Článek
Kdo je to narcis?
Narcis je osoba s poruchou osobnosti, která je popsána v mezinárodní klasifikaci nemocí jako „narcistická porucha osobnosti“. Narcis je člověk, který je silně přesvědčen o své vlastní úžasnosti, je neuvěřitelně sebejistý a současně ukazuje silnou tendenci k sebelítosti. Narcisté mají tendenci se chovat egotisticky a jejich sebevědomí často vede k tomu, že nejsou schopni vnímat potřeby druhých. Mohou přehlížet potřeby svých blízkých a mají tendenci se soustředit na sebe.
Narcisté mají často sklon pociťovat nadřazenost ve vztahu k druhým lidem a mají tendenci vyhledávat pozornost a obdiv. Touží po tom, aby byli uznávaní a oceněni, ale ve skutečnosti jsou často frustrovaní a nešťastní, protože mohou mít potíže vybudovat trvalé vztahy.
Narcistická porucha osobnosti je diagnostikována podle několika důležitých kritérií. Mezi ně patří ukázání silného sebevědomí, přehnané sebehodnocení, nadřazenost, potíže vybudovat intimní vztahy, nadměrná touha po pozornosti a obdivu, vytváření iluzí a fantazií a potíže s přiznáváním chyb.
Mýtus o Narcisovi
Mýtus o Narcisovi je jedním z nejstarších mýtů starověkého Řecka a byl pojmenován po svém hlavním hrdinovi, Narcisovi. Jeho příběh se datuje do 6. stol. př. n. l. a jeho popularita vzrostla v 16. století n. l. , kdy byl přijat jako symbol pro sebelásku a narcistickou poruchu osobnosti.
Příběh začíná Narcisem, který se jednoho dne koupal v jezeře. Když se podíval na svůj odraz na hladině, byl zcela okouzlen svou krásou a sebeobrazem. Užíval si obdivu, jakou sám sobě věnoval a zamiloval se do vlastního odrazu.
Když za ním chodil každý den a rozptýlil se nad svou krásou, přišla bohyně Echo a snažila se získat Narcisovo srdce. Narcis ji však odmítl a Echo se nakonec proměnila v stíny obdivu, které sledovaly Narcise, kdykoli se díval do vodní hladiny.
Bohům se mu tohoto chování nelíbilo a rozhodli se Narcisa potrestat. Narcis dostal nesmírnou touhu po něčem, čeho nemohl dosáhnout. Stále se díval do svého odrazu, ale nemohl se dotknout svého milovaného obrazu. Zkrátka se zamiloval do sebe sama a svou lásku nikdy nemohl uspokojit.
Narcise to nakonec stálo jeho život, protože utonul ve vlastním smutku. Příběh o Narcisovi byl po staletí používán jako příklad sebelásky, která vede k tomu, že se člověk odděluje od ostatních, přestože touží po lásce.
Narcis pohledem mezinárodní klasifikace nemocí
Narcistická porucha osobnosti je jednou z nejčastěji diagnostikovaných specifických poruch osobnosti. K diagnostice tohoto stavu jsou používána diagnostická kritéria Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Aby mohl být člověk vyšetřen a diagnostikován jako osoba s narcistní poruchou osobnosti, musí dojít k naplnění 5 z 10 kritérií.
Velikášská představa o vlastní důležitosti
Jedním z charakteristických rysů narcistické poruchy osobnosti je velikášská představa o vlastní důležitosti. Člověk s touto poruchou osobnosti často přeceňuje své úspěchy a vlohy a má tendenci očekávat, že bude vnímán jako lepší než ostatní. Přestože se tito lidé často snaží dosáhnout vynikajících výsledků, často nejsou schopni uspět bez velkého množství sebeprezentace a sebekontroly. Výsledky jejich činnosti neodpovídají těmto představám o sobě.
Zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti
Dalším z charakteristických rysů narcistické poruchy osobnosti je zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, skvělosti, kráse nebo ideální lásce. Lidé s touto poruchou často mají tendenci věřit, že jsou „zvláštní“ a jedineční a že mohou být chápáni pouze těmi, kteří jsou na vyšší úrovni nebo jsou vysoce postavení. Tito lidé mohou mít nadměrnou potřebu obdivu, stejně jako představu o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání úspěchu a automatického splnění jejich přání a očekávání.
Víra, že jsem „zvláštní“ a jedinečný a těžce pochopitelný
Porucha osobnosti se také projevuje skrze víru, že jsem „zvláštní“ a jedinečný a že se může spojit pouze se zvláštními nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi. Tito lidé se často snaží využívat interpersonální vztahy ve svůj prospěch tak, že využívají výsledků jiných osob k dosažení vlastních cílů. Problém s tím je, že tito lidé mohou mít chybějící empatii, váhavost a neochotu se vžít do pocitů nebo jiných lidí a rozpoznat jejich potřeby. Často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jim.
Potřeba nekonečného obdivu
Jedním z nejvýraznějších charakteristických rysů narcistické poruchy osobnosti je potřeba nekonečného obdivu. Lidé s touto poruchou často vyžadují neustálou pozornost a chválu od druhých, aby mohli dosáhnout pocitu sebeúcty. Často jsou neustále ve střehu, aby mohli reagovat na jakékoli hrozby, které by mohly ohrozit jejich sebevědomí. Když se tato potřeba nenaplní, mohou to být pro ně velmi stresující situace.
