Článek
Blíží se senátní a komunální volby, do nichž STAN nastupuje jako hlavní opoziční strana – nejen na základě aktuální převahy ve volebních průzkumech v Praze, ale i jako držitel největšího počtu obhajovaných mandátů v Senátu. A dokonce se STAN propracovává na pozici hlavní opoziční strany. Těží ze skutečnosti, že v minulých parlamentních volbách se hněv voličů disproporčně zaměřil na premiérské SPOLU, zatímco ti voliči, kteří chtěli vládu potrestat, ale neměli žaludek na to, aby volili ANO, hlasovali pro hlavní stranu „druhé volby“, tj. STAN, který v součtu s Piráty dokonce oproti roku 2021 posílil (Pirátostan 15,62%, zatímco v 2025 STAN 11,23% a Piráti 8,97%). Následně strany ve SPOLU zvolily tu nejsnazší, nejpohodlnější, ale nejméně účinnou středovou cestu, kdy sice SPOLU fakticky rozpustily, ale nebyly schopny nabídnout relevantní alternativu. Fakticky tím uvolnili pole hnutí STAN, které kromě toho, že si v rámci své tradiční marketingové strategie dlouhodobě přivlastňuje pojem „starostové“, což je standardně nejoblíbenější druh politiků, se prezentuje ve smyslu: „My jsme ti, zásadoví, ale rozumní týmoví hráči, kteří se umí dohodnout a kteří nesobecky pracují pro veřejné blaho“.
Jak už to u politického marketingu bývá, spoléhá se především na povrchní dojem a na nedostatek informací u potenciálních příjemců tohoto sdělení. Protože realita je od prodávaného obrazu dosti odlišná, byť zakrytá nánosem mnoha let. Tedy mnoha z pohledu běžného volebního cyklu, reálně to je asi šest až sedm let. Kdekdo zná kauzu Dozimetr (s kombinací kokainu a viagry), někdo i kauzu hejtmana Půty, a fajnšmekři možná i případ šifrovaného mobilu. Toto jsou však relativně běžné kauzy, které najdeme v různých podobách relativně často v řadě dalších stran (kromě aktuálního premiéra se na první dobrou nabízí myšlenka na poslance Blažka, Faltýnka či Feriho). Před sedmi lety jsme však mohli sledovat něco zajímavějšího, vhled do praktické politiky v hlavní základně STAN.
Cesta do historie
Přenesme se tedy do roku 2020. STAN má za sebou odtržení od TOP 09, což vedlo k množství propadlých hlasů a ztracených mandátů v krajských volbách v roce 2016 i v parlamentních 2017, kdy obě strany jen těsně unikly vypadnutí ze Sněmovny. Pak do funkce nastoupil mladý dynamický předseda Vít Rakušan, jenž deklaroval ochotu ke spolupráci namísto dosavadního rizikového solitérství. Ovšem v přípravě na krajské volby 2020 to nezvykle drhlo, a to hned v 11 ze 13 krajů, včetně páně předsedova Středočeského kraje. To bylo tak…
Tenkrát ve středních Čechách
Jde o jeden z větších krajů a zároveň i jeden z těch, kde pozice ANO oslabila více, než se očekávalo. To je velmi lákavá příležitost pro opoziční strany a také STAN se snaží ji využít a jde do voleb s hesly na téma: „Zachráníme kraj, zastavíme Jermanovou, když chcete změnu, volte STAN.“ V této souvislosti lze připomenout, že po krajských volbách 2016 STAN působil v roli hlavního koaličního partnera ANO až do října 2017, kdy mu ANO „dalo košem“ ve prospěch spolupráce se sociální demokracií a komunisty. Je pochopitelné, že po volbách je mnohdy nezbytné spolupracovat s různými partnery, včetně těch obtížných, ale přesto v daném kontextu působí deklarované odhodlání STAN „bojovat za změnu a nápravu“ poněkud zvláštně.
Tento obojetný přístup zvláště vyniká při srovnání hesel STAN ve smyslu „Volte nás, abychom porazili ANO a zastavili Jermanovou.“ a výsledků krajských voleb 2016. ANO tehdy získalo 20,76 % hlasů, STAN 18,43 % a TOP 09 6,54 %, tj. STAN a TOP 09 v součtu 24,97 %. Je tedy zjevné, že nebýt nutkání „budovat samostatnou značku“ a neochoty spolupracovat, ANO by nebylo vítězem voleb, nezískalo by tak velký manévrovací prostor a dost možná by ani nebylo nutné jej letos tak zoufale zastavovat. Z „jednoduchého“ pohledu většinového voliče to působí následovně: „Spolupráce s TOP 09 byla pro STAN problém, spolupráce s ANO ne. A teď nás jde STAN zachránit před ANO.“
Pokušení krajských voleb
To byly minulé volby. A jak je to v nadcházejících krajských volbách? TOP 09 jde v rámci uskupení „Spojenci pro Středočeský kraj“ spolu se dvěma marginálními subjekty, konkrétně Stranou zelených a hnutím HLAS. STAN jde na své vlastní kandidátce, kam výměnou za podporu pustil zástupce SNK-ED a KDU-ČSL. I v tomto případě se jedná o marginální subjekty, z nichž KDU-ČSL je sice parlamentní stranou, ale ve Středočeském kraji je slabá (3,01 % v 2017). K poučení z předchozích voleb krajských ani parlamentních zjevně nedošlo. Nabízí se tedy otázka po příčinách tohoto tristního stavu, respektive kdo skončil v nouzové variantě a kdo zvolil „fíkový list“ (tj. z marketingových důvodů předstíraná spolupráce s marginálními subjekty). Hledání odpovědi není snadné, protože z obou směrů se nesou vyjádření ve smyslu: „Oni nás odmítli jako první! Ne, to oni nás odmítli jako první!“. Přirozeně jsem nebyl osobně přítomen při vyjednávání mezi oběma subjekty, nicméně z jejich následných vyjádření lze poskládat určité souvislosti.
Spolupráce po „starostovsku“
Podle vyjádření středočeského STAN probíhala v létě 2019 jednání o společné kandidátce STAN, TOP 09 a KDU-ČSL se shrnujícím názvem „Starostové a nezávislí ve spolupráci s KDU-ČSL a TOP 09 “ obsahujícím jména zúčastněných stran (tj. fakticky varianta Spojenci), v níž by TOP 09 měla 5 kandidátů, ale tento návrh TOP 09 údajně odmítla. Detaily o tomto zamítnutí se mi nepovedlo dohledat. Nicméně stejně tak se neobjevily žádné viditelné zprávy, že by to znamenalo krach vyjednávání, proto lze předpokládat, že vyjednávání pokračovalo. Naopak 10. prosince 2019 středočeská TOP 09 veřejně prezentovala své usnesení, že chtějí jít do krajských voleb spolu se STAN (stále pouze s 5 kandidáty jako ve výše zmíněné variantě). Konkrétně tam bylo zmíněno: „STAN je pro nás nejpřirozenějším partnerem. V situaci, kdy čelíme výzvě porazit oligarchu, musíme spojit všechny demokratické síly, spojit dohromady výrazné osobnosti, představit kvalitní a na budoucnost zaměřený program“ a v článku dále bylo uvedeno: “ Za dané situace netrváme na pozici lídra a celkově jsme se shodli na pěti volitelných pozicích pro TOP 09,“ řekl Jakob. Podle něj má společná kandidátka šanci volby v kraji vyhrát, STAN by následně obsadilo pozici hejtmana." (viz zde). Nicméně o necelý týden později středočeská organizace STAN spolupráci s TOP 09 v krajských volbách 2020 odmítla. TOP 09 vyjádřila nad tímto vývojem politování, vedení středočeského STAN však zvolený postup označilo jako „výhodnější“. Konkrétně jeho předseda Věslav Michalik uvedl: „Šlo nám primárně o to, aby nepropadly hlasy. Pokud je TOP 09 připravena kandidovat samostatně a cítí se silná, což z těch vyjednávání vyplynulo, tak se domníváme, že to může být naopak pro postup demokratického nebo opozičního bloku v součtu výhodnější.“ (viz zde)
Z výše uvedeného sledu událostí působí teze STAN „My jsme je odmítli, protože oni nás odmítli první.“ nepříliš uvěřitelně. Také tvrzení pana Michalika o údajné výhodnosti je poněkud překvapivé. Podle jeho názoru by strategií menších parlamentních opozičních stran mělo být spojovat se s marginálními politickými subjekty, a tak jejich hlasy „zachraňovat“ před propadnutím. V této logice by podle pana Michalika v parlamentních volbách měl STAN jít například se SNK-ED, KDU-ČSL s Korunou českou, TOP 09 s LES atd. Možná to je tím, že nejsem zkušeným politikem, ale stále mi není jasné, jakým způsobem by tento postup snížil riziko vypadnutí výše uvedených stran z parlamentu a jakým způsobem by přispěl k ukončení dominance ANO, což je veřejně deklarovaným cílem STAN i v krajských volbách. Za daleko podstatnější však považuji, že v rozporu s tímto „výhodným“ postupem jedná i předseda STAN Vít Rakušan (taktéž ze středočeského STAN), jenž, navzdory doporučení pana Michalika, vyjednává s velkými subjekty, jako jsou ODS a Pirátská strana. Proto se tedy výše citované vyjádření nezdá být věrohodným a naopak působí jako kamufláž skutečného důvodu.
