Článek
Robert Fico je přední slovenský politik a zakladatel politické strany Směr – sociální demokracie. Ve funkci slovenského premiéra už působil již v letech 2006–2010 a 2012–2018. Parlamentní volby se svou domovskou stranou následně vyhrál i v roce 2023, kdy se do funkce předsedy vlády opět vrátil.
Političtí komentátoři ho přitom titulují různě a jedná se bezesporu o kontroverzní postavu slovenské politické scény. Označován bývá za extremistického i proruského politika a populistu. Bývalý slovenský ministr zahraničí Milan Kňažko jej nazval dokonce strůjcem proruské autokracie na Slovensku a současně demagogem. Podle něj Fico rezignuje na prozápadní směřování země.
Slovenský premiér dlouhodobě kritizuje i sankce proti Rusku a po svém návratu do funkce předsedy vlády taktéž zastavil přímou vojenskou pomoci Ukrajině ze státních zásob. Stejně tak se nikterak netají obdivem ke svému maďarskému protějšku Viktoru Orbánovi.
Fico se tak skrze zahraniční politiku výrazně propisuje i do života občanů své vlastní země. Mnozí jej označují za přímé ohrožení demokracie. Slovenský deník SME také napsal, že Robert Fico rozkládá legitimní instituce. Což lze doložit i mnoha konkrétními příklady z poslední doby.
Slovensko zažívá „čistky“ v různých institucích
Nejnovější „čistky“ nakonec zahájil i další Ficův člověk, jímž je slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová. Ta odvolala šéfa Slovenského národního divadla Mateje Drličku a po něm také ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou.
A pozornost vzbudila i svými plány na zrušení Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). To se skutečně novým zákonem, který už podepsal podepsal prezident Peter Pellegrini, podařilo realizovat. Veřejnoprávní médium tak nahradila Slovenská televize a rozhlas. Skončil proto pochopitelně i dosavadní generální ředitel Ľuboš Machaj.
Vůči tomu se vymezila jak opozice, tak i samotní zaměstnanci někdejší RTVS. Podle nich se jedná o snahu vládnoucí koalice o ovládnutí tohoto sdělovacího prostředku. Fico tak zcela očividně kráčí směrem potlačování svobody vyjadřování a názorové plurality.
Vládní politici naproti tomu hovoří o nastalé objektivitě a různorodosti. Ovšem nepokoušejí se příliš kamuflovat fakt, že se za tím především skrývá proruský narativ. Samotný Robert Fico se v minulosti nelichotivě vyjádřil právě na adresu novinářů, označil je za nepřátele státu a přikláněl se k dezinformátorům. Premiér si tak podle mnohých činí z novinářů doslova terč.
Kam směřuje Slovenská republika?
Ataky vůči této skupině pak vygradovaly vraždou mladého novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Publicista totiž psal o korupci a podvodech lidí, kteří měli zajištěnou ochranu od státu vedeného právě Robertem Ficem. Právě tento akt bezprecedentního násilí nakonec předsedovi vlády po politické stránce zlomil pověstný vaz. Ovšem jak vidno, nikoli na dlouho.
Slovenský premiér se vrátil v plné síle a nyní se zcela očividně snaží vybudovat propagandistické impérium po vzoru maďarského premiéra. Mluví se dokonce o tzv. „orbánizací“ médií. Vznik Slovenské televize a rozhlasu bezpochyby bude mít vliv i na média soukromá.
Vládní koalice vedená právě Ficovou stranou Směr – sociální demokracie se navíc očividně snaží vytvořit si výhodný „manipulační prostor“ i dalšími způsoby. Pozornost vyvolaly také aktuální změny v trestním právu. Slovenský ústavní soud přitom zrušil jen malou část z nich. Došlo tak například na snížení trestů za korupci a hospodářskou kriminalitu a ke zkrácení promlčecích lhůt.
Budoucnost, která čeká Slovenskou republiku, se tak jeví být velmi temná, podle některých názorů je země doslova již bez budoucnosti. Je pravdou, že se stává uzavřenější a zkorumpovanější. Vytrácející se liberalismus současně ze Slovenska vyhání vzdělané a kvalifikované lidi.
https://komentare.sme.sk/diskusie/5266833/ako-vyzera-rozklad-pravneho-statu-tieto-veci-stihol-fico-za-sest-tyzdnov-svojej-vlady.html