Představa o zvláštní vlastní privilegovanosti
Dalším významným rysem narcistické poruchy osobnosti je představa o zvláštní privilegovanosti. Osoby s touto poruchou osobnosti často očekávají zvláštní přístup nebo automatické splnění jejich přání.
Využívání mezilidských vztahů ve svůj prospěch
Lidé s narcistickou poruchou osobnosti často využívají vztahy s jinými lidmi ve svůj prospěch. To znamená, že tito lidé mohou využívat výsledky jiných k dosažení vlastních cílů. To může vést k problémům, jako je nedostatečné porozumění a empatie, které mohou vést k dalším problémům v budoucích vztazích. A naopak k vytváření vztahů, které jsou v nejlepším případě postaveny na oboustranném vzájemném prospěchu, avšak mnohem častěji na jednostranném vysávání druhých osob, tyto vztahy nebývají často moc hluboké.
Absence empatie a neochota vcítit se
Lidé s narcistickou poruchou osobnosti mají často tendenci neprojevovat empatii, váhat a být neochotní rozpoznat anebo se dokonce vžít do pocitů a potřeb jiných lidí. Pokud jednáte s člověkem s narcistickou poruchou osobnosti může se stát, že vaše emoce nebudou uznávány anebo budete obviňováni z toho, že je máte. Pro takového člověka se může vaše citlivost stát překážkou, která mu brání v realizaci vlastních potřeb a pocitů, kterým jedině dokáže přikládat smysl.
Často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu
Lidé s narcistickou poruchou osobnosti mohou také často závidět jiným nebo věřit, že jiní závidí jim. Tito lidé mohou mít pocit, že jejich úspěchy jsou ohrožovány jinými lidmi, a proto se často snaží vyhnout jakémukoliv druhu konkurence nebo soutěže. To může vést k dalšímu problému v jejich vztazích s druhými lidmi.
Arogantní, zpupné chování nebo přístupy
Narcistické chování a přístupy Lidé s narcistickou poruchou osobnosti mají tendenci vystupovat jako arogantní a zpupní. Můžou být také příliš sebejistí a přehnaně sebevědomí a mají tendenci se vyhýbat kritice. Tento druh chování a přístupu může být pro společnost obtížné, zejména pro lidi, kteří s ním mají často kontakt. Lidé s narcistickou poruchou osobnosti mohou být také velmi náladoví a náchylní k sebelítosti a agresivitě, pokud jejich potřeby nejsou okamžitě uspokojeny.
Narcis pohledem diagnosticko-statistického manuálu
Narcistická porucha osobnosti je diagnostikována rovněž podle diagnostického a statistického manuálu (DSM-5) používaného v USA. Diagnostický a statistický manuál uvádí, že k diagnostice narcistické poruchy osobnosti je nutné splnit následující kritéria: 1. Trvalý zájem o sebe sama a vysoké sebehodnocení: Osoba má trvalý zájem o sebe sama, včetně vyššího sebehodnocení, které se často projevuje ve formě sebeúcty a sebeoblíbení. 2. Potřeba obdivu a uznání: Tito lidé mají potřebu, aby je ostatní obdivovali a uznávali jejich úspěchy, což je může vést k přehnanému vystupování a exhibicionismu. 3. Grandiózní představy: Narcisti mají často grandiózní představy o sobě samých, včetně jejich schopností a své hodnoty. 4. Přehnaná citlivost na kritiku a hodnocení: Tito lidé jsou velmi citliví na kritiku a hodnocení od ostatních a nedokážou se smířit s něčím, co naznačuje, že nejsou výjimeční nebo úspěšní. 5. Nepřiměřené nároky: Narcisti mají tendenci mít nerealistické požadavky na ostatní a očekávají, že se jim budou věnovat s plnou pozorností. 6. Neúcta k ostatním: Narcisti se obvykle chovají s neúctou k ostatním a mají tendenci je přehlížet, pokud neodpovídají jejich požadavkům. 7. Neschopnost sdílet city: Narcisti mají výraznou neschopnost sdílet city s ostatními, což jim brání v tom, aby se skutečně spojili s druhými lidmi. Pokud se tyto kritéria projeví trvale a způsobují problémy v osobním, sociálním nebo profesním životě, lékař může diagnostikovat narcistickou poruchu osobnosti.
Závěr
Narcistická porucha osobnosti je složitá diagnóza, která se vyznačuje vysokou sebeúctou, velikášskou představou o vlastní důležitosti, zaujetím fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce, vírou, že je „zvláštní“ a jedinečný, potřebou nekonečného obdivu, představou o zvláštní privilegovanosti, využíváním interpersonálních vztahů ve svůj prospěch, absencí empatie a neochotou vcítit se a arogantním, zpupným chováním nebo přístupy. Taková diagnóza může mít za následek značné obtíže v interpersonálních vztazích s jinými lidmi, vůči partnerům a vlastním dětem pak osoba s narcistickou poruchou osobnosti může působit destruktivně. Život s narcisem pak je pro jeho blízké absolutní peklo. Takže pokud jste v následujících rysech někoho poznali, nebojte se vyhledat odbornou pomoc.
Zdroje
1) Narcismus
2) Narcistní porucha osobnosti
3) Znaky narcistní poruchy osobnosti
