Článek
Řetězce vládnou Česku
V Česku se první supermarket otevíral už v roce 1991. Šlo o řetězec Mana holandské společnosti Ahold. Tyto původní provozovny však byly roku 1999 sloučeny s diskontním řetězcem Sesam.
Ani tato značka se nakonec v Česku neudržela a Ahold místo někdejších prodejen zahájil provoz dalších, tentokrát pod názvem Albert. S těmi se napříč republikou setkáme dosud. Ostatně zahraniční řetězce si postupně vydobyly většinu tuzemského trhu.
A svého postavení náležitě využívají. Když se například server Podnikatel.cz na jaře 2023 zajímal v souvislosti se stála vzrůstajícími cenami potravin, především pak zeleniny, o výši zisků a také o to, co se s nimi děje, odpovědi byly více než vyhýbavé.
Povětšinou se zástupci společností odkazovali na veřejně dostupné informace v tiskových zprávách. Z těch nakonec redakce při zpracování svého přehledu vycházela.
Tento server však dále na toto téma uvádí, že řetězce supermarketů působící na českém trhu jsou pouze pobočkami těch zahraničních nebo patří do větší skupiny. Většina z těchto obchodníků tak svého majitele má konkrétně v Německu. To potvrzuje nakonec i vůbec největší obchodní řetězec, kterým je s 300 pobočkami v Česku také německý Lidl.
Česko drtí vysoké ceny nejen potravin
Poznat je to i na sortimentu. Na pultech českých obchodů se totiž nezřídka objevují prakticky totožné výrobky od stejných producentů jako v Německu. S jedním podstatným rozdílem: V Česku se máme podstatně dráž. Němci si navíc mnohdy mohou pořídit ve srovnání se svými českými sousedy i větší balení.
Do srovnání cen německých a českých potravin se nakonec pustil značně nešťastným způsobem i stávající premiér Petr Fiala. Tomu komunikační experti především vytkli, že takzvaně „objevil Ameriku“. Ministr jednoduše poukázal na problém, jehož si je vědoma i širší veřejnost, ale nepřišel s konstruktivním řešením.
Ostatně o vysokých cenách potravin se rozhovořil i ministr zemědělství Marek Výborný, který se nebál prohlásit, že na cenách potravin se doslova přiživily všechny články výrobního a distribučního řetězce, tedy zemědělci, potravináři i obchodníci.
Kdo je za enormní zdražování zodpovědný?
Zástupců obchodníků a potravinářů se jeho slova pochopitelně dotkla, nicméně se nemohou shodnout na tom, kdo je za současné nebývalé zdražování v Česku zodpovědný. Znesvářené strany se shodnou pouze na tom, že se neshodnou a navzájem na sebe přehazují zodpovědnost.
Premiér Fiala nakonec pod vlivem mediálního tlaku v reakci na svůj výstup oznámil, že vysvětlení bude požadovat přímo po mezinárodních řetězcích. Ty bezesporu značný díl viny nesou. Ostatně to, že je tuzemský trh oligopolní, připustil i šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v rozhovoru pro server Seznam Zprávy.
I ministr zemědělství Výborný vidí jako řešení právě tlak na obchodní řetězce. Připustil však, že ze své pozice nedisponuje účinným nástrojem, který by mohl vést ke snížení jejich přemrštěných marží. Češi tak doplácejí pozvolna na to, že nechali na trhu vyrůst monopolní prostředí a stát je tak v současné době prakticky bezzubý.
Ačkoli tak ceny potravin v okolních státech klesají už několik měsíců, v Česku se tento trend příliš neprojevuje. Že tržně silné subjekty, kam patří také řetězce jako Billa, Kaufland či Lidl, zneužívají své postavení k manipulaci s cenovou politikou a zákulisním dohodám ohledně cen, je evidentní.
Myslí si to i Štěpán Křeček, hlavní ekonom ve společnosti BH Securities. Ten přímo doporučil Čechům se vůči podobnému chování vymezit a jednoduše v tuzemsku nenakupovat. Českým občanům se jednoznačně vyplatí nakoupit nejen v Německu, ale i v sousedním Polsku. Prostřednictvím legislativních nástrojů se totiž aktuálně stát nedokáže těmto praktikám bránit.
Němci „tiché dohody“ netrpí
Pozoruhodné však je, že jinde to jednoznačně možné je. Stačí se přitom podívat se například kousek přes zmíněné hranice. V Německu totiž za obdobné praktiky „padají hlavy“.
Německý kartelový úřad tak například již potrestal, jak uvedla agentura Reuters, pokutou několik maloobchodních prodejců v čele se sítí Metro za dohody na cenách piva, cukrovinek a kávy. Celkově byl vyměřen postih ve výši 90,5 miliónu eur, tedy v přepočtu 2,5 miliardy korun.
Na kartelu se mimochodem podílela i maloobchodní společnost REWE, které patří například i v Česku rozšířené řetězce Billa a Penny. Té se ale trest bezprostředně vyhnul, jelikož s úřadem dle dostupných informací spolupracovala.
Jak uvádějí další zdroje, úřad rovněž udělil pokutu řetězci Lidl za cenový kartel u cukrovinek značky Haribo. Zcela bez problémů nejsou ale ani obchodníci, kteří se primárně nezaměřují na potraviny. Síť drogerií Rossmann pro změnu obdržela pokutu za dohodu na cenách kávy.
V Německu nejsou vůči podobným praktikám nikterak shovívaví. A pokuty tak ani zdaleka nedopadají jen na supermarkety. Spolkový kartelový úřad tak nedávno uložil i pokuty v celkové výši 38 milionů eur společnostem Kraft, Unilever a Dr. Oetker za vzájemné předávání informací ohledně zvyšování cen.
Jde to i jinde, proč ne u nás?
A zdá se, že striktní přístup nese své ovoce. Spolkový kartelový úřad je bezesporu aktivním, sofistikovaným a účinným orgánem pro vymáhání práva.
Většina kartelových případů v Německu je vyřešena dohodou, nikoli odvoláním k soudu, protože jak samotný úřad tak i podniky se snaží vyhnout zdlouhavým a zatěžujícím jednáním. Postižené subjekty se také nechtějí pouštět do sporů z titulu zcela oprávněných obav, že by jim odvolací soud mohl původní pokutu nakonec podstatně zvýšit.
Patrný je tak pokles těchto případů. V roce 2022 se jich konkrétně vyšetřovalo 18. Zdá se tak, že platí pověstné lidové úsloví, že všechno jde, stačí jen chtít.
Zdroje:
1) Drahé papriky
https://www.podnikatel.cz/clanky/drahe-papriky-podivejte-se-kolik-na-cesich-vydelavaji-supermarkety/
2) I premiér objevil levné nákupy v zahraničí
3) Rozhovor o tragické situaci v českých supermarketech
