Článek
S jistou nadsázkou bývá nazýván nejdůležitějším mrazákem na světě. Semenné úložiště bylo vybudováno za polárním kruhem na norském souostroví Špicberky poblíž správního střediska Longyearbyen v letech 2006 až 2008.
Jinak se též nazývá Arktická krypta posledního soudu nebo též Noemova archa. Přezdívá se mu také „Trezor Soudného dne“ a norský název zní Svalbard globale frøhvelv. Uloženo je ve výšce 130 metrů nad mořem a částečně je zakopané v horách. Nachází se v podzemním labyrintu vyhloubeném do pískovcového masivu.
Celá oblast rozhodně nebyla zvolena náhodně, v norském souostroví Špicberky nehrozí sopečná činnost, výskyt tornád ani další přírodní katastrofy. Úložiště vzniklo jakožto světová banka semen potravinářských plodin. Jde o chráněný sklad velkého množství rozmanitých semen rostlin celého světa. Jeho celková rozloha činí téměř 1000 čtverečních metrů.
Úložiště má vskutku důležitý úkol: Uchránit vzorky rostlin a spolu s nimi tedy i zásoby potravin v případě, že by došlo ke globální katastrofě. Každá ztráta odrůdy plodiny je totiž stejně nezvratná jako vyhynutí dinosaura, zvířete nebo jakékoli formy života, varují odborníci. A to ať už by k tomu došlo v důsledku přírodních vlivů či válečných konfliktů. Stejně tak by semenné úložiště mělo svůj obsah uchránit před před klimatickými změnami a před všemi ostatními vlivy, před nimiž nejsou chráněny národní genové banky. Dokázat by semenná banka měla odolat dokonce i atomovému výbuchu.
Trezor uchovává více než 2 miliardy exemplářů
Vejde se do něj celkem 2,25 miliardy semen, jeho celková kapacita však činí až 4,5 milionu vzorků semen. Celkem se zde v současnosti nachází více než 1 200 000 vzorků a přes 6 000 druhů rostlin. Ty pocházejí z nejrůznějších plodin z celého světa, které do něj z mnoha koutů planety zasílají genové banky a další ústavy. V roce 2023 se uvádělo konkrétně 89 semenových bank.
Dovnitř se je možné dostat až po překonání pěti sad dveří. Všechny exempláře jsou uskladněny za teplot -10 až -20 °C, což je zásadní pro to, aby semena nezmrzla, ale zároveň aby nezačala ani klíčit. Díky černým krabicím jsou nejen chráněna nízkou teplotou, ale rovněž k nim nemůže ani vzduch. Každé semínko je zabaleno do čtyřvrstvého obalu, uloženo do plastového boxu a umístěno na kovový stojan. V bezprostřední blízkosti se nachází tzv. permafrost, tedy věčně zmrzlá půda, která nerozmrzá ani v létě.
Stabilní teplota má být -3 °C. I při výpadku elektřiny by mělo trvat opravdu dlouhou dobu, než by teplota v halách zvýšila nad tuto hranici, udává se horizont několika týdnů. Uskladněná semena by tedy teoreticky měla vydržet stovky let. V poslední době se nicméně objevily zprávy, že úložiště může být znatelně méně provozuschopné vlivem globálního oteplování.
Úložiště je financováno norskou vládou, jeho výstavba stála podle dostupných zdrojů 45 milionů norských korun. Na financování se podílí i mezinárodní nadace Crop Trust, proto je uložení bezplatné.
Semenná banka uchovává rostliny i z Česka
Do semenné banky přispělo i Česko. Naše republika má podle dostupných zpráv v úschově konkrétně pšenici, ječmen a oves. Jedná se o odrůdy, které mají čistě český původ a zároveň význam v potravinářství. V české zásilce se nacházel též hrách setý (například odrůda Bohatýr), len setý (také Šumperecký Textilák), salát hlávkový (např. Dubáček) mrkev (například Přerovská dlouhá), mák setý (mimo jiné Orfeus).
Celá sbírka se rozšiřuje zhruba dvakrát ročně o nově vyšlechtěné odrůdy. Zároveň se vyměňují původní semena, pokud hrozí, že by už nevzklíčila. Své místo tu ale nemají geneticky upravené plodiny, protože jejich dovoz je norskými zákony zakázán.
To, že se jedná o mimořádně důležitý projekt, se poprvé potvrdilo v roce 2015 v souvislosti s válkou v Sýrii. Vědci z Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech (ICARDA), kteří se podílejí na vývoji obilí, jež by bylo schopné odolávat vysokým teplotám a suchu, požádali o zpětné vydání části vzorků semen.
Jejich pracoviště v syrském Aleppu totiž částečně padlo do rukou bojujících skupin, pročež se tak na něj již nemohli spolehnout. Podařilo se tím podle expertů zachránit dokonce několik desítek tisíc odrůd zemědělských plodin z regionu Blízkého východu.
Zdroje
