Článek
„Víte, to, že byl Honza o spoustu let mladší, to vlastně nebyl problém, protože to byl opravdu fajn chlap, se kterým jste si úžasně popovídali. Ten problém nastal, když mě chtěl seznámit s maminkou,“ vzpomíná Lenka, která si myslela, že už jí v životě snad nic ani nepřekvapí.
Setkání s maminkou nebylo příjemné
„Měla jsem od něj informaci, že ze starší přítelkyně svého syna není moc nadšená, to se jí nemůžu divit. Asi bych taky neměla, ale víte, já děti nikdy nechtěla. Nebyl čas, pak vhodný muž. Nakonec ta touha vyprchala, ale myslím, že jsem slušný člověk, který má i jiné přednosti než mateřské úspěchy,“ obhajuje se Lenka, protože ví, co přišlo.
„To, že jste, Lenko, moje podřízená, to bych asi ještě zkousla. Ale to vám nevadí připravit mladého kluka o rodinu? Těšila jsem se na vnoučata, a co teď mám? On je mladej, zamilovanej, jasně, že teď neví, která bije. Ale on to pozná a pak vás akorát tak kopne do zadku. A budete litovat, že jste mě neposlechla,“ řekla mi tehdy na naší první schůzce, a její slova jsem si zapamatovala na hodně dlouho.
Celou dobu jsem na to myslela
Ne, že by jí kvůli tomu Honza hned opustil, na to svoji Lenku až příliš miloval a plánoval s ní budoucnost. Ale Lenka pořád myslela na to, že svojí láskou připraví mladého muže o příležitost, aby měl opravdu jednou svoje děti.
Jejich láska to neustála, Lenka nakonec Honzu nechala. „Po dvou letech se náš vztah rozpadnul, to jsem si nemohla vzít na triko. Lituju toho každý den, ale aby toho nebylo málo, tchyně mě připravila o práci. Když viděla, jak se její syn trápí, dávala mi to za vinu. Vůbec jí nenapadlo, že to byla její slova, která všechno změnila…“
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Lenkou Č., Jižní Čechy
