Hlavní obsah
Lidé a společnost

Kauza Trend soudy zaměstnávala roky, všechny obviněné nakonec zachránila Klausova amnestie

Foto: Sora Shimazaki (Pexels)

Klasická váha spravedlnosti společně se soudcovským kladívkem

Případ vytunelovaného investičního fondu Trend je dodnes exemplárním příkladem podvodů bouřlivého období 90. let. Co se tehdy stalo?

Článek

Kauza Trend je jednou z největších tunelářských kauz 90. let. Celý případ se táhl několik let a zanechal za sebou škodu ve výši více než miliardy korun. Pro jeho zmapování se musíme vrátit až do prvních let samostatného Československa. TREND - všeobecný investiční fond, as je akciová společnost, která vznikla 9. ledna 1992 za účelem soustřeďování investičních bodů a jejich investování v 1. i ve 2. vlně kupónové privatizace.

To je privatizační metoda, při které občané státu dostanou možnost levného nákupu, případně obdrží zdarma tzv. kupónové knížky s určitým počtem tzv. kupónů (poukazů), za které mohou následně získat vlastnický podíl ve kterémkoliv státě vlastněné společnosti. Kromě Československa se uplatnila i v dalších zemích střední a východní Evropy, které si procházely ekonomickou transformací.

V rámci kupónové privatizace byly nabízeny jednak akcie privatizovaných podniků, ale také akcie privatizačních fondů. Pro jejich činnost nebyly vytvořeny dostatečné kontrolní mechanismy, což nabízí rozsáhlé možnosti tunelování. Což se potvrdilo také v případě zmíněného investičního fondu Trend.

Založili její hudebníci Michael Kocáb a Martin Kratochvíl právě pro účely první a druhé vlny „kupónovky“. Získat se jim podařilo téměř 100 000 akcionářů. Těm připadalo právě zaštítění známými tvářemi dostatečně důvěryhodné. Jak moc se mýlili, to se ukázalo záhy. V roce 1995 fond převzali lidé kolem tehdy neznámé společnosti Královéhradecká makléřská, již vedl Miroslav Hálek. Dostupné zdroje uvádějí tehdy ještě majetek ve výši 2 miliardy korun.

Z trendu zmizelo 1,4 miliardy korun, případ se táhl řadu let

A právě Hálek sehrál spolu s manažery podle obžaloby klíčovou roli v následném „tunelu“, když společnými silami fond připravili o astronomických 1,4 miliardy korun. Převedli totiž akcie nejcennějších firem, mimo jiné pražského obchodního domu Kotva, na jiné společnosti. Akcie Kotvy putovaly ke kyperské firmě Forminster Enterprises (FEL) s neznámými vlastníky, která za ně nikdy nezaplatila.

Politika začala případ řešit už na jaře roku 1997. V lednu 2000 skončil Trend v konkurzu a celý případ začal rozplétat soud. V likvidaci skončil i další fond s názvem Mercia, který měl také vytunelovat Hálek. Krajský soud v Hradci Králové se celou kauzou zabýval opakovaně. Dvakrát sice verdikt vynesl, ale pražský vrchní soud jej zrušil. Kocáb s Kratochvílem před soudem vystoupili jako svědci a odmítli, že by s tunelováním měli cokoli společného.

V roce 2012 uznal soud vinnými čtyřmi z osmi manažerů vytunelovaných fondů Trend a Mercia. Výši škody tenkrát potvrdil a dva „hříšníky“ poslal do vězení na dva roky, další dva muži figurující v kauze dostali tříletý trest odnětí svobody. Zdálo se tak, že spravedlnosti bylo konečně učiněno za dost.

Jen o pár měsíců později už ale bylo všechno jinak. Stále měl na stole Krajský soud v Hradci Králové. A ten nakonec na základě prezidentské amnestie zastavil stíhání osmi obžalovaných. Tehdejší prezident Václav Klaus totiž na Nový rok 2013 oznámil amnestie, a to u příležitosti 20. výročí samostatné České republiky. Zastavil stíhání trvající déle než osm let u trestných činů se sazbou do deseti let vězení.

Případ vyřešila amnestie jen z části, manažer se dál soudí

Došlo tak i na staré kauzu investičního fondu Trend. Amnestie dosavadní nepravomocné rozsudky anulovala a další trestní řízení dostalo pomyslnou červenou. I v tomto případě se však objevil postupem času pochybnosti. Nejvyšší soud zpochybnil konkrétně amnestii pro Miroslava Vlastníka, jednoho z obžalovaných. Ten se totiž dlouhodobě ukrýval v zahraničí. Přebýval v jižní Americe a v Česku se objevil až pouhé dva týdny před vyhlášením onoho „generálního pardonu“.

Do vězení ale nakonec putovat nemusel. V souvislosti s celým případem se ale někdejší manažer dočkal mediální nálepky „tunelář“. Což se mu zrovna moc nelíbilo a rozhodlo se kvůli tomuto označení opět soudit. K soudu poslal konkrétně podle dostupných informací celkem šest vydavatelských domů včetně vydavatele deníku Právo, Blesk či server Aktuálně.

Krajský soud v Praze v červnu 2017 jeho argumenty uznali, vydavatelé se ale odvolali. Vlastník navíc po milionů státu požaduje skoro přes 2 miliony korun (původně to však bylo 60 korun) kvůli svému trestnímu stíhání. Média o tomto případu referovala konkrétně v roce 2020. Další vývoj případu Miroslava Vlastníka není znám, spor tak ještě nemusí být u konce. Kauza Trend zaměstnala tuzemské soudy ještě let po svém propuknutí řadu. A ukradené peníze? Po těch dodnes není ani stopa a náhrada škody se tudíž zřejmě podvedení akcionáři už nikdy nedočkají.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz