Článek
Přestože lidé trávili několik hodin čekáním, vraceli se často domů s prázdnýma rukama. Maso a masné výrobky byly ve městech totiž považovány za luxus, na který nebylo jednoduché dosáhnout. Poptávka v té době převažovala nad nabídkou, což vedlo ke snížení kvality, která byla obětována ve prospěch kvantity.
Pětiletka, desetiletka a hospodářské plánování
Čím byla tato nouze zapříčiněna a proč měli lidé na vesnici více masa než bylo ve městech? Z velké části za to může tehdejší komunistická vláda, která přišla s myšlenkou centrálně řízeného hospodářství. Tento typ hospodářství znamená, že státní orgány přesně určovaly, kolik čeho se bude vyrábět, distribuovat a spotřebovávat. Tento systém, založený na tzv. pětiletkách, nebyl schopen dostatečně reagovat na skutečnou poptávku. Místo toho, aby byla podpořena produkce kvalitního masa, byla zaměřena pouze na splnění kvót.
Slavné JZD
Výroba masa byla v mnoha případech velice neefektivní. Zemědělské družstevní farmy, známé jako JZD, se často potýkaly s nedostatkem krmiv pro dobytek, což mělo přímý dopad na množství i kvalitu masa. Nedostatek kvalitního krmiva vedl k tomu, že zvířata nebyla dobře živena, což se projevilo na jejich kondici a na kvalitě masa, které bylo k dispozici pro spotřebitele. Navíc se část produkce masa musela exportovat do spřátelených zemí v rámci tzv. RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci), což dále omezovalo dostupnost masa pro domácí trh. Čechoslováci se tak jednoduše museli smířit s jeho nedostatkem či s jeho náhražkami a dalšími nekvalitními výrobky.
Laciné náhražky masa
To, co lidé v Českolovensku v době socialistického režimu byli nuceni jíst, byste dnes pravděpodobně nechtěli ani ochutnat. Ve velkém se začaly vyrábět zejména dlouhotrvající uzeniny, které se často skládaly z velkého množství náhražek. Vepřové maso bylo například doplňováno sojovou moukou, masné emulze obsahovaly nadměrné množství vody a tuků, a různé stabilizátory a konzervanty měly udržet alespoň nějakou trvanlivost výrobků. Známý se stal zejména salám Gothaj, který byl v socialistickém Československu velice populární. Jednalo se o směs masa nevalné kvality, vody, mouky a dalších levných příměsí. Lidé si však na tuto situaci zvykli, jelikož jim československý trh nenabídl jiné alternativy. Mezi lidmi v té době kolovalo také mnoho vtipů o tehdejších salámech, párcích či klobásách, které často obsahovaly více náhražek než samotného masa.
Záchrana v podobě venkova a veksláků
Městské domácnosti se postupně smířili s tím, že nikde nekoupí dostatečně kvalitní maso a uzeniny. Jednou možností však bylo mít na vesnici příbuzné, kteří chovali zvířata, která jim zajišťovala vlastní zdroje masa a částečně obcházela problém nedostatku masných výrobků v obchodech. Domácí zabijačky se tak staly důležitou součástí venkovského života a často byly společenskou událostí, kdy se rodina a přátelé setkávali, aby společně zpracovali maso a následně jej rozdělili do rodin. Další metodou, jak vyřešit nedostatek masa, bylo nakupování na černém trhu. Takzvaní „veksláci“ nabízeli maso a další žádané zboží za mnohonásobně vyšší ceny. I když to bylo nelegální, mnozí lidé na černý trh spoléhali, aby si zajistili maso pro speciální příležitosti, jako byly svátky nebo rodinné oslavy.
Nedostatek masa a jeho kvality byl jedním z výrazných rysů každodenního života v socialistickém Československu. Ačkoli dnes mnozí na tuto dobu vzpomínají s určitou nostalgií, ve skutečnosti šlo o období, kdy bylo nutné bojovat nejen o dostupnost, ale i o kvalitu základních potravin. Maso a uzeniny, které by dnes neprošly přísnými normami, byly tehdy běžnou součástí života, a kvalita šla stranou ve snaze zajistit co největší množství produktů. Dokážete si vůbec představit, že by dnes nebyla kvalita potravin stále kontrolována?
Zdroje:
1) Nemáme, zkuste to příští rok! Za socialismu lidé stáli frontu, i když nevěděli na co
2) Gothaj a šunkový salám jsou dnes lepší než za socialismu
3 ) Franc, M. (2020). Retrojídlo: Jak jsme jedli za socialismu [E-kniha]. Paseka
