Článek
V domácím prostředí se v Česku plánovaně narodí stovky dětí ročně. Proti domácím porodům dlouhodobě vystupují četní odborníci. Vědecká rada České lékařské komory před nimi již v roce 2012 důrazně varovala a konstatovala, že plánovaný porod doma není v souladu s nejmodernějšími lékařskými poznatky.
V současné době nicméně nejsou tyto porody stávajícími platnými právními předpisy zakázány, Česká společnost porodních asistentek ve svém stanovisku ovšem zřetelně deklarovala, že legislativa by se neměla postavit ani jednoznačně na jejich stranu. Pokud se tak žena rozhodne takový porod absolvovat a vše dopadne dobře, nic jí nehrozí.
Potrestána však, pozor, může být porodní asistentka. Dle platné právní úpravy žádné takové odbornici totiž nelze udělit oprávnění vést porod v sociálním prostředí klientek. Za vedení porodu v domácích podmínkách porodním asistentkám hrozí citelné sankce.
Důvodem, proč se platná legislativa ani odborníci k této formě přivádění dětí na svět nepřiklánějí, spočívá primárně v jejich značné rizikovosti. Následky mohou být dokonce fatální. Porod doma znamená třikrát vyšší riziko úmrtí dítěte, jak vyplývá ze studie, kterou zpracoval profesor Eyal Sheiner, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě.
Ženy riskují kvůli nedostatku úcty a respektu
Proč jsou přesto ženy ochotny riskovat a vystavit potenciálnímu ohrožení život svůj i svého potomka? Ženy si toto riziko často nepřipouští. Jedná-li se o rodičky s nízkým rizikem, takový porod může dopadnout dobře. Aby se tak ale stalo, mělo by jít o normálně probíhající těhotenství a zdravou ženu, bez žádných známek rizika.
Vývoj porodu může být ovšem značně nepředvídatelný. Rodička sama subjektivně tuto míru rizika odhadnout nedokáže. V extrémních případech může dojít k nutnosti realizovat akutní císařský řez v extrémně krátké časové lhůtě, což bez vybaveného zázemí porodnice není možné. Nepomohou tak ani přivolaní záchranáři, kteří v krizové situaci budou na místě první.
Jaká je tedy klíčová motivace rodiček a co by vlastně od takového nesmyslného rizika odradilo? Při domácím porodu leží na ženě nejen veškerá zodpovědnost, ale také práva. Znamená to, že žena může rodit v libovolných pozicích a vyhne se případným nepříjemnostem, jako je klystýr, holení nebo nástřih.
Celý porod navíc probíhá v příjemné a intimní atmosféře známého prostředí. Žena může mít u sebe kohokoli si přeje. Bezprostředně po porodu je také v neustálém kontaktu s dítětem. Novorozeně nebude hned odneseno na vyšetření. V některých nemocnicích se navíc dostávají do inkubátorů na pár hodin i zdravé donošené děti.
České porodnice mají k dispozici poměrně „neprůstřelné“ argumenty podložené i statistickými daty. I v celosvětovém kontextu vykazuje Česká republika mimořádně nízkou porodní úmrtnost. To by ale neměl být argument podporující teorii, že české porodnictví je na vysoké úrovni a není potřeba zde nic měnit.
Podaří se přístup v českých porodnicích změnit?
Prozatím nereálná je u nás praxe aplikovaná v jiných zemích, kde lékaři zcela akceptují přání matky rodit doma, nicméně jí před dům na celou dobu porodu přistaví sanitku, která vykrývá ono riziko. Rodičkám chystajícím se k přivedení svého potomka na svět by však primárně zásadně pomohla změna přístupu v českých porodnicích.
Jak totiž vyplývá z výzkumu, který realizovala na toto téma Katedra veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a agentury FOCUS, celkem 69 % tazatelek zvolilo domácí porod nikoli kvůli vlastnímu pohodlí, jak bývá mnohým ženám podsouváno, ale kvůli předchozí špatné zkušenosti v porodnici.
Klíčovými hodnotami by měl být vzájemný respekt a dobrá komunikace. Je zapotřebí nebrat rodičky primárně jako pacientky, ale nastolit k nim spíše partnerský vztah. Stejně tak je klíčové respektovat jejich přání, pokud je to možné. V případě, že jsou některé zákroky jednoduše nezbytné, je klíčové toto správným způsobem předem odkomunikovat a pečlivě vysvětlit.
K tomu navíc patří respekt i vůči porodním asistentkám a dulám. Měli bychom se pokusit tuzemské porodnictví definitivně vymanit z paternalistické pozice, kdy jedna strana přistupuje k té druhé z nadřazené a nevyžádaně ochranitelské pozice.
Zdroje
