožít v hanbě a chudobě.
Kontrola před samotným aktem a tresty
Je pochopitelné, že ženy se snažily ušetřit zloby muže, a tak často měly vedle postele přichystanou lahvičku s holubí krví. Pokud muž nenaplnil svatební noc, zaskočil například ženichův bratr nebo bojar. V Bulharsku se zase práce chopila zkušená žena, která práci dodělala za něj. V Černé Hoře nevěsta první noc ulehala na společné lože se svou tchýní, teprve následnou noc se uskutečnit onen akt, který dovršil manželství. Pokud nevěsta už nebyla pannou byla poslána s ostudou nazpět rodičům, případně ji ženich mohl před všemi zabít.
Tresty pro ženy, které lhaly o svém panenství, byly skutečně promyšlené do největších detailů a svou krutostí byly proslulé. Pokud se na její selhání přišlo, čekal jí skutečně promyšlený a bezcitný způsob smrti. Žena byla zahrabána a následně usmrcena kůlem, kterým byla probodnuta. Ve středověku bylo mučení žen takovýmto způsobem obzvlášť oblíbené. Zachránit je před nešťastným osudem mohli pouze urození lidé z vyšších vrstev.
Uličky hanby
Veřejného ponížení však nebyly ušetřeny ani ženy, které byly znásilněny, či podlehly svému milému. Zkrátka to byla pro ženy doba náročná, nepřející a nekompromisní. Pokud byly těhotné, otec dítěte se musel rozhodnout, zda se s ní ožení, případně musel opustit vesnici.
Nejkrutější ale bylo k ženám 17. a 18. století, kdy nebylo výjimkou veřejné lynčování, bití či proslulá ulička hanby, kdy dívka musela projít špalírem sousedů, kteří jí uštědřili nespočet ran holemi a pruty.
Kruté praktiky v zahraničí
Pokud se vám zdá trest za takové provinění příliš přísný, v zahraničí byly tresty mnohem kreativnější a promyšlené tak, aby se takovým ženám dostalo skutečně co možná největší potupy. V Thajsku se setkáme snad možná s nejhoršími tresty, které byly vykonány na těchto ženách. Ženu čekalo znásilnění a následně zadupání slonem. Ovšem pozor, znásilnění samotným zvířetem. Žena byla totiž oblečena tak, aby si nebohé zvíře myslelo, že se jedná o družnou samici. Nešťastnice pak byla doslova roztrhána údem zvířete zevnitř.
V Osmanské říši zase stačilo, pokud proti ženě promluvilo několik lidí. Nešťastnice pak byla společně s kočkou svázána v pytli a uštědřila nejenom rány holí, ale i nespočet škrábanců od vystrašeného zvířete. Zkrátka kreativita některých katů evidentně neznala hranic, pokud šlo o trest zdánlivě nevinných žen.
Dnešní pohled
Zatímco v minulosti ženy dokázaly kvůli pár kapkám krve při svatební noci nemožné, dnes je naštěstí už přístup k panenství zcela odlišný. V roli manželství už nehraje zásadní roli zdrženlivost ženy a jsou upřednostňovány jiné její přednosti. Výjimkou jsou pouze náboženské sekty, ty však mohou trestat pouze vyloučením.
Zdroje
1) Proving Virginity: Another Alleged Case of Biblical Misogyny?
2) Co čekalo v minulosti nevěstu, která už nebyla pannou. Horší ponížení si neumíme představit
3) Předmanželský sex a svatební noc
