Článek
(pokračování: https://medium.seznam.cz/clanek/jeffrylebowski-je-to-tunel-neni-to-tunel-4-98838)
I proto se mé platby záloh v prvním kroku sníží o onen přeplatek - tak abych nemusel jeho výši platit já, ale dodavatel. Za tím ale musí logicky následovat krok druhý, a to je dorovnání, úhrada takto snížených plateb z účtu dodavatele, na kterém je veden přeplatek. Bohužel se tak ale nestane.
Z diskuze u "Je to tunel, není to tunel (4):
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
co je a co není důležité pro výpočet:
- výše samotného přeplatku
- úhrn přijatých plateb - kalendář měsíčních záloh se zobrazením odečtu přeplatku ze zálohových plateb - výsledkem je úhrn, snížený o dlužný přeplatek a tím i snížený celkový součet záloh - výsledkem manko oproti původně plánovaným zálohám!, (pokud není náležitě kompenzován použitím přeplatku, jeho přičtením do sumy zálohových plateb)
- toto manko by se mělo dorovnat - uhradit, z dodavatelem dlužného přeplatku... (pokud ne, zákazník přichází nejen o dlužný přeplatek, ale i o stejnou částku v zálohách, kterou v případě nedoplatku opět hradí na svůj, nikoliv dodavatelův vrub)
- v obou Rekapitulacích, jak účetní, tak i daňové, musí být tento přeplatek prokazatelně, evidentně zanesen, jako podklad pro následné zúčtování.
a dále:
Tže, scan obr.A, „Přijaté platby“, je opraven a položky v Rekapitulaci teď odpovídají. 7600,13 a 8110.
Plánované zálohy můžeme vynechat, protože výpočtu přeplatku se budou týkat v budoucím období.
Máme tu tedy pouze tři položky - ale spíše dvě, protože obr.D, daňovou rekapitulaci, můžeme rovněž vynechat, pouze opakuje Rekapitulaci účetní… které můžeme zkontrolovat - nic jiného nemáme k dispozici.
Jsou to tedy Přijaté platby na obr.A, ve výši 8110,- a zobrazením snížených plánovaných záloh o přeplatek, znovu podotýkám, že nejde ani tak o konkrétní položky samotné, ale jde o schéma výpočtu.
A Rekapitulaci, obr.C, s cenou 7600,13, přijatými platbami 8110,- a doplňujícími položkami vzniklého přeplatku a plánované výše měsíční zálohy pro budoucí období.
Z mého pohledu… je více než patrné, že zálohové platby jsou pouze o přeplatek snižovány - s výsledkem, že v úhrnu záloh následně chybí, navíc daný přeplatek není nikde a nijak zpětně připočítán tak, aby dal za pravdu dodavateli v jeho tvrzení, že „přeplatek je použit k uhrazení záloh“ a tím pádem tedy nedojde ani k jeho vrácení majiteli, v našem případě zákazníkovi.
Dojde pouze k jeho chybnému? odečtení (namísto správného přičtení) do celkového úhrnu záloh a tím následně i do konečného výpočtu Rekapitulace. V oddílu Přijaté platby se tak opravdu počítají pouze platby zákazníka za dané období, aniž by do těchto plateb byl jakýmkoliv způsobem kalkulován VRACENÝ PŘEPLATEK.
Ať dělám, co dělám, já tam prostě nikde ten VRÁCENÝ PŘEPLATEK nevidím!!! Pouze, takto použito, jeho chybné odečtení!!!
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Udělejme si spolu závěrečnou a stručnou sumarizaci celého problému (ne)vracení přeplatků zákazníkům.
Dodavatel uzavřel období a posílá fa zákazníkovi. Na účtu zálohových plateb vznikl přeplatek např. 510,-. Zálohy jsou stanoveny ve výši 680,- . Ve fa uvádí dodavatel pro zákazníka sdělení, že přeplatek vyúčtování bude použitý k úhradě záloh na další období.
Rekapitulace účto.
(Obr. „C“ - upozornění dodavatele, že přeplatek je použit k úhradě záloh a chybějící položka vraceného přeplatku… ani samostatně, ani v součtu přijatých plateb, viz. Obr. „A“.)
Chtělo by se říci, dobrá zpráva pro odběratele, potažmo, zákazníka?
Ne, ne, jsme v reálném kapitalismu – pojďme se spolu podívat, co se děje s odběratelem ušetřeným obnosem dále a proč je v našem vesmíru každý dobrý skutek po zásluze potrestán.
Přehled plateb budoucích.
(Obr. „B“ - drobným písmem faktory pro výpočet zálohy.)
Začíná účetní období a dodavatel vytvořil pro zákazníka nový kalendář – rozpis zálohových plateb pro nové období. Z období minulého dluží přeplatek zákazníkovi.
