Článek
Mnoho starých lidí se s postupujícím věkem chová značně dětinsky. Jako by se vrátili na začátek života a stali se znovu dětmi. Má to však logické vysvětlení, děti ani senioři totiž nemají zcela vyvážené kognitivní funkce, jak potvrzuje PhDr.Iveta Ondriová, PhD. U dětí totiž nejsou kognitivní funkce ještě zcela vyvinuty, u seniorů naopak klesají. Děti a senioři jsou si proto v mnohém velmi podobní. Není to však rozhodně stejné a byla by chyba s těmito skupinami jednat totožně.
V čem si jsou senioři a malé děti nejvíce podobní
Mezi mnoha seniory a dětmi můžeme najít hned několik podobností. Kromě toho, že potřebují více péče, jde například o:
- Vybíravost v jídle: Jak děti, tak i senioři mají mnohdy několik oblíbených jídel, které stále dokola a jiná, která naopak rezolutně odmítají.
- Nutnost připomínat pitný režim: V pozdějším věku klesá pocit žízně, je tak potřeba na pitný režim myslet a případně prarodičům či stárnoucím rodičům připomínat, aby se napili.
- Potřeba bezpečí a jistoty: Jak děti, tak i senioři se často cítí lépe v prostředí, které je pro ně známé a bezpečné, nejčastěji jsou tedy doma. Mají také své oblíbené věci a rituály, které jim dodávají pocit jistoty. Obě skupiny mohou mít i své oblíbené činnosti, ke kterým se neustále vracejí. Pro děti mohou být jejich oblíbené hračky a hry, které chtějí hrát stále dokola, zatímco u seniorů se jedná spíše o různé koníčky, jako je luštění křížovek či zahradničení.
- Dopomáhání: Obě skupiny také často potřebují pomoci při každodenních činnostech, jako je oblékání, koupání nebo chození na toaletu. Jak děti, tak i senioři obvykle potřebují doprovod k lékaři či na úřady (v případě seniorů).
- Nechtějí být sami: Senioři i děti často více vyžadují přítomnost svých blízkých a pokud nejsou obklopeni lidmi, kteří jim dávají pocit, že jsou milováni a oceňováni mohou se cítit osaměle a tuto frustraci dávají hlasitě najevo. Je to dáno také tím, že ani senioři ani děti se obecně nesetkávají s tolika lidmi jako osoby produktivního věku, jsou tak více odkázáni na rodinu.
- Zvýšená potřeba odpočinku: Malé děti i senioři potřebují více odpočinku. Děti potřebují časté přestávky a senioři mohou potřebovat více spánku, respektive častější spánek, aby si udrželi energii. Obě skupiny se také častěji v noci budí.
- Náchylnost k nemocem: Imunitní systém dětí a seniorů je slabší, z čehož vyplývá, že jsou náchylnější k různým nemocem a infekcím.
- Obléknou si, co jim dáte: Pokud dětem či svým prarodičům koupíte nebo připravíte nějaké oblečení, můžete být téměř jisti, že je skutečně budou nosit.
U obou skupin, tedy u dětí i seniorů, je potřeba více trpělivosti, projevovat jim hodně lásky a pochopení a trávit s nimi co možná nejvíce času. Na rozdíl od dětí, ale staré lidi již nemusíte vychovávat, byť občasné poučení neuškodí, a je potřeba u počítat spíše se zhoršováním stavu a tedy i zvyšováním nároků na vás. Je potřeba si zvlášť, že vám (ve většině případů) opravdu nic nedělají naschvál a splácíte čas a trpělivost, kterou jste věnovali, když jste byli malí.
Není zapomnětlivost jako zapomnětlivost
V souvislosti se stárnutím nastupuje často ještě jeden problém, který někdy mívají i malé děti (obzvláště pokud informace pro ně nebyla zajímavá) a tím je zapomnětlivost. Ta sice souvisí s úbytkem kognitivních funkcí mozku a může být i jen běžnou součástí stárnutí, ale může být také známkou nastupující demence nebo Alzheimerovy choroby.
Občasné zapomínání schopnosti například jmen nebo míst není neobvyklé, ale časté výpadky paměti, dezorientace ve známém prostředí mohou signalizovat větší problém.
Pokud se příznaky objeví, a vy jste na pochybách, je důležité vyhledat co nejdříve lékařskou pomoc a provést potřebné vyšetření. Medicína disponuje možnostmi onemocnění zpomalit a zlepšit život postiženého jedince.
Zdroje
1) Seniorzone https://www.seniorzone.cz/33/determinanty-kognitivnich-funkci-u-senioru-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4ErIHWTr4_CGKjBN66ZuiH4w/
2) Česká alzheimerová společnost https://www.alzheimer.cz/pro-rodinne-pecujici/priznaky-demence/
