Článek
Atentátník, terorista, sériový vrah, šílenec, ale i génius. Přesně takové nálepky získal Theodore Kaczynski. Tento kontroverzní muž se narodil 22. května 1942 v Chicagu ve státě Illinois do rodiny polských imigrantů Wandy a Theodora Richarda Kaczynských.
Pakliže by se vydal na úplně jinou životní cestu, mohl si pozdější Unabomber připsat jistě významné činy. Čekala by ho zřejmě zářná akademická kariéra a v doprovodu s ní tak bezpochyby velmi perspektivní budoucnost. Ostatně geniálnímu chlapci změřili IQ 167 a už v 16 letech nastoupil na prestižní Harvard University. Tam předstihoval nejen své spolužáky, ale i kantory, jednalo se o geniálního matematika. O deset let později se stal dokonce nejmladším profesorem matematiky na kalifornské Berkeley.
Jenže k tomu byl Kaczynski vybaven myslí chorou. Už v roce 1978 zkonstruoval podomácku vyrobenou bombu, která explodovala na Chicagské univerzitě. Svět se tehdy poprvé doslechl o Unabomberovi.
Tato přezdívka se zrodila poté, kdy v roce 1979 vybuchly bomby v letadle společnosti American Airlines a v následujícím roce též v domě prezidenta United Airlines. V reakci na tento čin zorganizovali federální vyšetřovatelé pracovní skupinu UNABOM (zkratka pro bombové útoky na univerzity a letecké společnosti) a média později podezřelého z tohoto případu překřtila na jednoduše na „Unabombera“.
Unabombera zrodil krutý experiment
Jeho řádění nakonec trvalo až do roku 1995. Během této doby stihl spáchal v USA celkem 16 bombových útoků. A proč to všechno?
Kaczynského manifest, který v roce 1995 pod hrozbou pokračujícího násilí společně zveřejnily deníky The New York Times a The Washington Post, hlásal, že poškozování životního prostředí a odosobňující účinky technologií jsou jednoduše natolik ohavné, že je třeba zničit sociální a průmyslové základy moderního života.
Ve svých útocích proto Unabomber cílil na akademiky a vědce, svoje útoky mířil na univerzity, ale i na industrializovanou společnost jako celek. Intenzivně také deklamoval lásku k přírodě a vybíral si tak cíleně jako terče svého řádění subjekty, které podle jeho názoru ohrožují přírodu a životní prostředí a zneužívají technického pokroku. Jak v něm ovšem mohl vzklíčit podobný postoj? Zřejmě se tak stalo právě při studiu vysoké školy.
Právě tam podzimu 1959 do jara 1962 harvardští psychologové pod vedením slavného psychologa Henryho A. Murrayho prováděli znepokojivý experiment na dvaadvaceti vysokoškolácích. Takový, který by dnes z etického hlediska zřejmě vůbec nemohl být obhájitelný.
Slavný psychiatr svým experimentem zrodil šílence
Murray se v něm rozhodl změřit reakce jednotlivců na extrémní stres. Studenti nejprve v rámci experimentu měli s těmito odborníky rozebrat svou víru a žebříček hodnot. Poněkud „přituhovat“ následně začalo, když byli připoutáni k židli a záznam z těchto rozhovorů jim byl přehrán. Experti v rámci experimentu své zkoumané „objekty“ systematicky zesměšňovali a ponižovali. A to po dobu několika let.
Tajný experiment vlády znamenal pro Theodora Kaczynského definitivní zničení psychického zdraví. Nebyl sám, následky byly ničivé i pro ostatní účastníky. Mnozí si odnesli z tohoto pokusu diagnózu schizofrenie, někteří také dokonce spáchali sebevraždu.
Rodiče přitom byli jistým rodinným přítelem varováni, že chlapec je příliš mladý a nezralý na to, aby vstoupil na půdu prestižní univerzity. Vysoce inteligentní hoch navíc byl v sociálním životě značně neobratný a dostupné zdroje uvádějí, že příliš společenský vlastně nikdy nebyl.
Zřejmě se tak experiment na křehké duševní rovnováze mladého studenta výrazně negativně podepsal. Hovoří se nicméně také o tom, že vždy inklinoval k násilí a trpěl určitým pocitem odcizení vůči okolnímu světu.
Pomsta civilizaci přinesla tři oběti na životech
Unabomber se tak nakonec rozhodl, že se začne mstít civilizaci. Jeho děsivé řádění započalo v okamžiku, kdy byl svým bratrem „odejit“ z rodinné firmy. Odstěhoval se tedy do opuštěné chaty v Montaně, kde začal žít životem osamělého poustevníka odmítajícího veškeré výdobytky moderní společnosti. Právě tady se stal i strůjcem zla. Konečný „účet“ byl tragický: Celkem 3 oběti a 24 zraněných.
Kaczynskému se dařilo unikat policii dlouhých 17 let. Uměl se totiž dovedně skrývat a jeho brilantní mozek mu v tom bezpochyby významně pomohl. Své bomby vyráběl z bezcenného odpadu, který byl dobře dostupný téměř kdekoli. Mimo to se snažil po sobě nezanechávat forenzní důkazy.
K dopadení přispěl jeho bratr. Unabomber byl nakonec zatčen 1996 ve své primitivní chýši. Proces s ním patřil k ostře sledovaným událostem. V roce 1998 byl za své činy odsouzen na doživotí bez možnosti podmíněného propuštění. Ve federální věznici v Severní Karolíně nakonec skutečně strávil čas až do konce svých dní. Slavný terorista v něm ve věku 81 let zemřel v polovině roku 2023. Později se objevily zprávy, že zřejmě spáchal sebevraždu.
Nakonec však měl i svého „následovníka“ Norský terorista Anders Behring Breivik v roce 2011 se dopustil série útoků v norském hlavním městě Oslo a na ostrově Utøya, při kterých bylo zabito celkem 77 lidí. Ve svém manifestu přitom okopíroval asi tucet zásadních pasáží z Kaczynského eseje „Průmyslová společnost a její budoucnost“.
Zdroje
1) 18 let unikal FBI
2) Ted Kaczynski
3) Zemřel Ted Kaczynski
4) Americký střelec inspiroval další střelce
