Článek
Většina lidí si je schopná správně spojit jméno legionella s nějakou bakterií. Pod tímto jménem se však skrývá celý rod bakterií. A nejznámější z nich je potom legionella pneumophila, která způsobuje tzv. legionářskou nemoc. Jedná se o bakterii, které se nejvíce daří ve vodě, respektive v biologických filmech rostoucích v trubkách vodovodního systému.
Pro člověka je legionella za určitých podmínek nebezpečná. Riziko nastupuje ve chvíli, kdy se mu dostane do plic, kde následně infikuje buňky imunitního systému a začne se v nich množit. Výsledkem může být vážný zápal plic doprovázený dalšími příznaky nebo v lepším případě onemocnění připomínající chřipku s výraznými bolestmi hlavy a svalů, které nese název pontiacká horečka. Ani v jednom případě ale není o co stát.
Historie poznávání legionelly
V roce 1976 se v americké Philadelphii sešli členové takzvané Americké Legie, tedy sdružení amerických veteránů, na svém pravidelném setkání. Řada z těch, kteří byli ubytováni v jednom konkrétním hotelu onemocněla pneumonií neznámého původu. Trvalo několik měsíců, než úřady definitivně dospěly k závěru, že původcem tohoto onemocnění je právě bakterie legionella pneumophila. Bakterie i nemoc přitom dostaly své názvy právě podle osazenstva hotelu, které mělo tu pochybnou „čest“ stát se prvními známými nakaženými.
V případě legionella pneumophila se tedy jedná o bakterii, která se poměrně běžně vyskytuje i v přírodních vodách, resp. v mokré půdě, když se ale začne množit ve vodovodních trubkách, může to představovat velký problém. Ohrožení jsou především lidé s oslabenou imunitou. U nich může vést nákaza až k úmrtí. Bakterie přitom dokáže přežít jak ve studené, tak i teplé vodě a vydrží dokonce i ve vodě horké. Ideální podmínky pro ně však představuje potrubí s vodou o teplotě 25 až 42 stupňů, při které se dokáže rychle množit.
Riziko množení bakterií legionelly narůstá ve chvíli, kdy je vodovodní systém příliš starý nebo špatně udržovaný. V dnešní době je bakterie rozšířena prakticky po celém světě a způsobuje tak problémy zdravotním systémům mnoha zemí. Je proto žádoucí, aby byla v maximální míře dodržována pravidla prevence množení této bakterie. Týká se to samozřejmě i našich domovů.
Prevence množení bakterií
Správná údržba vodovodních systémů spočívá především v pravidelné dezinfekci (použitelný je např. chlor, ozon, ale i UV záření apod.) a ideálně také udržování vody v trubkách při teplotě pod dvaceti stupni, respektive nad 50 stupni, neboť se tím zamezí jejímu množení. Význam údržby vodovodních trubek roste ve chvíli, kdy se jedná o místa, kde pobývají zranitelnější osoby, náchylnější k nákaze. Jedná se tedy o nemocnice, nebo domovy důchodců.
Jednotlivec může v rámci prevence zlepšovat svoji imunitu, případně se zajímat o to, v jakém stavu jsou trubky v domě, kde bydlí. Stejně tak je ale na místě pečlivá a pravidelná údržba vodovodních baterií a sprchových hlavic, stejně jako klimatizačních jednotek a všech zařízení, které produkují jakékoliv aerosoly.
Legionářská nemoc
Vzhledem k tomu, že legionella napadá buňky imunitního systému v plicích, k nákaze dochází při vdechnutí kapiček infikované vody, nikoliv při jejím vypití. Ve chvíli, kdy skutečně dojde k rozvoji legionářské nemoci (odborně Legionelóza), bude se nejprve projevovat zvýšenou teplotou, kašlem a bolestmi hlavy. První příznaky se objeví dva až deset dní po infikaci. Postupem času se příznaky zhorší a dostaví se i zvracení, bolesti břicha či halucinace. V případě, že by nemoc nebyla nějak léčena, mohlo by dojít k rozšíření i orgánů jako jsou játra, ledviny, a dokonce i do mozku.
Léčba legionářské nemoci spočívá v užívání antibiotik a v klidovém režimu. Finální diagnostika spočívá v rozboru krve a v analýze přítomnosti protilátek. Existují i testy pro detekci v legionelly v moči. O tom, jakou diagnostickou metodu zvolit, rozhoduje samozřejmě podle okolností lékař.
Legionella v České republice
Zaznamenaných výskytů legionelly v České republice je každým rokem stále více. Zatímco v roce 2010 bylo zaznamenáno celkem 42 případů výskytů, v roce 2021 to bylo již 241 případů. Ukazuje se také, že pravděpodobnost výskytu legionelly se zvyšuje s rostoucí průměrnou teplotou a častějšími extrémy počasí v důsledku klimatických změn.
V České republice stanovuje zákon limitní hodnoty pro obsah bakterií legionelly. Limity se pak samozřejmě liší pro různé typy zařízení, nejpřísnější jsou logicky pro ta nemocniční oddělení, kde se léčí pacienti se sníženou imunitou. Jedná se například o jednotky intenzivní péče, onkologii a transplantační oddělení.
Legionellu rozhodně nelze podceňovat, a i když pro zdravého člověka představuje spíše malé riziko, není nulové. V roce 2015 proběhl médii případ cizince, který zemřel po nákaze legionellou ve wellness hotelu na Zlínsku, kde bylo následně zjištěno dramatické překročení zákonem stanovaných limitů. V Evropě také rezonoval případ italského předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho, který po nákaze legionellou zemřel v roce 2022.
Zdroje
1) Legionella (Legionnaires' Disease and Pontiac Fever)
2) Jak na bakterie Legionella
3) Legionelóza (=legionářská nemoc) a její prevence (Základní informace pro odbornou i laickou veřejnost)
