Článek
Stáří je obdobím, kdy dochází k postupnému snižování míry stresu z běžného života, jelikož se lidé odchází z aktivního pracovního života. Mnoho důchodců se na toto období těší jako na dobu, kdy si budou moci konečně odpočinout. S odchodem do důchodu jsou však také nuceni přehodnotit řadu zavedených životních priorit a nastaveného režimu. Řada lidí se tak ocitá ve zcela nové situaci, kdy neví, co by měla se svým volným časem dělat. Tento pocit ztráty cíle může mít výrazně negativní vliv na psychiku člověka, jež může být ještě umocněn skutečností, že se stávají více závislými (zejména finančně) na institucích a okolí. Pro mnohé tak může být tento přerod velmi těžký a často se dostávají do nechtěné izolace, jež se může v dlouhodobém měřítku projevit psychickými i fyzickými obtížemi.
Změny přicházející s důchodem v moderní společnosti
Po celá staletí žili lidé v komunitách, jejichž základní stavební jednotkou byla rodina. Nejednalo se však pouze o nukleární rodinu, jak je tomu dnes (tedy skládající se pouze z rodičů a dětí), ale o rodinu rozšířenou (do níž patřili také prarodiče, starší sourozenci apod.) a často žijící v jedné domácnosti nebo ve velmi těsné blízkosti. Starší lidé tak byli vždy zahrnuti do obvyklého společenského dění a alespoň minimálně aktivní s ohledem na povinnosti v rámci rodinného života (jako sekundární vychovatelé nové generace).
V současné době se trendy ovšem výrazně změnily, a to jednak kvůli pokročilé medicína, jež významně prodlužuje dobu dožití, ale také kvůli uspořádání moderní společnosti. Její hlavní stavební jednotkou se totiž stala právě nukleární rodina. Ta však kvůli vysoké rozvodovosti není velmi stabilním základem a toto narušení tradičního uspořádání způsobuje, že je řada lidí v různých fázích života osaměla a izolovaná. Starší lidé se tak nemají nejen o koho opřít, ale ani starat, čímž přichází o jednu ze základních činností, kterou v minulosti spláceli péči rozšířené rodině a společnosti.
Osamělost v důchodcovském věku a její důsledky
Informační a komunikační technologie sice zkracují vzdálenosti mezi lidmi s ohledem na možnosti udržování kontaktu, obecně však prodlužují reálnou vzdálenost mezi nimi. Lidé mohou mnohem snadněji pracovat prakticky po celém světě a často za prací odjíždí velmi daleko, což rozbíjí stereotyp života v blízkosti příbuzných a narušuje rodinné vztahy. Významným trendem přispívajícím k osamělosti nynějších seniorů je také snižující se porodnost a rozhodnutí mít méně potomků v minulosti. Dnešní senioři se tak místo na pět či šest dětí mohou spoléhat na jedno nebo dvě. Pokud se všichni rozhodnou pracovat v zahraničí, zákonitě tak starší lidé ve svých domovech zůstávají pouze v páru.
Jak postupně odchází jejich kamarádi a blízcí, stává se jejich společenský život stále chudším. A bývá ještě víc ochuzený kvůli ubývající energii a zdravotním komplikacím, jež s postupujícím věkem přibývají. Hlavními aktivitami řady seniorů se tak stávají nákupy nezbytných životních potřeb a návštěvami lékařů. Nákupy zboží se pro ně stávají poměrně náročnou časovou záležitostí kvůli omezeným prostředkům (jejichž výši nejsou většinou schopni ovlivnit) a jsou často nuceni zaměřovat se na slevy a akce nabízené různými řetězci.
Důsledky osamělosti mohou být nedozírné a velmi ohroženými skupinami jsou v tomto případě především osoby dlouhodobě žijící v komunitě, z níž odešli všichni jejich známí, či bezdětné páry. Osamělost a izolace se následně promítá do zdravotního stavu seniorů a obecně jsou spojovány s vysokým rizikem rozvoje demence, nemocí srdce a infarktu. Osamělí lidé jsou také více depresivní a trpí úzkostmi. Lze mezi nimi také vysledovat vyšší počet pokusů o sebevraždu. Osamělost je tak spojována s větší mírou předčasných úmrtí.
Jak zabránit osamělosti v seniorském věku
Chystáte-li se na odchod do důchodu a hrozí vám, že budete osamělí (děti se odstěhovaly daleko za prací nebo jste sami odešli od rodičů za prací), je vhodné začít již hledat aktivity, které osamělosti zabrání. Prvním krokem může být snaha o zvýšení zapojení do společnosti nebo komunity ve vašem okolí v rámci prospěšných prací, případně univerzity třetího věku apod.
Rovněž byste se měli snažit utuží vaše rodinné vztahy, a to i v případě, že je vaše rodina rozeseta po celém světě. Velmi dobře vám mohou posloužit moderní technologie. Naučte se pravidelně kontaktovat členy rozšířené rodiny, ať už je to jenom zavoláním jednou za týden a krátkým hovorem o tom, co je u vás nové.
Kromě komunikací s rodinou můžete také hledat nové vztahy ve své věkové skupině nebo pomoc u neziskových organizací. Jste-li ještě na začátku důchodu a zdraví vám slouží, poohlédněte se po skupinách a aktivitách pro seniory – vhodné je dobrovolnictví v rámci různých komunitních programech apod. Starší lidé pak mohou sami využívat služeb dobrovolnických programů poskytujících služby bojující proti osamělosti seniorů. Důležitá je ovšem vždy aktivita ze strany seniora.
Závěr
Život v seniorském věku se může navenek jevit jako poněkud monotónní, jelikož lidé v tomto období přestávají aktivně pracovat nebo se výrazněji zapojovat do běžného společenského života. Pravdou však je, že pro řadu lidí je odchod do důchodu velmi stresující a může zanechat velmi negativní následky na jejich fyzickém i mentálním zdraví. Moderní společnost, v níž dominuje nukleární rodina, navíc redukovala roli starších lidí jako dalších vychovatelů nastupující generace, jak tomu bylo v minulosti. Proti osamělosti seniorů je tak nutné aktivně bojovat a motivovat je k tomu, aby se naučili ovládat moderní technologie a sami vyhledávali příležitosti ke kontaktu s dalšími osobami. S osamělostí totiž přichází také zvýšené riziko předčasného úmrtí, ať už z důvodů zdravotních nebo vlastním rozhodnutím.
Zdroje:
1. Loneliness in older people
2. Loneliness and Social Isolation Linked to Serious Health Conditions
