Měla věda boží vnuknutí? Mendělejevovi se tabulka prvků zjevila ve snu

Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834 - 1907) byl ruský vědec, který se věnoval především chemii a fyzice. Měl ale širší záběr, dále se věnoval také geologii, metrologii, meteorologii, ekonomii a technologii chemických, těžebních i zemědělských procesů.

Mendělejev během svého života učinil velké množství objevů, kterými významně přispěl k vzniku vědy, kterou známe dnes. Jedním z nejpozoruhodnějších objevů, s nejvíce fascinujícím vznikem je bezesporu tabulka prvků.

D. I. Mendělejev studoval již objevené prvky, kterých bylo v té době 63. Navázal tak na práci mnoha světových učenců. Jejich tehdejší řazení mu však nesedělo.

Hleděl na tabulku, jeho oči běžely po stoupajících atomových číslech, zdálo se mu, jakoby se v prvcích podobné vlastnosti opakovaly v pravidelných intervalech, nemohl však tomuto zapeklitému kódu přijít na kloub. I po dlouhém snažení byly prvky kapalné a pevné nesmyslně promíchány. Plyny přerušovaly seznam látek a kapalin bez zjevného pořadí. Stále mu něco unikalo. Zdálo se, že Mendělejev bude jen dalším z řady neúspěšných vědců, kteří se snažili o rozluštění periodického systému…

Vše se ale změnilo 17. února v roce 1869, kdy si vědec hrál s prvky napsanými na kartičkách. Snažil se je srovnat tak, aby to konečně dávalo smysl. Stále se mu ale nedařilo. Přemohla ho směsice frustrace a únavy a na stole při práci usnul.

Během spánku se mu zjevilo, že prvky nemají být srovnány podle atomových čísel, nýbrž podle jejich vlastností!

Chemické prvky jsou základními kameny našeho světa. Jedná se o čisté látky, které již nelze chemickými metodami dál rozložit. Tyto prvky mají různé vlastnosti, které jsou pro každý prvek jedinečné a lze je využít k jeho identifikaci. Mezi vlastnosti prvků patří například již zmíněná atomová hmotnost, molární hmotnost, elektronová konfigurace, elektronegativita, oxidační číslo, teplota tání, varu a další.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev klasifikoval prvky podle jejich vlastností a vše zapadlo na své místo. Rázem viděl, že prvky tvoří určité vzory, které se opakují v uspořádaných posloupnostech podle jejich atomové hmotnosti. Tato opakování Mendělejev nazval periodami. A tak se zrodila periodická tabulka prvků.

Na základě svého objevu rozřadil prvky do sedmi period, ve kterých se počet prvků směrem dolů zvyšoval podle jejich složitosti. V 1. periodě jsou pouze dva prvky podobných vlastností, a to vodík a helium. 2. a 3. perioda obsahují prvků už osm, 4. a 5. obsahují prvků osmnáct a poslední dvě periody se skládají každá ze třiceti dvou prvků.

Zdá se vám, že prvky početně nesedí a jejich součet nedává tehdejších 63 prvků? Je to tak! Ve skutečnosti byla Mendělejevova tabulka prvků natolik přesná, že byl schopen do ní nejen poskládat již objevené prvky, ale i vyhradit místo pro ty, jejichž objevení teprve očekával.

Postupem času se všechna místa, která nechal Mendělejev prázdná, zaplnila nově objevenými prvky. Dnes známe prvků 118, poskládaných s sedmi periodách a dělených do osmnácti skupin, lanthanoidy a aktinoidy.

Vědci 21. století ale předpokládají, že dojde k objevení dalších prvků a navrhují proto rozšíření periodické tabulky o další jednu až dvě periody. Budoucí vývoj periodické tabulky, který je v dnešní době zkoumán výpočty kvantové mechaniky, ale narazil na možný zádrhel. Podle výpočtů provedených na posledním objeveném prvky oganessonu se zdá, že způsob zaplňování 8. periody by se zásadně změnil oproti jiným periodám, protože tradiční výstavba elektronového obalu prvků nebude pro tuto periodu platit.

I když od doby Mendělejeva uplynula už řádka let a kolem nás se již přehnalo velké množství různých objevů na poli vědy, nad způsobem objevení periodické tabulky prvků stále zůstává rozum stát.

Někteří věří, že tento objev byl zprávou od Boha, který přejal vládu nad živly světa. Jiní se tomuto vysvětlení smějí. V Bibli ale máme zaznamenáno spoustu případů, kdy Bůh vyslal anděla, aby předal zprávu, která významně zamíchala osudem celého lidského pokolení. Velmi často i prostřednictvím snů.

Tato záhada může mít ale i naprosto přirozené vysvětlení, které naše skeptické hlavy přijímají mnohem snáze. Mendělejev trávil velké množství svého času přemítáním o problematice uspořádání prvků. Sbíral a uchovával všechny své rozptýlené informace ve své racionální mysli a snažil se jim porozumět. A jednoho únorového odpoledne v roce 1869 se tak stalo. Jeho mysl si propojila ostrůvky vědomostí a vytvořila tak vysvětlení složité reality. V tu chvíli vědec využil své intuice, aby uvěřil svému snu, což sice také není racionální síla, jako třeba analýza, ale je přirozenou funkcí lidské mysli. Intuice obvykle nejlépe funguje ve chvílích, kdy je racionální myšlení vypnuto - třeba ve snu.

Ať už jste zastáncem jakéhokoliv vysvětlení, není pochyb, že objevení periodické tabulky prvků naprosto zásadně a nezvratně ovlivnilo vývoj vědy. Je jedním ze stavebních kamenů naší reality. Možná by bylo hezké věřit, že je za tím nějaký vyšší záměr nebes a celý náš svět je tvořen s jistým cílem.

A co si myslíte vy, přišel za vědcem anděl, či byl objev jen produktem běžného fungování lidské mysli? Budete příště svým snům přikládat větší váhu?

Zdroje