Článek
Rodiče by pro dítě měli být zdrojem bezpodmínečné lásky. Mateřské pouto tvořené láskou a loajalitou je označováno za téměř posvátné. Podobně idylický obrázek ale může dostat značné trhliny: Řada z nás má reálně mimořádně toxickou rodinu.
Samotný pojem toxický člověk je poměrně široký. A kvůli tomu, jak hojně se o takových lidech mluví, se tento termín už stává poněkud vyprázdněným a ztrácí svůj význam. Kdo tedy vlastně reálně je toxickým jedincem? Jsou to takoví lidé, kteří kolem sebe šíří destruktivní energii. Vyznačují se špatným chováním a v ostatních probouzejí, zjednodušeně řečeno, negativní emoce.
Co když se s takovou osobou potkáte už v raném věku? Dětství je křehké období, kdy dochází k rozvoji mozku a dítě si během něj utváří svoje vnímání okolního světa, jak uvádí americká psycholožka Carla Shuman. Řada lidí zažívá přitom bolestivé a traumatické dětství, ať už se jedná o bouřlivý rozvod rodičů doprovázený četnými konflikty nebo fyzické a psychické zneužívání včetně toho sexuálního. A to navíc v zásadě kontinuální nebo postupně se zhoršující. Přítomno může být i emoční zanedbávání.
Můžeme se také stát i terčem působení toxického rodiče. Takový rodič v dítěti vyvolává pocity strachu, viny anebo dojem, že je stále něčím povinno. Ono toxické jednání tedy není izolovanou událostí, ale vzorcem chování, který následně negativně formuje život dítěte.
Jeho příčinou bývá často to, že takoví rodiče často sami zažili toxické dětství a mají sklon trpět depresemi, sociální úzkostí nebo nízkým sebevědomím. Nejsou pak schopní adekvátně čelit stresu a jsou-li mu vystaveni ve zvýšené míře, spouští to u nich reakci v podobě nepřátelského postoje a emočního zneužívání.
Pozor, toxického rodiče bychom si neměli plést s rodičem, který chybuje. I dospělý vychovávající své vlastní dítě je jednoduše jen omylným člověkem. V dobré víře se tak dopustí četných omylů, které mohou i určitým způsobem ublížit. Takový rodič však má snahu tyto nedostatky napravit a omluvit se za ně.
Jak poznat toxického rodiče
Toxickému rodiči se naproti tomu jedná hlavně o vlastní potřeby. Příliš ho nezajímá zda může být jeho jednání poškozující nebo libovolným způsobem zraňující. Toxická matka nebo otec tak mohou být panovační, odmítaví, nacističtí a sebestřední, příliš nároční nebo krutí a využívající tvrdé formy fyzických trestů. Intenzivně se svoje dítě snaží kontrolovat a k tomu mohou využívat i manipulaci skrze pocit viny nebo peníze.
Toxičtí rodiče také přehnaně reagují, vyžívají se v dramatu a také nadměrně sdílí, a to včetně intimních detailů. Ze svého potomka si prakticky dělají zdroj vlastní emocionální podpory. Nemají hranice a nečiní jim problém objevit se například u vás doma bez ohlášení na návštěvě. Nerespektují vaše vlastní plány. U dítěte takové jednání vede následně k podrývání vlastní hodnoty, pocitu stability a celkové duševní pohody.
Nicméně dynamika rodinných vazeb je poměrně komplikovaná. A odhalit toxického rodiče tak nemusí být snadné. Kromě výše uvedených charakteristik se totiž může vyznačovat i nadměrnou pasivitou a tolerantností. Takový rodič jednoduše není schopen dítěti správně stanovit hranice, jelikož se vyhýbá jakémukoli konfliktu. Svou ratolest netrestá. V rodině proto chybí řád a dítě zažívá chaos a může později bojovat s autoritami.
Podobně škodlivý může být pro dítě tzv. helikoptérový rodič. Tedy ten, který je až nezdravě ochranitelský. Ačkoli zdánlivě projevuje láskyplnou a zdravou starostlivost, v konečném důsledku potlačuje nezávislost a brání rozvoji kritických dovedností při řešení problémů.
Vodítkem může být i to, že se po kontaktu s toxickým rodičem se u vás projevují tyto pocity:
- jste zmatení a nejistí sami sebou
- v určitých ohledech o sobě smýšlíte negativně
- jste neustále odsuzováni
- cítíte vinu za to, že říkáte „ne“
- jste vyčerpaní, rozzlobení nebo přetížení
- trpíte pocitem, že si vás nikdo neváží
- máte pocit, že s vámi někdo manipuluje
- cítíte potřebu změnit své chování
- máte pocit, že kolem něj neustále „chodíte po špičkách“
Dítě vystavené takovému chování přitom může až do dospělého věku utrpět celou řadu fyzických i psychických následků. Dospělí, kteří vyrostli v tomto prostředí, mohou mít sklony k užívání návykových látek, ale také nízké sebevědomí a problémy ve vlastních vztazích. Stejně tak se u nich rozvíjejí deprese a úzkostné poruchy.
Jak se vypořádat s toxickými rodiči
Obecně může dítě projevy toxického prostředí vytěsnit a snažit se je v rámci vlastní ochrany vlastní integrity jednoduše normalizovat. Tedy chování rodičů mu připadá v pořádku a bere je jako standardní. Připustit si, že vaše rodina byla nebo stále je toxická, je však prvním krokem k tomu, abyste s tím mohli účinně bojovat. Prožité trauma lze zpracovat prostřednictvím podpůrné sítě nejbližších lidí anebo díky odborníkům ve formě psychoterapie.
Co když ale jeho zdroj nezmizel a toxický rodič vám komplikuje život i v dospělém věku? Jediná účinná cesta je stanovit si vlastní hranice a trvat na nich, ačkoli řada z nás byla v duchu zásady „cti otce svého i matku svou“ jednoduše vychována k tomu toxické chování snášet nebo předstírat, že neexistuje.
Uvědomte si, že jednoduše nikdo nemá právo na to relativizovat vaše pocity. A to dokonce ani matka či otec, kteří to s vámi přece „myslí dobře“. Máte právo být respektováni a vyslyšeni. Pokud si něco přejete, nebo naopak jasně dáváte najevo, že se vám to nelíbí, musí to jednoduše chápat i vaši rodiče.
Toxického rodiče nezměníte. Pokud si ho tak chcete ponechat ve své blízkosti, stanovení zdravých hranic je zcela nezbytné. Ostatně už nejste bezbranným dítětem, takže se ohraďte, coby dospělí to zvládnete. Uvědomte si, že tito lidé používají k ovládání svých dětí emocionální manipulaci. Je proto kriticky důležité dát si pozor na to, co s nimi sdílíte. Důvěrné informace by mohly být zneužity proti vám.
Nesnažte se jim také zavděčit, zpravidla to nelze. Také je nezměníte. Změnit můžete pouze vlastní reakce na jejich chování. Telefonáty, rodinná setkání nebo návštěvy omezte do té míry, která vás nepoškozuje. Své rodiče nemusíte například zvát na Vánoce, pokud víte, že jsou schopni vám atmosféru naprosto pokazit, ale při běžném krátkém setkání spolu vyjít umíte.
Zdroje
