Článek
Kočky jsou oblíbenými domácími mazlíčky. Ne všichni si ale mohou dovolit je mít doma. Až pětina dospělých na celém světě trpí na tyto oblíbené chlupaté kamarády alergií. Ta je tak vůbec nejčastější formou reakce na domácí mazlíčky. Alergičtí mohou být lidé i na psy, ptáky nebo hlodavce
Alergie na kočky se projevuje nepříjemnými symptomy, jako je:
- kýchání a ucpaný nos
- zčervenání, svědění nebo slzení očí
- vyrážky nebo ekzémy na kůži.
- dýchací potíže, včetně astmatu
- chronický kašel
Především astmatické projevy mohou být pro osobu, která trpí obtížemi, dokonce život ohrožující. Alergie se přitom nemusí u jedince projevit ihned po kontaktu se zvířetem. V některých případech k tomu dochází dokonce řádově až po týdnech či měsících, kdy se postižená osoba poprvé setká s alergenem.
Objevila se naděje na boj s alergií na kočky
Řešení by však mohlo existovat. Společnost Nestlé Purina Research financovala v roce 2019 studii, jejíž závěry jsou poměrně překvapivé. Alergie byla coby autoimunitní onemocnění považována za v zásadě neléčitelnou, případně lze říci, že můžeme pouze potlačit její projevy. A to nejúčinněji primárně eliminací alergenu, což v tomto konkrétním případě znamená jednoduše vůbec nemít zvíře doma.
Nicméně zřejmě může být možné se tohoto onemocnění zbavit i jinak, než svého kočičího miláčka nemilosrdně poslat do útulku. V kočičím organismu se totiž objevuje protein s názvem Fel d 1. Tato bílkovina je produkována konkrétně ve slinných a mazových žlázách kočky. Je podle odborníků zodpovědná až za 95 % reaktivity u lidí alergických na kočky. Produkují ji i bezsrstá plemena, tedy alergikovi příliš nepomůže pořízení domácího miláčka bez chlupů.
Tento protein se během péče o srst u našich čtyřnohých společníků rozšiřuje po jejich hebkém kožichu a poté do okolí prostřednictvím uvolněných chlupů, ale i drobných částeček kůže. Alergen tak může významným způsobem zasahovat své okolí a snadno ulpět například na nábytku nebo oblečení, jelikož částice je velmi lehká. Navíc vykazuje značnou stabilitu.
Vědci si přitom nejsou jisti, k čemu Fel d 1 vlastně našim kočičím společníkům slouží. Hraje ale klíčovou roli v možném potlačení alergických projevů. Bylo totiž zjištěno, že u kuřat chovaných v blízkosti koček se vytváří protilátka proti Fel d 1. Ta se nazývá IgY a kromě toho, že je schopna si ji vytvořit samotná drůbež, přechází také na vejce.
Jak se dá zabránit rozvoji alergie
Řešením tak může být krmivo s obsahem právě vajíček. Snížit projevy alergie u lidí může napomoci podávání kočičí potravy obohacené konkrétně přídavkem speciálně upravené složky pocházející z vaječného prášku.
Tento postup dokáže neutralizovat kočičí alergeny, které u lidí vyvolávají výše zmíněné příznaky. Ze studie realizované v roce 2019 vyplynulo, že hned 105 koček krmených speciální dietou obsahující protilátky IgY vykazovalo po 12 týdnech v srsti méně aktivního alergenu.
U celkem 97 % zvířat, kterým se podávala taková potrava, se konkrétně snížila hladina aktivního Fel d 1 na srsti a v částečkách uvolněné kůže. V průměru došlo od třetího týdne podávání krmiva ke snížení aktivního Fel d 1 o 47 %
Důležité je konkrétně podávat kočkám konkrétně vaječný žloutek. Výhodou tohoto přístupu je to, že je bezpečný a šetrný. Nejedná se o žádný invazivní zásah do organismu zvířete.
Společnost Purina také uvádí, že došlo ke snížení alergických projevů u lidí. Tím se zaobíral výzkum, který roce 2021 provedla společnost Wedner. Tato dvojitě byla realizována v režimu proof of concept jako dvojitě zaslepená. Zúčastnilo se jí celkem 11 lidí. A ukázalo se, že ti, kteří přišli do kontaktu s kočkami krmenými onou speciální stravou s obsahem vajec, skutečně měli mnohem méně příznaků.
Je krmivo s vaječnou složkou definitivním řešením alergie na kočky?
Z těchto závěrů vyplývá nevyhnutelně ještě jedna stěžejní otázka: Nemohli bychom kočky jednoduše „obejít“ a příslušnou stravou ovlivnit projevy alergie přímo u člověka?
To ale není podle odborníků možné v principu proto, že lidé nejsou producenty bílkoviny Fel d 1. Prozatím tak může být vhodným řešením pro majitele mňoukajících čtyřnohých společníků hypoalergenní krmivo vyprodukované právě společností Purina.
Je nutné si uvědomit, že tyto závěry jsou sice poměrně slibné, nicméně jejich relevance je omezena z titulu toho, že zkoumání byl podroben dosud úzký vzorek subjektů. Navíc byly odchylky značně individuální, uváděné snížení o 47 % je průměrné.
Mimo to bylo kočkám v rámci experimentu krmivo podáváno kontinuálně, což v praxi nemusí být úplně dobře proveditelné s ohledem na riziko přílišného přibírání zvířete.
Kritici tohoto „zázračného“ experimentu upozorňují i na to, že ve skutečnosti byly u lidských účastníků zjištěny rozdíly při porovnání výsledků s dřívější známou expozicí (tj. již bez zaslepení). V konečném důsledku tak výsledek poukazuje na placebo. Jednoznačně je tak nutné se při potlačování alergií zaměřit i na další vhodné postupy.
Vědci proto v současné době také pracují na využití technologie editace genů CRISPR. Ta by mohla napomoci k uzdravení nevyléčitelně nemocných, jako jsou například pacienti postižení srpkovitou anémií.
Současně by tato technika genetického inženýrství mohla vést k tomu, že protein Fel d 1 se podaří z kočičího organismu odstranit. To by mohlo vést k vyšlechtění koček, které své majitele vyvoláváním alergií zatěžovat nemohou.
Zdroje
https://www.purinainstitute.com/science-of-nutrition/neutralizing-allergens/breakthrough
https://pacagen.com/blogs/cat-allergies/egg-powder-for-cat-allergies
https://www.reddit.com/r/CatAdvice/comments/1boiatm/chickens_eggs_exposed_to_cats_helps_with_allergies/
https://rarityragdolls.com/reducing-cat-allergies-with-eggs/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6764009/
