Článek
Ještě jsem se nevrátila do práce. Syn dost marodil, takže jsem zůstala doma a pečovala především o rodinu. O to víc jsem často, hlavně, když byl Adam ve školce, přemýšlela o tom, jak krásné by bylo mít v náručí zase to malé miminko, které mě tolik potřebuje. Jenže můj muž Radek o tom nechtěl ani slyšet. Měl svoji práci, velkou kariéru. A užíval si, že z našeho miminka už vyrostl parťák, se kterým se život pomalu vrací do klidných kolejí. Jenže já mám stále častěji pocit, že právě ten klid vůbec nechci.
Máme na to jiný názor
Už jsme se o tom doma bavili mnohokrát. Říkala jsem své argumenty, proč by bylo skvělé mít děti alespoň dvě. Přiznám se, dříve pro mě neexistovala jiná možnost než mít minimálně čtyři. Ale o tom nechce Radek ani slyšet. Tak jsem se smířila, že budeme mít dvě. Jenže teď to vypadá, že ani to ne. Zkrátka Radek nechce, jedináček mu vyhovuje. Ale můžu já s tím žít?
Je mi jasné, že tohle by mělo být rozhodnutí dvou. Ale žena je přeci těhotná, žena musí miminko porodit. Nemělo by to být přeci jen o trochu více mé rozhodnutí? Nedávno jsem viděla v podcastu Mámy sobě rozhovor s herečkou Kristýnou Leichtovou, a ta mluvila přesně v takovém duchu. Proč o počtu dětí rozhoduje muž, když má žena ve velké míře podíl na tom, že jsou na světě?
Uvažuju o odchodu…
Někdo by mohl namítat finanční stránku, ale já jsem samozřejmě připravená ve velké míře do rodinného rozpočtu přispět. Můžu si najít brigádu i během rodičovské dovolené, to jsem také navrhovala. Bez úspěchu. Radek jako by nechápal, že je to pro mě opravdu důležité.
Staví to mezi nás nepříjemnou zeď. Dokonce natolik, že uvažuju o odchodu. Vím, že jsem ještě mladá, ale neomezeně času také nemám. Vlastně stojím před rozhodnutím, zda obětuju touhu po rodině manželství. Jenže, kdo má jistotu v muži, kterého má doma? Za pár let může být vše jinak, můžeme jít od sebe. Ale děti, ty má člověk na celý život…
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou Magdou I., Hodonín