Mlha mlhoucí
Obrátil jsem se tedy se svými dotazy na krajské vedení STAN. Po intervenci od vedení hnutí mi pak středočeská organizace bilaterálně odpověděla. Kromě výše nastíněné teze „Oni nás odmítli první.“ následovala tvrzení ve smyslu: „Podpora TOP09 bohužel klesá se čtvercem vzdálenosti od Prahy a ve vzdálenějších regionech je bariérou pro odevzdání hlasu koaliční kandidátce.“ a „Ten rozdíl je na venkově, kde top nemá podporu.“ Tato tvrzení tedy lze shrnout jako: „TOP 09 je ve středních Čechách příliš slabá a byla by pro nás přítěží.“, což je však v přímém rozporu s výše citovaným „altruistickým“ tvrzením předsedy středočeského STAN, který neochotu kandidovat spolu s TOP 09 fakticky zdůvodnil tím, že TOP 09 není ohrožena vypadnutím, tj. je příliš velká, zatímco STAN chce údajně raději zachraňovat malé subjekty. Rovněž tvrzení o obavě ze ztráty přízně venkovských voličů kvůli spolupráci s TOP 09 je poněkud překvapivé v perspektivě vstřícných kroků STAN vůči Pirátům, kteří také nepůsobí jako strana zaměřená na konzervativní venkovské voliče a s nimiž STAN v současných volbách jde v koalici v Olomouckém kraji, což je ze strany STAN i veřejně prezentováno jako důležitý test pro následující parlamentní volby.
Tyto výhrady spolu s odkazem na význam parlamentních voleb 2021 a na reálný poměr sil STAN a TOP 09 ve světle současných průzkumů i předchozích výsledků z roku 2017 jsem zmínil ve své další komunikaci s vedením středočeského STAN. Bohužel vyhýbavé reakce, které jsem obdržel, se nesly ve smyslu „Mluvím pouze o Středočeském kraji, jde mi pouze o krajské volby.“ a mezi řádky tedy nevyřčeně konstatovaly „Jiné kraje mě nezajímají a dopad na parlamentní volby pro mě není důležitý.“ Tato úzce vymezená perspektiva přirozeně může být do určité míry pochopitelná u ambiciózních lokálních politiků, ale u subjektu, který deklaruje připravenost působit na celostátní úrovni, působí kontraproduktivně a krátkozrace, zvláště pak v kontrastu s vymezováním se vůči aktuálnímu premiérovi, jehož dominance může být zlomena pouze ve volbách do Poslanecké sněmovny.
A pýcha pichlavá
Ve srovnání s výše uvedenými „důvody“ STAN působí věrohodněji informace, že bodem zlomu bylo rozhodnutí středočeského STAN ustoupit od dříve plánované varianty „Spojenci“ (viz výše) a požadovat, aby zástupci TOP 09 byli zařazeni v rámci kandidátní listiny STAN (viz například zde). Tedy fakticky varianta „STAN s podporou TOP 09“ neboli zrcadlové obrácení dřívějšího hesla „TOP 09 s podporou Starostů“, které si STAN dodnes pěstuje jako identitární trauma a historickou křivdu a které prezentuje jako univerzální doplňující „důvod“, proč se držet dál od bližší spolupráce s TOP 09. Toto heslo je reliktem doby, kdy byl tandem Schwarzenberg-Kalousek na vrcholu popularity. Od té doby se poměr sil změnil a vzájemná pozice TOP 09 a STAN na celostátní úrovni se stala podstatně vyrovnanější, což potvrzují i celostátní preference a výsledky minulých parlamentních voleb. Proto dává smysl varianta „Spojenci“ uplatněná v komunálních volbách v Praze, ve volbách do Evropského parlamentu a plánovaná i pro krajské volby (a ze strany TOP 09 v nich i skutečně uplatněná - viz „Spojenci pro Středočeský kraj“ výše), zatímco podmínka STAN působí přinejmenším arogantně a vyvolává vzpomínku na biblické pravidlo: „Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim.“
Závěr
Všichni víme, jak to dopadlo. TOP 09 hledala útočiště v rámci koalice SPOLU, což bylo pranýřováno jako „nepřirozené a účelové“ spojenectví, zatímco STAN podle svého zvyku našel bonitního hostitele a v poklidu rozjel akci Pirátostan. Ta skončila spektakulárně, avšak přinesla pro STAN nové výzvy a spustila další zamlžené procesy