Dodavatel, jako silnější ze smluvních stran, si svůj dluh odečte formou snížených, dosud nevybraných záloh, viz “ přeplatek vyúčtování bude použitý k úhradě záloh“.
Princip není nikterak složitý – zákazník zaplatí snížené zálohy o daný přeplatek, tyto však jsou (mají a měly by být) ovšem dorovnány z přeplatku zákazníka – nyní dluhu dodavatele.
Zůstávají (měly by zůstat) tedy pro konečné zúčtování ve stejné výši plánovaných. Potud teorie. Jaká je však praxe?
Přehled přijatých plateb
(Obr. „A“ - zobrazení snížených záloh a jejich celkový součet, bez započtení uhrazení záloh z přeplatku - v tomto případě, bez dorovnání rozdílu z účtu přeplatku, je jeho výše opět stržena zákazníkovi a dluh přeplatku se tím nejenom neuhradí, ale on se tímto postupem zdvojnásobí!, dále použito v Rekapitulaci, viz. Obr. „C“.)
Dodavatel si odečte svůj dluh z účetního oddílu zálohových plateb, pro jistotu přednostně na začátku období, v několika málo platbách. O toto snížení, o tento přeplatek, je zároveň snížený i úhrn zálohových plateb a jedině s tímto výsledkem se počítá i při konečném vyúčtování. (kolizní prvek)
Výše záloh není zachována v původní výši, přeplatek tedy není navrácen, navíc podivným snížením plánovaných záloh dochází ke zvýšení potenciálu vzniku nechtěného budoucího nedoplatku. (potenciální kolizní prvek)
Z doložené kopie je zřejmé, že dodavatel neuhradil ani přeplatek z minulého období, ale navíc, odečetl tento ještě jednou z přehledu plateb budoucích, i když v přehledu má jednoznačnou poznámku, že je snížená či zcela zrušená platba hrazena přeplatkem. (kolizní prvek)
Toto se však neprojeví nikde v konečném součtu, v žádné rekapitulaci.
Pro jistotu ještě doložen součet z daňové rekapitulace.
Rekapitulace daň.
(Obr. „D“, drobným písmem odkaz na legislativou daný rámec podnikání dodavatele a v Rekapitulaci, včetně daňové - opět chybějící položka přeplatku a opět použitý pouze prostý součet záloh od zákazníka, bez slibované kompenzace, náhrady z účtu přeplatku.)
I proto je jedno, jaký počet záloh i jaká výše zálohy je stanovena. Jde o to, že oni dodavatelé udělají jen první krok, sníží zálohy, ale neudělají 2. krok. Pro konečné zúčtování musí počítat s původní, plánovanou výší, aby se tam plusově promítl konkrétní přeplatek. Oni naopak tímto nejenom nevrátí dluh zákazníkovi, ale v případě následného nedoplatku, díky oněm sníženým zálohám (dodavatel dále s přeplatkem nekalkuluje! - počítá pouze s úhrnem záloh, snížených o dlužný přeplatek) tak zákazník přichází nejen o dlužný přeplatek, ale ještě jednou o hodnotu snížení záloh současných.
Takže vlastně jednou mu přeplatek nevrátí, podruhé mu ho strhnou v předpisu záloh a v případě nedoplatku opět (po odečtu úhrnu záloh, sníženého o přeplatek) celý nedoplatek opět hradí v plné výši!
Navíc… mu dodavatel v jím spočítaných a předepsaných zálohách, které mu vzápětí o daný přeplatek sníží, vyvolává reálnou možnost vzniku, již tak nechtěného, vyššího nedoplatku.
Ještě jedna vysvětlující odbočka:
Pokud budu hradit zálohové platby bez přeplatku - budu je hradit z jediného zdroje, z účtu zákazníka.
Pokud budu hradit zálohové platby s přeplatkem - budu je moci hradit ze dvou zdrojů, z mého účtu a z účtu, na kterém je veden konkrétní přeplatek. Takto to konečně deklaruje i dodavatel v jeho fakturách.
I proto se mé platby záloh v prvním kroku sníží o onen přeplatek - tak abych nemusel jeho výši platit já, ale dodavatel. Za tím ale musí logicky následovat krok druhý, a to je dorovnání, úhrada takto snížených plateb z účtu dodavatele, na kterém je veden přeplatek. Bohužel se tak ale nestane.
Tímto by se dluh měl srovnat. Protože ale dodavatel z nějakých neznámých důvodů tento druhý krok - dofinancování výše záloh z účtu přeplatku - neprovede, nedojde ani ke splacení dluhu dodavatele, ani k řádnému a předepsanému výběru zálohových plateb. Na konci období vykazuje účet přijatých plateb od zákazníka manko ve výši přeplatku, který na účet zákazníka měl uhradit dodavatel.
