Článek
Narození vlastního potomka bývá považováno za jeden z nejradostnějších okamžiků života každého dospělého člověka. Především pro ženu jde o zásadní změnu. Ta ale nemusí proběhnout vždy zcela idylicky, neboť očekávání se často neprotínají s realitou mateřství, což má negativní vliv na duševní zdraví. Poporodní deprese je fenoménem, který dosud není plně prozkoumán, jeho závažnost ale nelze podceňovat.
Novopečené matky zažívají nejen euforický přísun všeobjímající mateřské lásky, ale také projevy úzkosti, vyčerpání a bezmocného pláče. To je zcela běžné, způsobené hormonálními změnami. Takovýmto pocitům čelí dokonce většina čerstvých matek. Ve většině případů zmizí obdobné nepříjemné stavy spontánně ještě v šestinedělí. Tento krátkodobý příliv duševní nepohody bývá odbornými zdroji označován jako poporodní blues nebo baby blues.
Někdy ale negativní emoce přetrvávají a představují značné riziko. Poporodní neboli perinatální deprese se může manifestovat jako stav extrémní únavy, špatné nálady, nedostatku zájmu a schopnosti soustředit se. To může znamenat závažný problém, protože žena kvůli permanentní skleslosti nemusí být schopna se o svého potomka adekvátně starat. V závažných případech pak dokonce odborníci uvádějí touhu spáchat sebevraždu nebo ublížit i samotnému dítěti.
Perinatální deprese může mít fatální následky pro celou rodinu
Jednou z posledních studií, která se tímto tématem zaobírala, byla ta, jíž vypracovali odborníci z Institutu environmentální medicíny ve Stockholmu. Ti výše zmíněné závažné dopady potvrdili. Na sledované skupině celkem 952 061 matek s klinicky diagnostikovanou perinatální depresí prokázali až třikrát vyšší riziko sebevražedného chování.
V etiologii se uplatňují podle odborníků jak biologické faktory (pohlavní a stresové hormony, hormony štítné žlázy). Coby spouštěč se uvádí zejména náhlý a prudký pokles estrogenu a progesteronu. Svou roli sehrávají i faktory psychosociální. Mezi hlavní spouštěče patří v tomto smyslu pozitivní osobní psychiatrická anamnéza, nízká sociální podpora okolí a domácí násilí v těhotenství či po porodu.
Poporodní deprese není novodobým fenoménem, první takové projevy zaznamenávali lékaři již ve starověkém Řecku. Roční prevalence se v současné době uvádí v rozmezí 10 až 15 %, což se však týká pouze žen evropského původu. Podle dostupných informací je v jiných než bělošských etnických skupinách udávaná prevalence i dvojnásobná až trojnásobná. Což může být způsobeno rozdíly v dostupnosti zdravotní péče nebo v míře sociálního zabezpečení. Negativní dopady má přitom perinatální deprese nejen na ženu samu a na jejího potomka. Škodí prakticky i partnerovi, potažmo dynamice celé rodinné jednotky.
Poporodní depresi lze léčit, je potřeba ale vyhledat pomoc
Alarmující je, že ani za takovýchto okolností až tři čtvrtiny pacientek nevyhledají odbornou pomoc. Ženy by se tak měly přestat stydět a svůj stav řešit. Zpočátku je vhodná určitě pomoc nejbližších, ať se jedná o partnera, jiné rodinné příslušníky nebo třeba o kamarádku. Je možno rovněž kontaktovat svépomocné skupiny anebo využít pomoci od takzvaných peer konzultantek. Někdy ale ani to nestačí a celý problém patří do rukou psychoterapeuta či psychiatra.
V rámci terapie se shodně uplatňují nefarmakologické a farmakologické postupy. Z nefarmakologických terapeutických postupů byl nejvýraznější přínos potvrzen u kognitivně behaviorální terapie. Užita může dále být i interpersonální psychoterapie a psychodynamická psychoterapie. První farmakoterapeutickou volbu pak reprezentují antidepresiva z třídy selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu.
V létě 2023 schválil federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první perorální lék určený speciálně k léčbě poporodní deprese u dospělých. Toto obecné označení je na místě, závěrem totiž ještě dodejme, že se tato duševní porucha může objevovat i otců, nicméně současné výzkumy se stále orientují zejména na její vypuknutí u matek. Čeká nás tak ještě bezpochyby poměrně dlouhá cesta vedoucí k tomu, abychom se naučili tento stav dobře mapovat a účinně jej u všech postižených řešit.
Zdroje
