Článek
Historie peněz, nebo spíše měny?
V první řadě si musíme říci, co jsou to peníze. Ohledně tohoto tématu se používá více pojmů, mezi které patří i „měna“. Nejedná se ale o synonyma. Měna je obecný pojem pro fyzickou věc, která se užívá v obchodních vztazích. Peníze je pojem pro abstraktní pojmenování hodnoty prodávané věci. Jinak řečeno věc, o kterou máte zájem má hodnotu a ta hodnota představuje peníze. Abyste věc získali, musíte jí zaplatit a k tomu využijete lokálně využívanou měnu. V dnešní době je měnou bankovka, mince, nebo i virtuální měna, všechno jsou to ale peníze určené pro směnný obchod.
Stejně jako se vyvíjela společnost, se vyvíjel pojem měny. V prvotně rodové společnosti před 5 000 lety se primárně užíval směnný obchod. ,,Líbí se mi tento náhrdelník, mohu ti za něj dát svou ovci”, toto je princip směnného obchodu.
Později směřovala tendence k tomu platit něčím cennějším, a tím se omezila měna na pár komodit jako byly zbraně, tuk, nebo sůl. V Číně, Africe a Indonésii se staly platidlem mušle Kauri. Zajímavostí je, že v Indii se s nimi platilo až do 17. století a v některých částech Afriky tomu bylo dokonce až do 19. století.
Dále bylo výhodnější, než porovnávat hodnoty dvou komodit, určit jednotnou měnu, kterou byly kousky kovů. Tím začala éra mincí, které se staly pýchou panovníku, kteří si na ně nechali razit své podobizny. Tak tomu bylo ale až ve středověku. V prvopočátcích mincovnictví jsou známí především Vikingové, kteří platili svými duhovkami. Byly to do tenka vyklepané plíšky kovu, který se pod určitým úhlem světla rozzářil do odstínů barev duhy.
Éra těžkých mincí
Římané nebyli pouze výborní válečníci, byli vyspělým národem, který dnešnímu světu dal nejen římské právo, které bylo promyšlené do nejmenšího detailu, ale svou pokrokovost vložili i do mincovnictví. Římané začali razit mince 300 let před naším letopočtem. Pravda, nešlo o mince v dnešním pojetí. Bronzový odlitek, který byl zdobený především zvířaty byl dlouhý 16 cm a na šířku měl 9 cm. Ani hmotnost nebyla zanedbatelná. Jedna takováto mince vážila i 1750 g.
Další vývojovou fází římských mincí bylo jejich zaoblení. Byly ražené oboustranně za použití zlata a stříbra a jejich motivem byli tradiční zakladatelé Říma, a to Romulus a Remus. Okolo 200 let př. n. l se začaly používat denáry vyráběné výhradně ze stříbra a vážil 4,5g.
Denár byl jednou z prvních měn i Českého království. Jeho používání se datuje až do 10. století, tedy do éry vlády Přemyslovců. Přesto, že první „modely“ této mince byly robustnější a vážily kolem 1,4g na kus, docházelo k postupnému ztenčování mince a o dvě století později byla jejich váha už pouhý gram.
Vlivem okolních evropských zemí a její měnové politice již nemohl denár čelit a proto kolem roku 1300 učinil Václav II. měnovou reformu a na svět tak přichází pražský groš, který dostál svému jménu. Jeho významem je „grossus=těžký“. Pražský groš vážil 4 gramy a měl jednotnou podobu, která mu vydržela přes 200 let. Pro představu hřebec ve 14. století stál zhruba 360 grošů, což je 1440 gramů. To už je pořádně těžký měšec.
Dnešní měna
Protože měšce byly těžké, vymyslely se papírové bankovky. Tím začal trend oslabování hodnoty bankovek. Již nebyly kryté drahým kovem. V Českých zemích přivedla první papírovou měnu Marie Terezie v polovině 18. století. Bankocetle se však staly velmi nepopulární. Lidé si nedokázali zvyknout a uvěřit měně, která nebyla ničím krytá. Do té doby se platilo s mincemi, které měli skutečnou hodnotu. Cílem vydání bankocetlí bylo ušetření na vládní výdaje, které byly stále vyšší. Zatímco kovové mince byly drahé, bankocetle bylo možné natisknout za zlomek ceny. První emise bankocetlí obsahovala nominální hodnoty 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých. Bankocetle tak byly potvrzení. O tom, že jste vlastníkem zlatých a s tímto potvrzením se obchodovalo. Nyní tomu není jinak.
Dnešní peníze se ustálily v podobě mincí a papírových či plastových bankovek.
O pár stovek let se i papírové bankovky staly nepraktickými, a tak se rozmohlo internetové bankovnictví. Placení mobilem, přeposílání z účtu na účet je již každodenní maličkost. Placení je snadné a rychlé. Banka i garantuje hodnotu jakou máte na účtu. Jedná se tedy o relativně bezpečný a snadný způsob placení. Mnozí ale stále internetovému bankovnictví a virtuální měně nevěří a využívají tradiční způsob placení hmotnými bankovkami. Pro tuto skupinu lidí může být následující měna nepochopitelná a nedůvěryhodná. Jedná se o Bitcoin a my se na něj podíváme blíže.
Bitcoin, nápad za miliardu dolarů
Bitcoin je kryptoměna, která funguje bez účasti třetích stran. Nepotřebujete banku, která by schválila transakci, jednoduše část bitcoinu odešlete a příjemce ho má během chvíle na účtu a to kdekoliv na světě. Nabízí se otázka, zda se jedná o bezpečný způsob obchodování a o kontrolu se postarají sami uživatelé bitcoinu, tedy těžaři, kteří jsou součástí tzv. blockchainu, kontrolního mechanismu.
Satoshi Nakamoto, jako pseudonym pro skupinu vývojářů, v roce 2009 vytvořil omezený počet bitcoinů, které bylo možné získat vyřešením matematické operace. V počátcích neměl žádnou cenu, byla to jen hra. Postupně ale lidé začali těžit bitcoiny ve velkém a matematické operace za přísunu obrovského množství energie řešily sálové počítače. Omezený počet bitcoinů zajistil, že jeho cena jen tak neklesne, spíše stoupá stejně jako u věcí, kterých je nedostatek.
V současné době má jeden bitcoin hodnotu přes 800 000 Kč, což napovídá, že nebude docházet k obchodování s bitcoinem v jeho jednotkách, ale zlomkách. V České republice existují i bitcoinmaty, kde si můžete pořídit třeba setinu jednoho bitcoinu.
Zdroje
1) Příběh mince na našem území
2) The History of Money
3) Ceny ze 14. století
4) What is Bitcoin? How to Mine, Buy and Úse it
5) How to Buy Cryptocurrency
